MĚSTO MILEVSKO – SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH.Ve zvlněné krajině středního Povltaví na severu jižních Čech leží malebné městečko Milevsko. Milevsko je nazýváno „Severní bránou jižních Čech“ neboť se nachází na spojnici mezi Středočeským a Jihočeským krajem. Je přirozeným centrem milevského regionu, který je vzdušnou čarou vzdálen přibližně 60 km od Českých Budějovic, 25 km od Písku a 20 km od Tábora. Milevsko má staletou kulturní a duchovní tradici, nádherné historické památky a disponuje zachovalým přírodním prostředím a půvabnou krajinou, která vybízí k rozmanitým sportovním a turistickým aktivitám. Svým návštěvníkům nabízí pohodu a klid daleko od velkých měst a průmyslových center, a tak je ideálním místem pro odpočinek a rekreaci.
Náměstí Edvarda Beneše, to je koncentrace jedinečných památek na jednom místě! Přímo na náměstí je k vidění kašna s bronzovou sochou s názvem „Vítězství revoluce 1945“, kterou zhotovil v roce 1950 významný český sochař Břetislav Benda z Líšnice, a novorenesanční budova Nové radnice, která vévodí náměstí na jeho západní straně. Nová radnice, dnes sídlo městského úřadu, byla postavena podle projektu táborského stavitele Františka Ješe v letech 1900 – 1901 na místě bývalých masných krámů z poloviny 18. století. Průčelí radnice vyzdobil sgrafity v letech 1936 – 37 místní malíř Oldřich Pejša. Mezi okny v přízemí jsou umístěny pamětní desky, připomínající občany města a okolí, kteří padli v boji proti fašismu, a jedna deska je rovněž věnována obětem komunismu. Socha i Nová radnice jsou vedeny na Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
Turistické informační centrum Milevsko, sídlící v přízemí budovy spořitelny, poskytuje komplexní informační servis v oblasti cestovního ruchu regionu Milevsko pro návštěvníky i místní obyvatele a dále zajišťuje propagaci města a celého regionu široké veřejnosti. V současnosti lze říci, že informační centrum poskytuje informace 24 hodin denně, a to prostřednictvím informačnímu kiosku, který je instalován vedle vstupních dveří do infocentra.
Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v České republice zaměřující se na dějiny zdejší národopisné tradice - masopustních průvodů. Vstup i pokladna muzea se nachází v informačním centru a převážná část expozice je pak umístěna v prvním patře.
Kostel sv. Bartoloměje se nachází v centru města na náměstí Edvarda Beneše a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Tento pseudorománský kostel z roku 1866 vznikl na místě původního gotického kostelíka, postaveného Švamberky na počátku 16. století. Jedná se o trojlodní stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží nad severním průčelím, která je vedle klášterní baziliky považována za druhý symbol města.
Tato přírodní galerie žulových výtvorů se nachází v městském parku Bažantnice, který zde byl zřízen po roce 1880 z iniciativy strahovského opata Zikmunda Antonína Starého na místě někdejší bažantnice ze 17. století (odtud dnešní název parku). Tato umělecká díla byla vytvořena v 90. letech 20. století řadou významných českých i zahraničních umělců při několika ročnících žulového sympozia. Žulová sympozia organizovalo Milevské muzeum a Spolek pro rozvoj kultury v Milevsku za podpory Ministerstva kultury ČR, města Milevska a sponzorů z řad firem i občanů Milevska. Vlastní práce na objektech probíhaly v kamenické provozovně družstva Jihokámen v Přílepově u Milevska. Umělci při tvorbě využívali především kámen nevhodný ke zpracování v kamenických dílnách, který je jinak odvážen jako odpad. Žula, ze které jsou všechna díla vytvořena, pochází z lomů v okolí Milevska a ze Štěpánovic u Českých Budějovic.
Milevský klášter patří k nejhodnotnějším památkám v Čechách, které byly postaveny v románském slohu. Jedná se o nejstarší klášter a zároveň jedinou románskou baziliku jižních Čech. V rámci celé České republiky pak jde o jednu ze tří nejcennějších románských staveb. Klášter byl založen velmožem Jiřím z Milevska pravděpodobně roku 1187, avšak již od roku 1184 probíhaly přípravy na jeho založení. Krátce poté vznikla v blízkosti ves a později město Milevsko. První doložená zmínka o klášteru pochází z roku 1187, kdy byl jmenován jeho první opat Jarloch (Gerlachus), jenž je považován za jednoho z pokračovatelů Kosmovy kroniky.
