MĚSTO MILEVSKO – SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH.Ve zvlněné krajině středního Povltaví na severu jižních Čech leží malebné městečko Milevsko. Milevsko je nazýváno „Severní bránou jižních Čech“ neboť se nachází na spojnici mezi Středočeským a Jihočeským krajem. Je přirozeným centrem milevského regionu, který je vzdušnou čarou vzdálen přibližně 60 km od Českých Budějovic, 25 km od Písku a 20 km od Tábora. Milevsko má staletou kulturní a duchovní tradici, nádherné historické památky a disponuje zachovalým přírodním prostředím a půvabnou krajinou, která vybízí k rozmanitým sportovním a turistickým aktivitám. Svým návštěvníkům nabízí pohodu a klid daleko od velkých měst a průmyslových center, a tak je ideálním místem pro odpočinek a rekreaci.
Náměstí Edvarda Beneše, to je koncentrace jedinečných památek na jednom místě! Přímo na náměstí je k vidění kašna s bronzovou sochou s názvem „Vítězství revoluce 1945“, kterou zhotovil v roce 1950 významný český sochař Břetislav Benda z Líšnice, a novorenesanční budova Nové radnice, která vévodí náměstí na jeho západní straně. Nová radnice, dnes sídlo městského úřadu, byla postavena podle projektu táborského stavitele Františka Ješe v letech 1900 – 1901 na místě bývalých masných krámů z poloviny 18. století. Průčelí radnice vyzdobil sgrafity v letech 1936 – 37 místní malíř Oldřich Pejša. Mezi okny v přízemí jsou umístěny pamětní desky, připomínající občany města a okolí, kteří padli v boji proti fašismu, a jedna deska je rovněž věnována obětem komunismu. Socha i Nová radnice jsou vedeny na Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
Turistické informační centrum Milevsko, sídlící v přízemí budovy spořitelny, poskytuje komplexní informační servis v oblasti cestovního ruchu regionu Milevsko pro návštěvníky i místní obyvatele a dále zajišťuje propagaci města a celého regionu široké veřejnosti. V současnosti lze říci, že informační centrum poskytuje informace 24 hodin denně, a to prostřednictvím informačnímu kiosku, který je instalován vedle vstupních dveří do infocentra.
Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v České republice zaměřující se na dějiny zdejší národopisné tradice - masopustních průvodů. Vstup i pokladna muzea se nachází v informačním centru a převážná část expozice je pak umístěna v prvním patře.
Kostel sv. Bartoloměje se nachází v centru města na náměstí Edvarda Beneše a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Tento pseudorománský kostel z roku 1866 vznikl na místě původního gotického kostelíka, postaveného Švamberky na počátku 16. století. Jedná se o trojlodní stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží nad severním průčelím, která je vedle klášterní baziliky považována za druhý symbol města.
Obec Branice leží asi 5 km jižně od města Milevska na železniční trati Tábor – Ražice. Severozápadně od vsi se zdvíhá zalesněná výšina Obora, směrem na severovýchod se na Bílinském potoce rozkládá rybník Ostrov (též Ostrovský) a asi 0,5 km západně od obce se nachází Velký a Malý Prachovský rybník. První písemná zmínka o Branici pochází z roku 1306, kdy ves patřila k premonstrátskému dominiu. Podle nálezů ze studny u domu čp. 1 však lze usuzovat, že obec existovala již ve 2. polovině 13. století. V současnosti se obec rozkládá na 506 ha.
Prohledárium Vejrovského zemanství je netradiční název, pod kterým se skrývá obecní muzeum tří obcí – Branic, Stehlovic a Veselíčka. Muzeum se nachází v kulturním domě v Branicích a lze zde shlédnout expozici věnovanou památce obětem fašismu a komunismu, výstavu k tématu 2. světové války či expozici mapující celé 20. století naší země. Mimo to je možnost navštívit pravidelné salony kresleného humoru s názvem „V obci Branice Vám rozhýbeme bránice“ nebo se něco dozvědět o dějinách Vejrovského zemanství na výstavě nesoucí název „Historie překroucených skutečností“.
