Cyklotrasa 4 - Přírodní zajímavosti mikroregionu

Pokud se v Menharticích dáme po silnici č. 410 cca 200 m vlevo, směrem na Jemnici, po pravé straně se nachází odbočka na polní cestu. Po cca 300 m se dostanete kolem lesa přes potok až do starého lomu, lokality zvané Na Jemničkách. Okolí této lokality je geologicky poměrně komplikované. Jedná se o lokalitu převážně metamorfovaných (přeměněných) hornin, vzniklých stlačením hornin usazených (pararuly). V lokalitě se nachází mimo jiné hornina mineta, jejíž žíly jsou patrné v lomové stěně. Lokalita Na Jemničkách byla krajem Vysočina zařazena do dědictví Vysočiny, kategorie přírodní zajímavosti a unikáty.

Dešná Socha Na Uvítanou

Na Uvítanou Při příjezdu od Slavonic Vás přivítá kovová plastika, znázorňující charakteristické prvky obce. Dešná je známá jako centrum jezdeckého sportu, pozadí tvoří historické stavby - kostel sv. Jana Křtitele, Česká hospoda, kaplička při cestě do Plačovic a domy "koňáků". Symbolický je i podstavec z plochých kamenů. Název Dešná prý pochází od slova "deskový" podle tvaru materiálu, ze kterého byla postavena většina budov ve vsi. Autorem plastiky je umělecký kovář Jaroslav Bureš z Uherčic.

Kysibl

Kysibl je přírodní památkou o rozloze necelých 12 ha. Předmětem ochrany tohoto území jsou lesní společenství lužních lesů a dubohabřin s bohatým bylinným patrem (bledule jarní, úpolín nevyšší...). V této oblasti se také vyskytují významní živočichové vázáni na tyto druhy biotopů. Druhově bohaté jsou i místní luční enklávy.

Vratěnín Poštovní stanice

Poštovní stanice ve Vratěníně Expozice se věnuje historii poštovního spojení mezi Prahou a Vídní a především samotné poštovní stanici ve Vratěníně. Expozice tvoří kopie obrazového a tiskového materiálu, který je umístěn na devíti výsuvných plátnech, což představuje 16 m2 výstavní plochy. První panel se věnuje úvodu expozice, na dalších dvou panelech je zachycena historie a fungování poštovnictví v dávném středověku (Egypt 1292-1186 př.n.l., Mezopotámie a Persie 580-530 př.n.l., Řím 27 př.n.l.) až po vznik pošty v českých zemích za vlády Habsburků, kdy na český trůn usedl arcivévoda Ferdinand I. Tři panely jsou věnovány historii poštovního spojení mezi Prahou a Vídní, kdy se vlády ujal císař Rudolf II. Ten se svým dvorem přesídlil do Prahy, ve Vídni však ponechal řadu úřadů a tím zvýšil důležitost poštovního spojení mezi těmito městy. V této době již poštovní trasa vedla přes Vratěnín, později zde byla zřízena i poštovní stanice. Na posledním panelu je umístěna poštovní mapa střední Evropy z let 1710-1711 a výřez z této mapy, který zachycuje právě poštovní trasu z Prahy na Vídeň. Poslední dva panely jsou věnovány historii obce. Expozici dominuje řezbářské dílo dobového pošťáka od autora Josefa Gabaje. Jediným exponátem, který se dochoval z doby poštovní trasy z Prahy na Vídeň, je samotná historická budova bývalé poštovní stanice, ve které dnes sídlí obecní úřad, své místo zde má společenský sál, knihovna i požární zbrojnice.

Vratěnín

Vratěnín byl až do otevření tzv. Císařské cesty přes Znojmo ve druhé půli 18. století nejvýznamnějším poštovním a nákladovým dopravním centrem mezi Prahou a Vídní. Dnes se v citlivě a esteticky renovované původní pozdně barokní budově nachází obecní úřad. Ve vstupní chodbě bude umístěna expozice historie poštovního spojení Praha – Vídeň. Libreto a obsahová náplň expozice je již zpracována a stavebně technické úpravy nevyžadují náročné nákladové a řemeslně odborné nároky. Pro zajímavost uvádíme snímek současného stavu chodby, kde je zatím umístěna dřevěná socha a k ní komentář kultovní osoby českého lidu, Járy Cimrmana. Obec Vratěnín se významně podílí na každoročním řezbářském symposiu pořádané v obci Písečné a odtud také pochází dosavadní recesistický záměr, takové malé zpestření vstupu do vratěnínského Obecního úřadu. Stávající socha bude samozřejmě v zájmu nově vznikající expozice poštovní stanice přemístěna do jiných prostor.

Vratěnín křížení tras

Na konci Vratěnína se vlevo stáčí trasa Regionu Renesance. Rovně je možné pokračovat po cyklotrase Přírodní zajímavosti, která Vás zavede k Bílému Kříži a v Uherčicích se napojí zpět na trasu Regionu Renesance. Na opačnou stranu vede trasa Po přírodních zajímavostech na Obec Dešnou a Jemnici.