Milevské muzeum je jedinečným místem, kde se snoubí historie, tradice i současnost. Jedním ze zásadních mezníků v existenci Milevského muzea byl rok 2013, kdy se muzeum přestěhovalo do nově zrekonstruované budovy z roku 1768, která se nachází na druhém nádvoří kláštera. Zde byly vytvořeny nové expozice, které byly slavnostně zpřístupněny dne 1. 6. 2013.
Kaple sv. Anny ve Dmýšticích, v jedné z místních částí města Milevska, je situována na návsi a pochází z roku 1913. Rozhodnutí postavit kapli v obci padlo kvůli tomu, že místní nechtěli docházet pěšky do Milevska na bohoslužby. V květnu roku 1914 byla kaple vysvěcena a hned poté 26. 7. 1914 se zde měla konat slavnostní pouť. V tento den ale vypukla válka se Srbskem a mnozí ve vsi museli narukovat. Na bojišti padlo deset mužů. V roce 1939 byla kaple opravena a nově vymalována p. Oldřichem Pejšou z Milevska. Za II. světové války došlo k zrekvírování zvonu, ale v roce 1960 byl ze sbírky občanů pořízen zvon nový. Poslední generální oprava kaple proběhla v letech 1994 – 1996.
Zážitkový park ZEMĚRÁJ je reálně ztvárněné prostředí české vesnice z období raného středověku. Tento jedinečný přírodní zážitkový park se rozkládá na ploše 9 hektarů v okolí historické usedlosti u obce Kovářov nedaleko Orlické přehrady. K jeho otevření došlo teprve v roce 2013, ale okamžitě si získal oblibu u dětí i dospělých, což dokládá i fakt, že se v roce 2014 stal vítězem celorepublikové soutěže DestinaCZe 2014 o nejlepší turistické atraktivity v ČR v kategorii ZÁŽITEK NA 1000% PRO CELOU RODINU pořádané Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism.
Obec Kovářov leží na samotné hranici Jihočeského kraje, cca 11 km severozápadně od města Milevska a východně od vodní nádrže Orlík. Na řadě míst se nacházejí žulové balvany modelované vodní a větrnou erozí, např. nedaleko Slavoňova je velký balvan, který byl přírodními silami vytvarován do podoby sfingy. V roce 2004 obec Kovářov získala titul Vesnice České republiky roku 2004. V současnosti je Kovářov přirozeným spádovým a správním centrem, ve kterém spravuje dalších 16 osad – Březí, Dobrá Voda, Hostín, Chrást, Kotýřina, Lašovice, Předbořice, Radvánov, Řenkov, Vepice, Vesec, Vladyčín, Zahořany, Záluží, Zlučín a Žebrákov.
Kostel Všech svatých v obci Kovářov byl postaven v raně gotickém stylu koncem 13. století. Jako farní kostel je připomínán již roku 1356. Koncem 17. století byl zbarokizován a v roce 1712 byl významně upraven, když k němu byla mimo jiné přistavěna věž. Jedná se o jednolodní obdélníkovou stavbu uzavřenou pětibokým presbytářem s opěráky, zaklenutou jedním polem hrotité klenby. Na jižní straně lodi se zachoval zajímavý gotický pravoúhlý ústupkový portál. Kolem kostela se nachází fungující hřbitov.
Obec Hrazany se rozkládá na ploše 849 ha v nejsevernější části Jihočeského kraje, asi 4 km východně od obce Kovářov a přibližně 8 km severně od města Milevska. Toto území geograficky spadá do Středočeské pahorkatiny. Ves pravděpodobně získala své jméno buď od toho, že byla postavena na hrazeném (chráněném) místě mezi dvěma zalesněnými vrchy na severu a jihu a mezi mokřinami na východě a západě, nebo podle staročeského vlastního jména Hrzen (či Hrzán). Původ obce Hrazanské sahá až do 10. a zcela určitě do 11. století. V současnosti pod obec Hrazany spadají osady Hrazánky, Dobrošov a Klisinec. Mezi nejvýznamnější památky obce patří kaple sv. Ducha z roku 1926 a přírodní památka Kněz u Hrazan, která je tvořena unikátním balvanovým mořem s rozptýlenými velkými balvany, na nichž se vytvořily rozsáhlé skalní mísy. V osadě Dobrošov je k vidění kaple sv. Václava z roku 1932, v Hrazánkách kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století a v Klisinci je situována kaple Nejsvětějšího Srdce Páně z roku 1939. Obcí Hrazany prochází cyklotrasa číslo 1154 (Kostelec nad Vltavou – Chyšky – Sedlec-Prčice) a trasa červené turistické značky vedoucí z Milevska do Petrovic.Více informací o obci naleznete na webové stránce http://www.obechrazany.cz.