Obec Veselíčko se rozkládá asi 7 km jižně od města Milevska na silnici od Bernartic v mírně pahorkaté krajině. Obcí protéká Jalový potok a rozprostírá se zde velký Zámecký rybník. Původně se ves pravděpodobně jmenovala Veselí a dnešní název získala až v roce 1630, kdy byla zapsána do zemských desek (tj. soupis feudálního majetku) a bylo ji potřeba odlišit od Veselí nad Lužnicí. Dnešní podoba obce vznikla v roce 1960 sloučením, do té doby samostatných vesnic, Veselíčka a Biliny. V současnosti se obec rozkládá na katastru o velikosti 451 ha a pod správu obce spadá osada Bilina.
Kostel sv. Anny je díky své nepřehlédnutelné věži považován za dominantu obce Veselíčko. Kostel byl postaven v letech 1851 – 1854 a jedná se o poměrně rozlehlou jednolodní stavbu s půlkruhově zakončeným presbytářem a křížovou klenbou. Na hlavním oltáři je umístěn obraz sv. Anny, jehož autor je neznámý. Na věži kostela bývalo před první světovou válkou celkem pět zvonů o různých velikostech, všechny pocházely z dílny Pernera v Českých Budějovicích. Do současnosti se dochoval pouze jeden zvon – umíráček s obrazem kostlivce s kosou, neboť zbylé čtyři zvony byly použity na válečné účely.
Zámek je situován nedaleko středu obce Veselíčko nad zámeckým rybníkem a veřejnosti není přístupný. Zámek nechal vystavět roku 1635 Alexandr Günterthal poté, co se ve Veselíčku usadil se svou ženou. Tehdy se jednalo o jednokřídlou stavbu. Koncem 18. století nechal Josef Bretfeld zámek rozšířit, bylo přistavěno pravé křídlo zámku a u něj nechal v letech 1797 - 1798 postavit zámeckou kapli sv. Anny s rodinnou hrobkou. Tato romantická pseudogotická stavba s kryptou se dochovala dodnes.
Rozhledna Kupa stojí na stejnojmenném návrší cca 0,5 km severovýchodně od obce Jestřebice, která je součástí obce Bernartice, ve výšce 503 m. n. m. Stavba rozhledny byla započata v létě 2009 a k jejímu otevření došlo dne 31. 12. 2009 při příležitosti slavnostního Silvestrovského pochodu kolem Bernartic. Rozhledna má dřevěnou trámovou konstrukci, kterou podpírají čtyři kmeny. Tyčí se ve výšce 13 m a je členěna na čtyři patra, z nichž poslední patro ve výšce 10 m je zastřešené lehkou krytinou.
Městys Bernartice leží přibližně 10 km jižně od města Milevska v mírně zvlněné krajině. Městys je obklopen několika rybníky – severozápadně se nachází rybník Pilný (18 ha), směrem na jih rybník Koloměř a na severním okraji je situován Zámecký rybník. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251, kdy se v Kosmově kronice píše o Martinovi, knězi Bernartickém. Bernartice byly roce 2002 vyhlášeny jihočeskou Vesnicí roku.
Kostel sv. Martina je ačkoli nenápadnou, tak o to zajímavější trojlodní stavbou s presbytářem ve tvaru pěti stran osmiúhelníku. Sousedí s ním kaple, která původně sloužila jako sakristie. Při barokních úpravách počátkem 18. století byl kostel přestavěn do půdorysu v podobě kříže. Nová sakristie, vystavěná v době barokní přestavby, se k lodi přimyká na její severní straně.
Obec Zběšičky leží cca 10 km jihovýchodně od města Milevska v nadmořské výšce 466 - 478 m. n. m. Asi 2 km od Zběšiček protéká říčka Smutná a na severozápadě se nachází rybník Zavadil. Obec byla v dřívějších dobách převážně židovská, fungovala zde i židovská škola. V 18. století byla totiž místem, kam se mohli začít přestěhovávat Židé, kteří byli vyhnáni z ostatních měst a vesnic. Všichni Židé však obec opustili před nacistickou okupací, jedinou upomínkou na jejich přítomnost je židovský hřbitov z roku 1750. V současnosti se Zběšičky rozkládají na katastrálním území o ploše 592 ha a pod správu obce spadají další 2 osady – Hánov a Popovec.
Zámeček tvoří dominantu obce a dnes slouží jako Domov pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky. Zámek nechal postavit v roce 1885 Antonín Mašek. Později tento zámeček patřil ke zdejšímu velkostatku, jehož majitelem byl koncem 19. století stavitel Ing. Vácslav Havel, děd bývalého prezidenta republiky Václava Havla. Statek později vlastnil také otec akademického malíře Břetislava Bendy.
