Nejstarší písemná zmínka o Batelově pochází z r. 1279. Původní osada s tvrzí vznikla v části, které se říká Na Vůbci.
Nynější farní kostel je asi třetí v pořadí a dřívější stavby byly na témže místě. V letech 1735 – 1807 se ujímá vlastnictví německý rod baronů Burkhard de Klee, jehož člen Jan Kryštof položil základy nynější podoby farního kostela. Ten byl však dokončen až roku 1836 za Blankensteinů. Obšírná zpráva o tom koluje v různých opisech a kopiích po Batelově a její originál je k nahlédnutí ve farním archivu. Za zmínku stojí dva staré zvony svatý Petr z roku 1483 a ještě starší „Adámek“ z roku 1400. V zákristii nalezneme náhrobky šlechtických rodů od roku 1543 do roku 1676 a náhrobek faráře Cuculy (Kukačky) 1655, který vešel nezapomenutelně do dějin farnosti přestavbou fary. Pod kostelem jsou hrobky. Celkem je zde pohřbeno asi 40 zemřelých od roku 1621 až do roku 1884, kdy se zde konal poslední pohřeb.
Starý zámek je patrová budova s novější hodinovou věží, na kterou navazuje hospodářský dvůr. Původní tvrz byla za Čížovských z Čížova ve 2. polovině 16. století přestavěna na renesanční zámek, který byl na přelomu 16. a 17. století změněn na hospodářskou budovu a obydlí úředníků batelovského panství. Později prošel přestavbami v duchu baroka.
Nový zámek je dvoupatrový dvoukřídlý objekt, který stojí severně od Starého zámku. V jeho okolí najdeme zbytky zámeckého parku z 19. století. Zámku předcházela tvrz, kterou vlastnili páni z Batelova. Ta často mění majitele a v roce 1586 nechává Jiří Čížovský z Čížova tvrz přestavět na zámek, u vchodu najdeme vsazené erby právě s tímto letopočtem. Zámek následně prochází barokní úpravou a kolem roku 1740 byl zámecký objekt rozšířen o nové křídlo. Počátkem 19. století byl celý zámek klasicistně upraven. V současné době slouží školským účelům.
Synagoga v Batelově je bývalá židovská svatyně postavená v roce 1794 na místě starší modlitebny. Nachází se téměř na nároží Dlouhé a Perleťářské v těsné blízkosti domu č.p. 52, na tzv. Židovském plácku v místě původního ghetta, západně od batelovského obecního úřadu. Synagoga má zachovaný klasicistní vzhled, přestože sloužila jako sbor Církve československé husitské a posléze jako klubovna místní organizace svazu zahrádkářů. Je chráněna jako kulturní památka České republiky. Batelovská židovská komunita přestala existovat podle zákona z roku 1890.
Fara je po farním kostele další významnou stavbou a za svoji nynější podobu, kterou získala v letech 1635-36 vděčí zmiňovanému panu faráři P. Ondřeji Františkovi Kukačkovi z Rájova. Za něj bylo přistavěno první patro a na tuto přestavbu upomíná latinský nápis na průčelí fary. Do dějin městečka vešla fara také jako místo, kde Karel Havlíček Borovský strávil devětkrát jeden měsíc svých letních prázdnin, když zde navštěvoval svoji tetu, hospodyni na batelovské faře. Dobře se také znal s tehdejším batelovským knězem a jako bohoslovec také kázal v našem farním kostele.
1. zastavení naučné stezky Po stopách Karla Havlíčka se nachází u bývalé židovské synagogy. Skýtá ukrytou odpověď na herní otázku č.1: Kde se nachází bohoslužebné předměty, které byly v roce 1942 odvezeny ze synagogy z Batelova? V ………………………….. muzeu v Praze.
Zastavení č.2. Zámecký park /Občan Havlíček Otázka 2.: K. H. Borovský v Pražských novinách v roce 1846 píše… „I sebe menší opravdivá dobročinnost jest prospěšnější, než veliké neuskutečněné a nemožné…………………….“
Zastavení č. 3 - Železniční trať Jihlava - Veselí nad Lužnicí / Ruská zkušenost Otázka 3.: K. H. Borovský v roce 1844 píše… „A kdo chce Čechům opravdu dělat dobrodiní, ať je posílá na své útraty do……………………….“
Zastavení č.4 - Od hamru k Motorpalu/ Havlíček a politický radikalismus Otázka č. 4. Na co přebudovali hamr v roce 1882 Tomáš a Lambert Novotní z Počátek? Na…
Zastavení č.5 - Cesta do Mukařky / Karel Havlíček - básník Otázka 5.: Básnická skladba, která vznikla v Brixenu? ……………………. sv. Vladimíra.
Zastavení č. 6 - U Grázlovny / Vlastenec (Obr. Třešeň-sad Grázlovna) Otázka č 6.: Vzdělání bylo pro Havlíčka programem, taktikou a ……………….
Zastavení č.7 V lipkách / Národ Havlíčkův Otázka: 7. Jak se jmenuje jedna z nejstarších částí obce Batelov?
Zastavení č.8 - Tři kříže / Havlíček redaktor a vydavatel Otázka č.8.: V roce 1848 zakládá K. H. Borovský ………………………….. – první český deník v českých zemích.
Zastavení č.9 - Velký kámen / Havlíček a dál? Otázka č.9. Nejmohutnější Velký kámen na Batelovském Vršku je zbytkem………………. srubu.
Farní kostel sv. apoštolů Petra a Pavla je dominantou batelovského náměstí. Nachází se zde zastavení č. 10 naučné stezky Po Stopách Karla Havlíčka s názvem Havlíček a věčnost. Obsahuje indicie k odpovědi na otázku č. 10: Která význačná osobnost bydlela v 15. století na batelovské faře?
Židovské rodiny se v Batelově usadily již ve 2. čtvrtině 15. století, kdy byli Židé vypovězeni z Jihlavy. Tehdy byla pravděpodobně ustavena také židovská obec. Hřbitov sloužil svému účelu do druhé světové války a přítomnost Židů připomínají jejich náhrobky na hřbitově ukrytém v listnatém lese nedaleko obce. Najdeme zde náhrobní kameny barokního a klasicistního typu. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1715. Na hřbitově se nachází kolem 300 náhrobků.
V Batelově naleznete odpočinkové místo s mapou a dětským hracím prvkem. Jedná se o výstupy projektu „Cestujeme po Regionu Renesance".
Místní část Batelova Lovětín je známý svým Lovětínským Krápníkem, což je každoročně znovu vznikající ledový stalagmit, který vytváří voda stříkající z trysky z místního samospádného vodního zdroje. Objekt dosahuje každoročně podle panujících podmínek jiných rozměrů a tvaru. Navštívit Lovětín tedy stojí za to i v zimních měsících.
V Lovětíně naleznete odpočinkové místo s mapou a dětským hracím prvkem. Jedná se o výstupy projektu „Cestujeme po Regionu Renesance".