Kněz u Hrazan je přírodní památka, která se nachází v severovýchodní části okresu Písek na rozhraní středních a jižních Čech v nadmořské výšce 576 m. n. m. (cca 10 km od Milevska). Předmětem ochrany je unikátní geologický útvar – balvanové moře s rozptýlenými velkými balvany, na kterých se vytvořily rozsáhlé skalní mísy. Některé kamenné mísy mají odtokové žlábky a v minulosti sloužily například k pálení kolomazi či k rituálním obřadům. Toto kamenné moře vzniklo zvětráváním žulového masivu a balvany byly vymodelovány větrnou a vodní erozí. Oblast je pokryta smíšeným lesem tvořeným borovicí, bukem, javorem, lípou a břízou. Na území přírodní památky jsou příhodné životní podmínky pro dva silně ohrožené živočišné druhy – slepýše křehkého a ještěrku obecnou. Tato lokalita byla pojmenována podle největšího balvanu (4 x 8 m), který nese místní název Kněz. Kámen Kněz se tyčí nad kamenným mořem na vršku zvaném Březina.
Obec Chyšky se nachází 11 km severovýchodně od města Milevska a asi 6 km od Petrovic. Chyšky jsou nejvýše položenou obcí v mikroregionu Milevsko. Název obce pochází ze staročeského výrazu „chýše, chyše, chyš“, kterým se označovala chatrč, domek či dům. Dříve byla obec také nazývána Malá Chýška a Malá Chýše. O vzniku obce se traduje pověst o tom, že se zde rýžovalo zlato, čemuž nasvědčují i rýžovnické sejpy nejspíše středověkého původu na levém břehu Branišovského potoka. Obec je situována na jižních svazích Votické vrchoviny v části Čertova břemene. V současnosti jsou Chyšky přirozeným spádovým a správním centrem, ve kterém obec spravuje ještě dalších 19 osad - Branišov, Branišovice, Hněvanice, Hrachov, Kvašťov, Květuš, Mezný, Nálesí, Nosetín, Nová Ves, Podchýšská Lhota, Radikovy, Ratiboř, Ratibořec, Rohozov, Růžená, Vilín, Voděrady a Zaluží.
Jednou z dominant obce Chyšky je kostel, zasvěcený svatému Prokopu, jednomu z českých světců a ochránců české země, patronu horníků. Důvodem zasvěcení byla těžba zlata, která ve středověku probíhala v okolí obce. Tento farní kostel byl založen zřejmě již v 11. století a byl původně vystavěn v románském stylu. Později byl goticky přestavěn a nakonec došlo k jeho úpravě v barokním slohu. Kostel je tvořen lodí dlouhou necelých 16 metrů, presbytářem, ve kterém se zachovalo původní románské klenutí, a mohutnou čtvercovou věží s hodinami a zvonicí. V zahradě fary je zděný altán, v němž sepsal několik svých děl host chyšeckého faráře Bouška spisovatel a buditel Prokop Chocholoušek.
Obec Vlksice se nachází v malebném údolí lemovaném říčkou Smutnou a Dobřemilickým potokem cca 10 km severovýchodně od města Milevska v nadmořské výšce 475 m. n. m. Nejvyšším místem je vrch Zhorce (580 m. n. m.), odkud je krásný výhled na údolí. V katastru obce se nachází i několik rybníků. V současnosti se Vlksice rozkládají na katastrálním území o ploše 837 ha a k obci náleží osady Dobřemilice, Klokočov a Střítež.
