MĚSTO MILEVSKO – SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH.Ve zvlněné krajině středního Povltaví na severu jižních Čech leží malebné městečko Milevsko. Milevsko je nazýváno „Severní bránou jižních Čech“ neboť se nachází na spojnici mezi Středočeským a Jihočeským krajem. Je přirozeným centrem milevského regionu, který je vzdušnou čarou vzdálen přibližně 60 km od Českých Budějovic, 25 km od Písku a 20 km od Tábora. Milevsko má staletou kulturní a duchovní tradici, nádherné historické památky a disponuje zachovalým přírodním prostředím a půvabnou krajinou, která vybízí k rozmanitým sportovním a turistickým aktivitám. Svým návštěvníkům nabízí pohodu a klid daleko od velkých měst a průmyslových center, a tak je ideálním místem pro odpočinek a rekreaci.
Náměstí Edvarda Beneše, to je koncentrace jedinečných památek na jednom místě! Přímo na náměstí je k vidění kašna s bronzovou sochou s názvem „Vítězství revoluce 1945“, kterou zhotovil v roce 1950 významný český sochař Břetislav Benda z Líšnice, a novorenesanční budova Nové radnice, která vévodí náměstí na jeho západní straně. Nová radnice, dnes sídlo městského úřadu, byla postavena podle projektu táborského stavitele Františka Ješe v letech 1900 – 1901 na místě bývalých masných krámů z poloviny 18. století. Průčelí radnice vyzdobil sgrafity v letech 1936 – 37 místní malíř Oldřich Pejša. Mezi okny v přízemí jsou umístěny pamětní desky, připomínající občany města a okolí, kteří padli v boji proti fašismu, a jedna deska je rovněž věnována obětem komunismu. Socha i Nová radnice jsou vedeny na Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
Kostel sv. Bartoloměje se nachází v centru města na náměstí Edvarda Beneše a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Tento pseudorománský kostel z roku 1866 vznikl na místě původního gotického kostelíka, postaveného Švamberky na počátku 16. století. Jedná se o trojlodní stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží nad severním průčelím, která je vedle klášterní baziliky považována za druhý symbol města.
Turistické informační centrum Milevsko, sídlící v přízemí budovy spořitelny, poskytuje komplexní informační servis v oblasti cestovního ruchu regionu Milevsko pro návštěvníky i místní obyvatele a dále zajišťuje propagaci města a celého regionu široké veřejnosti. V současnosti lze říci, že informační centrum poskytuje informace 24 hodin denně, a to prostřednictvím informačnímu kiosku, který je instalován vedle vstupních dveří do infocentra.
Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v České republice zaměřující se na dějiny zdejší národopisné tradice - masopustních průvodů. Vstup i pokladna muzea se nachází v informačním centru a převážná část expozice je pak umístěna v prvním patře.
Nová synagoga se nachází ve městě Milevsku v Sokolovské ulici čp. 209, asi 300 metrů od hlavního náměstí. Synagoga byla postavena za 1. světové války v letech 1914 – 1919 jako náhrada za starou synagogu, která přestala dostačovat. Jedná se o dílo pražského architekta Františka Střílky a předního architekta období českého kubismu Oldřicha Tyla. Představuje unikátní kombinaci pseudoempírových a kubistických prvků. Kubismus je zastoupen ojedinělým průčelím štítu, trojúhelníkovým tvarem štítu, který je podepřen čtyřmi sloupy, se stavba hlásí k empíru. Bohoslužby se v synagoze konaly až do druhé světové války, během okupace její prostory sloužily jako sklad sušeného mléka a obalů. Válka zapříčinila zánik židovské obce a od roku 1950 je budova využívána jako křesťanský kostel Církve československé husitské.
Milevský klášter patří k nejhodnotnějším památkám v Čechách, které byly postaveny v románském slohu. Jedná se o nejstarší klášter a zároveň jedinou románskou baziliku jižních Čech. V rámci celé České republiky pak jde o jednu ze tří nejcennějších románských staveb. Klášter byl založen velmožem Jiřím z Milevska pravděpodobně roku 1187, avšak již od roku 1184 probíhaly přípravy na jeho založení. Krátce poté vznikla v blízkosti ves a později město Milevsko. První doložená zmínka o klášteru pochází z roku 1187, kdy byl jmenován jeho první opat Jarloch (Gerlachus), jenž je považován za jednoho z pokračovatelů Kosmovy kroniky.
