Zastavení č.9 - Velký kámen / Havlíček a dál? Otázka č.9. Nejmohutnější Velký kámen na Batelovském Vršku je zbytkem………………. srubu.
V Batelově naleznete odpočinkové místo s mapou a dětským hracím prvkem. Jedná se o výstupy projektu „Cestujeme po Regionu Renesance".
Bílý kříž je přírodní rezervace o rozloze cca 20, 5 ha. Předmětem ochrany je vegetace na prudkých, výslunných skalnatých svazích s navazujícím druhově a věkově pestrým lesním porostem. Na tomto území se nacházejí zvláště chráněné druhy rostlin (např. tis červený, oman chlupatý) a živočichů. Údolí Dyje je zároveň evropsky významnou lokalitou. Neopomenutelná je také estetická hodnota tohoto území.
Na 7 zastavením NS se nachází cyklomapa.
Zámecký park tvoří zastavení 4. zastavení na naučné stezce Po přírodních zajímavostech Dačic. Ta Vám představí typické loggeru (broukoviště). Jedním z nich je Tesařík. Jeho larvy se vyvíjejí v mrtvém dřevě listnáčů.
Zastavení č.6 „Dačická kaskáda“ – to je řetězec 19-ti (!) rybníků a rybníčků severozápadně od Dačic směrem k Dolním Němčicím. Jedná se o kaskádovou soustavu rybníků na Rybničním potoce, ojedinělou nejen na Dačicku, ale v rámci celého území našeho státu. Cenná je zejména její krajinotvorná funkce biokoridoru s břehovou zelení a vodními plochami uprostřed okolních zemědělských pozemků a přírodovědná hodnota zdejších společenstev rostlin a živočichů. Tato lokalita patří mezi nejvýznačnější v tomto regionu z hlediska výskytu vodního ptactva, obojživelníků i mokřadních společenstev rostlin.
Dlouhý rybník - Graselova stezka
Území Přírodní památky Dubová stráň je tvořeno zachovalými listnatými lesními porosty na svazích údolí Moravské Dyje s výskytem řady teplomilných druhů a lesních společenstev. Až na drobnou výjimku (trasa plynovodu) je území tvořeno výhradně lesními společenstvy s výskytem některých vzácných a ohrožených rostlin a živočichů. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 462-496 m.
Farní kostel sv. apoštolů Petra a Pavla je dominantou batelovského náměstí. Nachází se zde zastavení č. 10 naučné stezky Po Stopách Karla Havlíčka s názvem Havlíček a věčnost. Obsahuje indicie k odpovědi na otázku č. 10: Která význačná osobnost bydlela v 15. století na batelovské faře?
Zastavení č.2. Zámecký park /Občan Havlíček Otázka 2.: K. H. Borovský v Pražských novinách v roce 1846 píše… „I sebe menší opravdivá dobročinnost jest prospěšnější, než veliké neuskutečněné a nemožné…………………….“
Zastavení č. 3 - Železniční trať Jihlava - Veselí nad Lužnicí / Ruská zkušenost Otázka 3.: K. H. Borovský v roce 1844 píše… „A kdo chce Čechům opravdu dělat dobrodiní, ať je posílá na své útraty do……………………….“
Zastavení č.4 - Od hamru k Motorpalu/ Havlíček a politický radikalismus Otázka č. 4. Na co přebudovali hamr v roce 1882 Tomáš a Lambert Novotní z Počátek? Na…
Zastavení č.5 - Cesta do Mukařky / Karel Havlíček - básník Otázka 5.: Básnická skladba, která vznikla v Brixenu? ……………………. sv. Vladimíra.
Zastavení č. 6 - U Grázlovny / Vlastenec (Obr. Třešeň-sad Grázlovna) Otázka č 6.: Vzdělání bylo pro Havlíčka programem, taktikou a ……………….
Zastavení č.7 V lipkách / Národ Havlíčkův Otázka: 7. Jak se jmenuje jedna z nejstarších částí obce Batelov?
Zastavení č.8 - Tři kříže / Havlíček redaktor a vydavatel Otázka č.8.: V roce 1848 zakládá K. H. Borovský ………………………….. – první český deník v českých zemích.
1. zastavení naučné stezky Po stopách Karla Havlíčka se nachází u bývalé židovské synagogy. Skýtá ukrytou odpověď na herní otázku č.1: Kde se nachází bohoslužebné předměty, které byly v roce 1942 odvezeny ze synagogy z Batelova? V ………………………….. muzeu v Praze.
Východním směrem od obce Hodice se rozprostírá větší komplex lesů. Nejvyšší vrchol v okolí obce se jmenuje „Jelení hora“ s nadmořskou výškou 652 m n.m. Na vrcholu Jelení hory stála do padesátých let minulého století dřevěná rozhledna. Členové hasičského sboru umístili v roce 2010, na počest 120. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Hodicích, na nejvyšším vrcholu obce sochu jelena. Na Jelení horu se každoročně pořádá silvestrovský výstup.