Zachovalá renesanční tvrz v obci Vlksice pochází z 1. poloviny 16. století. Tvrz má strategickou polohu, neboť je situována na vyvýšeném místě ve vsi a z jihovýchodní strany je chráněna rybníkem. Jedná se o jednopatrovou obdélnou stavbu, jejíž místnosti jsou sklenuté původními síťovými klenbami a zachovala se zde i černá kuchyně. Na vnějších zdech tvrze si lze prohlédnout pozůstatky sgrafitové výzdoby. V létě a na podzim jsou zde pořádána divadelní představení, která každoročně přilákají řadu návštěvníků. Není se čemu divit, vždyť prostředí této starobylé tvrze ještě umocňuje děj těchto divadelních her. Tvrz sice není volně přístupná veřejnosti, ale pokud je její majitel pan Jiří Šámalík na tvrzi přítomen, rád zájemce provede i s poutavým výkladem.
Obec Božetice se rozkládá v mírném údolí při říčce Smutné, přibližně 6 km východně od města Milevska. V okolí vsi se nachází plno lesů, rybníků a říček. Božeticemi protéká říčka Smutná, která se vlévá v Bechyni do Lužnice a je jednou z nejčistších říček v Jihočeském kraji. Název Božetice znamená „ves lidí Božetových nebo je též uváděno Božatových“ a tato historická osobnost je v kronikách zmiňována již v roce 1088. V současnosti se obec rozkládá na katastru o velikosti 1364 ha a pod správu obce spadá osada Radihošť. Mezi významné památky obce patří návesní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1858, pomník padlých vojínů v 1. světové válce či památný strom – lípa velkolistá (na jižním okraji zahrady čp. 30 ve středu obce). Nedaleko od Božetic stojí Kvěchovský mlýn, kde své dětství strávila siamská dvojčata Josefína a Růžena Blažkovy, která vystupovala v zábavných pořadech po celém světě. Obcí prochází cyklotrasa číslo 1153 (Chyšky – Staré Sedlo).Více informací o obci naleznete na webové stránce http://www.bozetice.cz/.
Kaple Nejsvětější Trojice se nachází na návsi před obecním úřadem a v roce 1858 byla vystavěna z peněz místních občanů.
Městys Sepekov leží cca 6 km jihovýchodně od města Milevska. Sepekov je obklopen zemědělskou půdou, lesy a v okolí se zdvíhají tři návrší: na severovýchodě Pokloniště, na jihozápadě Na Vrších a na jihovýchodě Chlum. Jižně od obce se nachází rybník Tovaryš (zvaný též Farka) o rozloze 15 ha a východně od Sepekova se rozprostírá rybník Chobot. Nad tímto rybníkem na vrchu Skalice pravděpodobně kdysi stávala tvrz, neboť se uvádí, že prvními majiteli Sepekova byli páni ze Skalice. V současnosti se Sepekov rozkládá na katastrálním území o ploše 2852 ha a pod správu městyse spadají 2 osady – Líšnice a Zálší.
Poutní kostel Jména Panny Marie představuje dominantu a zároveň i nejvýznamnější církevní památku obce Sepekov. Jedná se o majestátní barokní stavbu z let 1730 – 33 nesoucí stopy K. I. Dientzenhofera. Byl vystavěn na místě kapličky, kterou měl údajně založit opat Jarloch. Kostel připomíná chrám na Svaté Hoře u Příbrami, a tak je někdy nazýván „jihočeská Svatá Hora“. Centrální stavba je oválná, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. Chrámová předsíň s věží obsahuje výklenky, v nichž jsou umístěny sochy Immaculaty – Panny Marie, sv. Jakuba a sv. Vavřince.
Obec Zběšičky leží cca 10 km jihovýchodně od města Milevska v nadmořské výšce 466 - 478 m. n. m. Asi 2 km od Zběšiček protéká říčka Smutná a na severozápadě se nachází rybník Zavadil. Obec byla v dřívějších dobách převážně židovská, fungovala zde i židovská škola. V 18. století byla totiž místem, kam se mohli začít přestěhovávat Židé, kteří byli vyhnáni z ostatních měst a vesnic. Všichni Židé však obec opustili před nacistickou okupací, jedinou upomínkou na jejich přítomnost je židovský hřbitov z roku 1750. V současnosti se Zběšičky rozkládají na katastrálním území o ploše 592 ha a pod správu obce spadají další 2 osady – Hánov a Popovec.