Bílý kříž

Bílý kříž je přírodní rezervace o rozloze cca 20, 5 ha. Předmětem ochrany je vegetace na prudkých, výslunných skalnatých svazích s navazujícím druhově a věkově pestrým lesním porostem. Na tomto území se nacházejí zvláště chráněné druhy rostlin (např. tis červený, oman chlupatý) a živočichů. Údolí Dyje je zároveň evropsky významnou lokalitou. Neopomenutelná je také estetická hodnota tohoto území.

Uherčická louka

Uherčická louka je přírodní památkou o rozloze téměř 7 ha. Předmětem ochrany jsou vlhké louky a mokřadní společenstva s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. K nejvýznamnějším patří např. kosatec sibiřský, žluťucha žlutá nebo úpolín evropský. Území je také významné z hlediska výskytu 12 druhů ostřic.

Uherčice křížení tras

Pokud přijíždíte po trase Po hradech, zámcích a zříceninách pokračujte vlevo, kde trasa pokračuje v souběhu s trasou Přírodní zajímavosti mikroregionu k Podhradí nad Dyjí. Odbočením doprava se dostanete do protisměru na trasu: Přírodní zajímavosti mikroregionu směrem na Vratěnín. Pokud přijíždíte po trase Přírodní zajímavosti mikroregionu pokračujete vpravo. Trasa je až do Oslnovic souběžná s trasou Po hradech, zámcích a zříceninách. Odbočením vlevo můžete odbočit na její protisměr směrem na Jemnici. Tvoří zde spojku zkracující oblouk k Podhradí nad Dyji a znovu se napojíte na trasu Přírodních zajímavostí před Lubnicí. Nedaleko této křižovatky prochází páteřní cyklotrasa Regionu Renesance. Je možné udělat okliku po trase Po hradech, zámcích a zříceninách směrem k Podhradí nad Dyjí a po té se na ní zpět napojit nad Korolupy.

Frejštejn hrad

Zřícenina hradu Frejštejn se nachází na pravém břehu řeky Dyje nad obcí Podhradí. První zmínky o hradu pocházejí již z druhé poloviny 13. století. V minulosti na hradě působil Jan Krajíř, významný představitel moravské šlechty, který však přepadával okolní městečka, vsi a panství. Byl označován za rušitele pokoje, a proto moravští stavové hrad vykoupili a rozbořili. Snahy o obnovu hradu se objevují ještě v 16. století, avšak bezúspěšně. Hrad tak zůstal zříceninou dodnes. K hradu lze vystoupat lesní pěšinou, která ústní na silnici u mostu přes řeku Dyji. Vstup na zříceninu je volný, na vlastní nebezpečí návštěvníků.

Podhradské skály

Podhradské skály jsou přírodní rezervací o rozloze 10,89 ha a nadmořské výšce 350 - 447 metrů. Jsou vyhlášeny jako chráněné území od roku 1998. Důvodem ochrany jsou kolmé, výslunné skalní stěny a strmé svahy nad levým břehem Dyje, na nichž se nacházejí významná rostlinná společenstva. Jedná se např. o hvězdnici chlumní, brambořík nachový, sněženku podsněžní a další ohrožené druhy rostlin.

Oslnovice křížení tras

Rovně pokračujete trasou Po hradech, zámcích a zříceninách odbočením doleva pokračujete po trase Přírodní zajímavosti regionu. Pokud přijíždíte po trase Přírodní zajímavosti regionu odbočením doleva pokračujete po trase. Vpravo odbočíte na trasu Po hradech, zámcích a zříceninách směrem na Bítov.

Lubnice Uherčice křížení tras

Z trasy Po hradech, zámcích a zříceninách po odbočení doleva najedete na trasu: Přírodní zajímavosti, která se zde po dočasném souběhu odděluje. Trasu pojedete v protisměru.

Suché skály

Suché skály jsou přírodní rezervací o rozloze 4,5 ha. Nachází se 1 km východně od obce Lubnice na soutoku Blatnice a Želetavky. Předmětem ochrany je území s dochovaným původním charakterem lesních porostů a přirozenou vegetací reliktních (pozůstatkových) borů, sutí a nelesních vegetací skal. V této lokalitě se vyskytuje několik význačnějších rostlinných druhů (např. sněženka podsněžník, oměj vlčí, kručinka chlupatá), především však kriticky ohrožený hvozdík moravský.

Lubnice křížení tras

Z cyklotrasy Po hradech, zámcích a zříceninách pokračujete vlevo. Stejnou cestou vede několik set metrů v protisměrném souběhu trasa Přírodní zajímavosti mikroregionu a na dalším křížení se můžete rozhodnout kudy budete pokračovat. Odbočením doprava najedete na poslední část trasy po Přírodních památkách a vrátíte se směrem k Jemnici.

Radotice křížení tras

Za tímto pomníkem dochází ke křížení tras. Můžete pokračovat po hlavní silnici po trase s názvem Přírodní zajímavosti mikroregionu, nebo odbočíte vlevo a pokračujete po trase Sakrální Stavby.