Milevské muzeum je jedinečným místem, kde se snoubí historie, tradice i současnost. Jedním ze zásadních mezníků v existenci Milevského muzea byl rok 2013, kdy se muzeum přestěhovalo do nově zrekonstruované budovy z roku 1768, která se nachází na druhém nádvoří kláštera. Zde byly vytvořeny nové expozice, které byly slavnostně zpřístupněny dne 1. 6. 2013.
Hřbitovní kostel sv. Jiljí patří mezi nemovité kulturní památky ČR. Nachází se v těsné blízkosti milevského kláštera a má v sobě nejstarší zdi v Milevsku. Jako románský tribunový kostel se poprvé připomíná roku 1184, tedy ještě před založením kláštera. Na konci 14. století byl přestavěn a rozšířen. V současnosti kostel tvoří gotická jednolodní stavba s pětibokým chórem, na západě s románskou zvonicí a na severu s dochovaným románským kvádříkovým zdivem. Severní stěna kostela a zejména krásná románská zvonice dodnes dokládají řemeslnou zručnost našich dávných předků. Chór je zaklenut klenbou „milevského typu“, která je nejstarší tohoto druhu u nás (stala se předlohou pro podobné stavby na území Čech v 15. století, např. pro stavbu kostela sv. Víta v Českém Krumlově). Klenba je vyzdobena malbami a nápisy, které se vztahují k rodu Hodějovských z Hodějova. Loď je plochostropá s replikou kazetového renesančního stropu. Po obvodu lodi se nacházejí patky gotické klenby a krov kostela je rovněž gotický.
Židovský hřbitov je situován severovýchodně od města Milevska, u bývalé hájovny Židovna, a dnes spadá do katastru městyse Sepekov. Ke hřbitovu vede z Milevska žlutá a zelená značka a z centra města je vzdálen téměř 2 km. Hřbitov byl založen před rokem 1714 (z tohoto roku je zde nejstarší náhrobek) a pohřbívalo se zde až do roku 1942. Toto mystické místo nabádající návštěvníky k tichému zamyšlení nad svou existencí je tvořeno devíti pravidelnými řadami, ve kterých je umístěno asi 200 náhrobků. Náhrobky jsou orientovány východním a západním směrem a jsou opatřeny hebrejskými, německými a českými texty. Dále se zde rovněž zachovala secesní márnice z roku 1928 s neckovou klenbou. Na hřbitově je mimo jiných pohřben i předek spisovatele France Kafky, Samuel Kafka. Hřbitov je volně přístupný.
Selská usedlost čp. 1 se nachází v horní části obce Týnice při silnici směrem na Přeštěnici a brána této usedlosti je evidována jako nemovitá kulturní památka v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
Obec Přeštěnice leží přibližně 5 km severovýchodně od města Milevska v nadmořské výšce 568 m. n. m. Jedná se o podhorskou obec a ze zdejšího nejvyššího vrchu zvaného Strážka (610 m. n. m.) je možno za jasného počasí spatřit i šumavské velikány. Ve středověku byla ves součástí rožmberského panství, patřila k hradu Příběnice. V roce 2007 obec získala 3. místo v soutěži Jihočeská vesnice roku. V téže soutěži obec v roce 2010 obdržela Oranžovou stuhu za spolupráci se zemědělským subjektem a postoupila do celostátního kola. V současnosti se obec Přeštěnice rozkládá na katastrálním území o ploše 978 ha a pod její správu spadají osady Držkrajov, Mlčkov a Týnice.
Obec Božetice se rozkládá v mírném údolí při říčce Smutné, přibližně 6 km východně od města Milevska. V okolí vsi se nachází plno lesů, rybníků a říček. Božeticemi protéká říčka Smutná, která se vlévá v Bechyni do Lužnice a je jednou z nejčistších říček v Jihočeském kraji. Název Božetice znamená „ves lidí Božetových nebo je též uváděno Božatových“ a tato historická osobnost je v kronikách zmiňována již v roce 1088. V současnosti se obec rozkládá na katastru o velikosti 1364 ha a pod správu obce spadá osada Radihošť. Mezi významné památky obce patří návesní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1858, pomník padlých vojínů v 1. světové válce či památný strom – lípa velkolistá (na jižním okraji zahrady čp. 30 ve středu obce). Nedaleko od Božetic stojí Kvěchovský mlýn, kde své dětství strávila siamská dvojčata Josefína a Růžena Blažkovy, která vystupovala v zábavných pořadech po celém světě. Obcí prochází cyklotrasa číslo 1153 (Chyšky – Staré Sedlo).Více informací o obci naleznete na webové stránce http://www.bozetice.cz/.