Zámeček tvoří dominantu obce a dnes slouží jako Domov pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky. Zámek nechal postavit v roce 1885 Antonín Mašek. Později tento zámeček patřil ke zdejšímu velkostatku, jehož majitelem byl koncem 19. století stavitel Ing. Vácslav Havel, děd bývalého prezidenta republiky Václava Havla. Statek později vlastnil také otec akademického malíře Břetislava Bendy.
Rozhledna Kupa stojí na stejnojmenném návrší cca 0,5 km severovýchodně od obce Jestřebice, která je součástí obce Bernartice, ve výšce 503 m. n. m. Stavba rozhledny byla započata v létě 2009 a k jejímu otevření došlo dne 31. 12. 2009 při příležitosti slavnostního Silvestrovského pochodu kolem Bernartic. Rozhledna má dřevěnou trámovou konstrukci, kterou podpírají čtyři kmeny. Tyčí se ve výšce 13 m a je členěna na čtyři patra, z nichž poslední patro ve výšce 10 m je zastřešené lehkou krytinou.
Městys Bernartice leží přibližně 10 km jižně od města Milevska v mírně zvlněné krajině. Městys je obklopen několika rybníky – severozápadně se nachází rybník Pilný (18 ha), směrem na jih rybník Koloměř a na severním okraji je situován Zámecký rybník. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251, kdy se v Kosmově kronice píše o Martinovi, knězi Bernartickém. Bernartice byly roce 2002 vyhlášeny jihočeskou Vesnicí roku.
Kostel sv. Martina je ačkoli nenápadnou, tak o to zajímavější trojlodní stavbou s presbytářem ve tvaru pěti stran osmiúhelníku. Sousedí s ním kaple, která původně sloužila jako sakristie. Při barokních úpravách počátkem 18. století byl kostel přestavěn do půdorysu v podobě kříže. Nová sakristie, vystavěná v době barokní přestavby, se k lodi přimyká na její severní straně.
Poutní kostel sv. Rozálie se nachází mezi obcemi Bernartice a Borovany v údolí lesa Mladého. Tato barokní stavba z konce 17. století patří sice oficiálně k Bernarticím, ale od Borovan je k tomuto poutnímu místu jen pár metrů. Na místě, kde dnes stojí kostelík, byl v roce 1680 založen hřbitov. Tehdy zuřil v Čechách mor, který si vyžádal velké množství obětí a bernartický hřbitov již k pohřbívání nestačil. Tehdy zde jezuité nechali vystavět kapli ke cti sv. Rozálie a sv. Karla Boromejského, kteří byli patrony proti moru. Každoročně v měsíci červenci po sv. Jindřichu se zde koná pouť.
Obec Borovany je situována u Velkého Borovanského rybníka (15 ha) při Borovanském a Bílinském potoce, cca 3 km jihovýchodně od Bernartic. Obec se rozkládá na ploše 637 ha a od východu je obklopena rozsáhlými lesy s názvem Hemery a Soví, v nichž se nacházejí pozůstatky mohyl z doby bronzové. Podle názoru Augusta Sedláčka název obce vznikl podle borů, které se rozprostíraly kolem staré osady.
Obec Veselíčko se rozkládá asi 7 km jižně od města Milevska na silnici od Bernartic v mírně pahorkaté krajině. Obcí protéká Jalový potok a rozprostírá se zde velký Zámecký rybník. Původně se ves pravděpodobně jmenovala Veselí a dnešní název získala až v roce 1630, kdy byla zapsána do zemských desek (tj. soupis feudálního majetku) a bylo ji potřeba odlišit od Veselí nad Lužnicí. Dnešní podoba obce vznikla v roce 1960 sloučením, do té doby samostatných vesnic, Veselíčka a Biliny. V současnosti se obec rozkládá na katastru o velikosti 451 ha a pod správu obce spadá osada Bilina.
Kostel sv. Anny je díky své nepřehlédnutelné věži považován za dominantu obce Veselíčko. Kostel byl postaven v letech 1851 – 1854 a jedná se o poměrně rozlehlou jednolodní stavbu s půlkruhově zakončeným presbytářem a křížovou klenbou. Na hlavním oltáři je umístěn obraz sv. Anny, jehož autor je neznámý. Na věži kostela bývalo před první světovou válkou celkem pět zvonů o různých velikostech, všechny pocházely z dílny Pernera v Českých Budějovicích. Do současnosti se dochoval pouze jeden zvon – umíráček s obrazem kostlivce s kosou, neboť zbylé čtyři zvony byly použity na válečné účely.
