Chřástal polní na loukách SM

Ekozemědělci přírodě (Bioinstitut, Olomouc) se rozhodli věnovat se nejen produkci, ale i pestrosti rostlin i zvířat na svých farmách. Za zdánlivou špatnou péčí o travní porosty stojí opatření na ochranu chřástala polního, který patří nyní mezi silně ohrožené druhy. Za postupné mizení chřástala v České republice může především intenzifikace zemědělství. Ještě před 2. světovou válkou obýval chřástal téměř celé území republiky na travních porostech i polích, poté byl s rostoucí intenzifikací zemědělské výroby vytlačován do podhorských a horských oblastí s trvalými travními porosty. I zde se však zhoršovaly jeho životní podmínky ze jména velkoplošným odvodňováním luk a pastvin, scelováním pozemků a likvidací rozptýlené zeleně. Koncem 80. let minulého století se počty volajících samců odhadovaly na 200–400 kusů. Změny v zemědělské výrobě po roce 1989 vedly k postupnému narůstání stavů na konečných 1500–1700 ks volajících samců.

Dvorký kopec u SM

Dvorkský kopec kousek nad Starým Městem nabízí krásný výhled na masív Králického Sněžníku a zároveň v opačeném směru dohled Šerák-Keprník a další vrcholy hrubého jeseníku.

Fontána ve Starém Městě

Fontána

Kančí Vrch u SM

Výhledovém místo pod Kančím vrchem je vlevo ihned za serpetinovým stoupáním po silnici ze Starého města na Šlégrov.

Kašna s Neptunem

Kašna s Neptunem (na náměstí) - kamenická práce z počátku 19. století

Keprnická hornatina

Na druhé straně za lesem se otvíra pohled směrem Keprnická hornatinu začínající Ramzovou a vrcholem Šerák vlevo. Vpravo za Vikanticemi vedle Keprnické hornatiny je vidno Dlouhé Stráně.

Kozí Vrch

Masív Králického Sněžníku

Masív Králického Sněžníku. Začíná vlevo Sráznou pokračuje Jasaní, nad Roklí uprostřed Souš odkud padají kaskády Prudkého potoka. Za roklí pokračuje Šindelná, Tetřeví hora a tzv. Morkým hřebetem naleduje postupně klesá Sušina, Černá kupa, Stříbrnická až do Stříbrnického sedla okdud následuje stoupání na Králický Sněžník.

Nad Adéliným Pramenem

Na Rozcestí Nad Adéliným se napojuje žlutá turistická cesta na modrou vedoucí ze Stříbrnic na Králický Sněžník. Dále pokračuje značení modré.

Polomy na Stříbrnické

Polomy na vrstevnici kolem Stříbrnické mezi vyhlídkou Pod Ludmilou a sedlem tvoří specifický ráz tohoto úseku cesty. Umožňují také krásné vyhlídky od Kladského Sedla přes Paprsek a Šerák až na Praděd. Fotografie výhledů nalezenete pod místem Vyhlídka Pod Ludmilou.

Pramen Moravy

Králický Sněžník je opravdovým otcem mnoha řek, potoků a pramenů. Ze svahů pohraniční hory Klepý (1144 m n.m.) odtéká Liptovský potok do Tiché Orlice, ta přes Labe do Severního moře, řeka Nysa plyne do moře Baltského, řeka Morava teče do Dunaje a do Černého moře. Nejdelší moravská řeka Morava pramení ve výšce 1380 m n.m. Vlastní pramen je uzamčen, aby jej neukáznění turisté neničili, voda vytéká z trubky kousek pod ním.

Stříbrnicka

Stříbrnická je hora v Podbělském hřbetu pohoří Králický Sněžník. Nadmořská výška je 1250 m. Ze západních svahů hory odtéká voda do přítoků Moravy, z východních svahů do přítoků řeky Krupé. Řeka Krupá se dále vlévá u Hanušovic do Moravy. Severní (polské) svahy patří do úmoří Baltu, vody odtékají hlavně přítoky potoky Kamienica.

Stříbrnická sedlo

Stříbrnické sedlo v nadmořské výšce 1212m je na křížení modré značky pokračující jako vrcholová přes vrchy Střibrnická, Černá Kupa, Sušina, Podbělka, Souš, Jasaní do Vojtíškova (spojení na Kárlíky a Hanušovice). Červená nás dovede dále na Králický Sněžník.

Suťové pole pod Lichtensteinovou Chatou

Vyhlídka na údolí Moravy u Suťového pole pod Lichenstainovou Chatou. Stojí u ní naučná tabule stezky Králický Sněžník.

Vyhlídka pod Ludmilou

U Výhlídky Pod Ludmilou sejdeme při tůře na Králický Sněžník ze zpevněné cesty a následuje úsek polomů s mystickou atmosférou.

Štvanice

Z vrchu Štvanice 866 m.n. vede sedačková lanovka skierálu SkiKráličák. Při cestě po modré turistické trase ze Starého Města na Králický Sněžník se pod vlekem Štvanice napojíte na silnici, po které budete pokračovat kousek do Stříbrnic.