Kaple Nejsvětější Trojice se nachází na návsi před obecním úřadem a v roce 1858 byla vystavěna z peněz místních občanů.
Městys Sepekov leží cca 6 km jihovýchodně od města Milevska. Sepekov je obklopen zemědělskou půdou, lesy a v okolí se zdvíhají tři návrší: na severovýchodě Pokloniště, na jihozápadě Na Vrších a na jihovýchodě Chlum. Jižně od obce se nachází rybník Tovaryš (zvaný též Farka) o rozloze 15 ha a východně od Sepekova se rozprostírá rybník Chobot. Nad tímto rybníkem na vrchu Skalice pravděpodobně kdysi stávala tvrz, neboť se uvádí, že prvními majiteli Sepekova byli páni ze Skalice. V současnosti se Sepekov rozkládá na katastrálním území o ploše 2852 ha a pod správu městyse spadají 2 osady – Líšnice a Zálší.
Poutní kostel Jména Panny Marie představuje dominantu a zároveň i nejvýznamnější církevní památku obce Sepekov. Jedná se o majestátní barokní stavbu z let 1730 – 33 nesoucí stopy K. I. Dientzenhofera. Byl vystavěn na místě kapličky, kterou měl údajně založit opat Jarloch. Kostel připomíná chrám na Svaté Hoře u Příbrami, a tak je někdy nazýván „jihočeská Svatá Hora“. Centrální stavba je oválná, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. Chrámová předsíň s věží obsahuje výklenky, v nichž jsou umístěny sochy Immaculaty – Panny Marie, sv. Jakuba a sv. Vavřince.
Rybník Pytlák, původně nazýván Líšnickým rybníkem, svůj název získal podle okolního lesa Pytle. Jeho rozloha je 4,5 ha a pojme objem 60 000 m3. Rybník je napájen dvěma přítoky, z nichž ten větší vede z rybníka Opršál a menší z Lipeckých rybníků na Hajdě. Toto zásobování vodou však není dostatečné a je závislé na množství srážek. Rybník má v krajině také ekologický význam, neboť představuje útočiště rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí, tzv. vodní ekosystém. S výjimkou pláže a hráze se podél břehů nacházejí husté porosty různých druhů rákosin. Dále se zde vyskytují rozličné druhy hmyzu (šídla, vážky a motýlice), vodních ptáků, jako je kachna divoká, labuť velká, volavka popelavá a moták pochop, či obojživelníků (skokan zelený, skokan hnědý, kuňka obecná a ropucha obecná), a občas zde lze také spatřit užovku obojkovou.
Železniční viadukt v Milevsku na trase Tábor - Ražice je technickou památkou z roku 1889. Vzhled viaduktu vychází z antiky a na jeho stavbě se kromě českých dělníků a techniků podíleli i Italové. Viadukt je tvořen šesti oblouky s dvanáctimetrovými klenbami a tři oblouky jsou desetimetrové. Celková délka mostu je 115 metrů a nad hladinou Milevského potoka dosahuje výšky 23 metrů.
Dům kultury Milevsko je příspěvkovou organizací, která funguje jako centrum kultury ve městě. Organizace vlastní sál s kapacitou 400 míst, který je využíván pro pořádání kulturních a společenských akcí všeho druhu – od divadelních představení, koncertů, přes různé besedy a přednášky až po plesy a konference. Pro akce menšího rozsahu jsou určeny další tři sály, přičemž každý z nich pojme přibližně 100 osob. Dále je v domě kultury k dispozici několik učeben, které slouží k výuce, vzdělávání či školení s různým zaměřením včetně počítačové učebny. Přímo v budově se také nachází restaurace.
Sokol byl v Milevsku založen 6. října 1889 a v červnu 1890 měla jednota již 90 členů a 19 dorostenců. Sokolové však pro cvičení neměli vlastní prostory, a tak se stěhovali z místa na místo. První tělocvičnu nalezli v městském pivovaře, poté cvičili v bývalé tkalcovně, v letech 1903 až 1907 v zahradním sále hotelu Jindřicha Vodňanského, následoval opět pivovar a po válečné přestávce pak v roce 1920 opět hotel u Vodňanských. Zde však museli v roce 1923 cvičení zanechat, protože hrozilo zřícení stropu. Výstavba a otevření sokolského domku (1924) a sokolovny (1925) umožnily nejen podstatné rozšíření členské základny sokolské jednoty, ale nabídly prostory i dalším kulturním a osvětovým spolkům. Stavbu provedl místní stavitel František Stupka v létech 1924 - 1925 a místní členové přispěli svou prací.