Zámek je situován nedaleko středu obce Veselíčko nad zámeckým rybníkem a veřejnosti není přístupný. Zámek nechal vystavět roku 1635 Alexandr Günterthal poté, co se ve Veselíčku usadil se svou ženou. Tehdy se jednalo o jednokřídlou stavbu. Koncem 18. století nechal Josef Bretfeld zámek rozšířit, bylo přistavěno pravé křídlo zámku a u něj nechal v letech 1797 - 1798 postavit zámeckou kapli sv. Anny s rodinnou hrobkou. Tato romantická pseudogotická stavba s kryptou se dochovala dodnes.
Obec Branice leží asi 5 km jižně od města Milevska na železniční trati Tábor – Ražice. Severozápadně od vsi se zdvíhá zalesněná výšina Obora, směrem na severovýchod se na Bílinském potoce rozkládá rybník Ostrov (též Ostrovský) a asi 0,5 km západně od obce se nachází Velký a Malý Prachovský rybník. První písemná zmínka o Branici pochází z roku 1306, kdy ves patřila k premonstrátskému dominiu. Podle nálezů ze studny u domu čp. 1 však lze usuzovat, že obec existovala již ve 2. polovině 13. století. V současnosti se obec rozkládá na 506 ha.
Prohledárium Vejrovského zemanství je netradiční název, pod kterým se skrývá obecní muzeum tří obcí – Branic, Stehlovic a Veselíčka. Muzeum se nachází v kulturním domě v Branicích a lze zde shlédnout expozici věnovanou památce obětem fašismu a komunismu, výstavu k tématu 2. světové války či expozici mapující celé 20. století naší země. Mimo to je možnost navštívit pravidelné salony kresleného humoru s názvem „V obci Branice Vám rozhýbeme bránice“ nebo se něco dozvědět o dějinách Vejrovského zemanství na výstavě nesoucí název „Historie překroucených skutečností“.
Obec Květov se nachází přibližně 7 km jihozápadně od města Milevska na pravém břehu Orlické přehrady. První písemná zmínka o obci je datována roku 1460, kdy byla majetkem milevského kláštera. V současnosti se obec Květov včetně své místní části Vůsí rozkládá na katastrálním území o ploše 1574 ha. Vltavské pobřeží u osady Vůsí je vyhledávaným místem pro koupání a letní rekreaci. V obci je k vidění vesnická památková zóna, která je tvořena třemi staveními jihočeského selského baroka (čp. 2, 3 a 4) a k jejímu vyhlášení došlo v roce 1995.
Vesnická památková zóna byla v obci Květov vyhlášena v roce 1995, a to z toho důvodu, že jsou zde k vidění památkově chráněné roubené i zděné usedlosti jihočeské lidové architektury - tzv. jihočeského selského baroka. Jedná se o usedlost čp. 2, 3 a 4 a všechny byly vystavěny zednickým mistrem z nedaleké Kučeře po velkém požáru, který poškodil obec v roce 1904. Roubená sýpka u usedlosti čp. 4 přestála požár bez úhony.
Severně od obce Květov stojí na návrší osada Svatý Jan. Roku 1567 zde byl na místě původní kaple vystavěn kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie. Jedná se o pozdně gotickou jednolodní stavbu s pětibokým závěrem se sakristií na jižní straně a předsíňkou před západním průčelím, která se nachází v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Na hřbitově u kostela jsou uloženy ostatky ze hřbitova v Červené nad Vltavou, jenž byl zatopen při napouštění Orlické přehrady.
Obec Osek se nachází přibližně 5 km západně od města Milevska na silnici vedoucí z Milevska do obce Květov a dále do Vůsí. Severně od vsi se zdvíhá výšina Hůrky a obcí protéká Osecký potok. První písemná zmínka o obci je datována roku 1469 a nachází se v knize Paměti Zvíkovské od Františka Tyla, archiváře na Orlíku. Osada ale nejspíš pochází již z 12. až 13. století, neboť název Osek značí původně opevněné místo a vedla tudy stará stezka dále do Jickovic a k jednomu z brodů na Vltavě a Otavě u Zvíkova. V současnosti se obec Osek rozkládá na katastrálním území o ploše 529 ha.
Kaple Nejsvětější Trojice stojí v obci Osek na návsi a pochází z 2. poloviny 18. století.