Městys Sepekov leží cca 6 km jihovýchodně od města Milevska. Sepekov je obklopen zemědělskou půdou, lesy a v okolí se zdvíhají tři návrší: na severovýchodě Pokloniště, na jihozápadě Na Vrších a na jihovýchodě Chlum. Jižně od obce se nachází rybník Tovaryš (zvaný též Farka) o rozloze 15 ha a východně od Sepekova se rozprostírá rybník Chobot. Nad tímto rybníkem na vrchu Skalice pravděpodobně kdysi stávala tvrz, neboť se uvádí, že prvními majiteli Sepekova byli páni ze Skalice. V současnosti se Sepekov rozkládá na katastrálním území o ploše 2852 ha a pod správu městyse spadají 2 osady – Líšnice a Zálší.
Poutní kostel Jména Panny Marie představuje dominantu a zároveň i nejvýznamnější církevní památku obce Sepekov. Jedná se o majestátní barokní stavbu z let 1730 – 33 nesoucí stopy K. I. Dientzenhofera. Byl vystavěn na místě kapličky, kterou měl údajně založit opat Jarloch. Kostel připomíná chrám na Svaté Hoře u Příbrami, a tak je někdy nazýván „jihočeská Svatá Hora“. Centrální stavba je oválná, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. Chrámová předsíň s věží obsahuje výklenky, v nichž jsou umístěny sochy Immaculaty – Panny Marie, sv. Jakuba a sv. Vavřince.
Rybník Pytlák, původně nazýván Líšnickým rybníkem, svůj název získal podle okolního lesa Pytle. Jeho rozloha je 4,5 ha a pojme objem 60 000 m3. Rybník je napájen dvěma přítoky, z nichž ten větší vede z rybníka Opršál a menší z Lipeckých rybníků na Hajdě. Toto zásobování vodou však není dostatečné a je závislé na množství srážek. Rybník má v krajině také ekologický význam, neboť představuje útočiště rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí, tzv. vodní ekosystém. S výjimkou pláže a hráze se podél břehů nacházejí husté porosty různých druhů rákosin. Dále se zde vyskytují rozličné druhy hmyzu (šídla, vážky a motýlice), vodních ptáků, jako je kachna divoká, labuť velká, volavka popelavá a moták pochop, či obojživelníků (skokan zelený, skokan hnědý, kuňka obecná a ropucha obecná), a občas zde lze také spatřit užovku obojkovou.
Železniční viadukt v Milevsku na trase Tábor - Ražice je technickou památkou z roku 1889. Vzhled viaduktu vychází z antiky a na jeho stavbě se kromě českých dělníků a techniků podíleli i Italové. Viadukt je tvořen šesti oblouky s dvanáctimetrovými klenbami a tři oblouky jsou desetimetrové. Celková délka mostu je 115 metrů a nad hladinou Milevského potoka dosahuje výšky 23 metrů.
Dům kultury Milevsko je příspěvkovou organizací, která funguje jako centrum kultury ve městě. Organizace vlastní sál s kapacitou 400 míst, který je využíván pro pořádání kulturních a společenských akcí všeho druhu – od divadelních představení, koncertů, přes různé besedy a přednášky až po plesy a konference. Pro akce menšího rozsahu jsou určeny další tři sály, přičemž každý z nich pojme přibližně 100 osob. Dále je v domě kultury k dispozici několik učeben, které slouží k výuce, vzdělávání či školení s různým zaměřením včetně počítačové učebny. Přímo v budově se také nachází restaurace.
Sokol byl v Milevsku založen 6. října 1889 a v červnu 1890 měla jednota již 90 členů a 19 dorostenců. Sokolové však pro cvičení neměli vlastní prostory, a tak se stěhovali z místa na místo. První tělocvičnu nalezli v městském pivovaře, poté cvičili v bývalé tkalcovně, v letech 1903 až 1907 v zahradním sále hotelu Jindřicha Vodňanského, následoval opět pivovar a po válečné přestávce pak v roce 1920 opět hotel u Vodňanských. Zde však museli v roce 1923 cvičení zanechat, protože hrozilo zřícení stropu. Výstavba a otevření sokolského domku (1924) a sokolovny (1925) umožnily nejen podstatné rozšíření členské základny sokolské jednoty, ale nabídly prostory i dalším kulturním a osvětovým spolkům. Stavbu provedl místní stavitel František Stupka v létech 1924 - 1925 a místní členové přispěli svou prací.