Jarošovský rybník je dalším zastavením na Dačické kaskádě. Je mu věnováno zastavení č. 8 naučné stezky.
Svatovítská lípa, zvaná také "Kapistránská" se nachází v Jemnici přímo u kostela sv. Víta. Podle staré pověsti pochází z roku 1315, kdy bydlela v Jemnici královna česká Eliška Přemyslovna. Pod lipou kázal sv. Jan Kapistrán v letech 1451-1454, františkánský mnich italský. Podle jiné pověsti zasadili lípu na důkaz nejhlubšího smutku po zrušení kláštera vyhnaní mniši, prchající do Dačic r. 1687. Vykopali asi 10letou lípu a vsadili ji korunou do země. Lípa měla na kmeni několik kolmo stojících větví. Lípa byla v roce 1890 zničena vichřicí. Lípu v dražbě veřejně koupil bývalý starosta města Josef Augusta, nechal ji stát a stojí dodnes. Velká oprava a konzervace torza stromu byla provedena v r. 1992. Poslední oprava a konzervace pak v r. 1995. Obvod původního kmene má přes 700 cm, výška této památné lípy je 4 m. Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Řadí se mezi lípu srdčitou. 12.2.1976 byla označena jako chráněná.
Jemnice - městský les. Umístit na mapu.
Z trasy "Po hradech, zámcích a zříceninách" se odbočením doleva na polní cestu dostanete na trasu "Sakrální stavby". O kousek dále je odbočka vpravo do protisměru stejné trasy. Pokud přijíždíte po trase "Sakrální stavby" před značkou Jiratice odbočte vpravo. Pokud budete pokračovat rovně vrátíte se v protisměru trasy Po hradech, zámcích a zříceninách zpět do Jemnice.
Pokud přijíždíte po trase Po hradech, zámcích a zříceninách odbočením doprava se dostane do protisměru trasy: "Sakrální stavby".
U kláštera Karmelitánů se nachází karmelitánské lípy. Jsou jako stromořadí výraznou krajinnou dominantou a jako památné byly vyhlášeny v roce 2004 s ochranným pásmem o poloměru 15 m kolem každé z lip. Lípy dosahují nadprůměrného vzrůstu a věku cca 250 let.
A jste tu. Právě jste vystoupali na kopec Spravedlnost 594 m n. m. Posaďte se a rozjímejte obklopeni posledními zastaveními: 10. zastavení: Pán Ježíš zbaven roucha 11. zastavení: Pán Ježíš přibit na kříž 12. zastavení: Pán Ježíš umírá na kříži 13. zastavení: Tělo Pána Ježíše sňato z kříže 14. zastavení: Tělo Pána Ježíše uloženo do hrobu Kliknutím na zelenou ikonu uprostřed obrázku otevřete panorama. Foto: Vojtěch Krajíček
V rámci projektu „Regionem Renesance zdravě“ byly do Kostelce umístěny 2 venkovní fitness stroje, jedním je šlapadlo na procvičení dolních končetin a druhý stroj slouží k posílení horních končetin.
V obci Kostelec u památkově chráněných objektů najdete cyklomapu a stojan na kola, neboli výstupy v rámci projektu „Cestujeme po Regionu Renesance“.
Kysibl je přírodní památkou o rozloze necelých 12 ha. Předmětem ochrany tohoto území jsou lesní společenství lužních lesů a dubohabřin s bohatým bylinným patrem (bledule jarní, úpolín nevyšší...). V této oblasti se také vyskytují významní živočichové vázáni na tyto druhy biotopů. Druhově bohaté jsou i místní luční enklávy.
Z trasy Po hradech, zámcích a zříceninách pokračujete rovně, trasa je zde až do Jemnice souběžná s protisměrně vedoucí trasou Po památných stromech. Odbočením doleva najedete na trasu Památné stromy ve správném směru. Pokud přijíždíte z trasy po památných stromech pokračujte vpravo. Vlevo se vydáte v protisměru na cestu Po hradech, zámcích a zříceninách. V Mladoňovicích se obě cesty na chvíli opět spojí.
Rovně pokračujete trasou Severozápadní částí, která se zde spojila a společně s trasou Památné stromy ukončuje poslední úsek do Jemnice. Odbočením doleva navážete na trasu: Památné stromy, kterou pojedete v protisměru. Pokud přijíždíte po trase Památné stromy, pokračujte do Jemnice vlevo. Odbočením vpravo můžete navázat na tasu Severozápadní části mikroregionu v protisměru.
V Lovětíně naleznete odpočinkové místo s mapou a dětským hracím prvkem. Jedná se o výstupy projektu „Cestujeme po Regionu Renesance".
Místní část Batelova Lovětín je známý svým Lovětínským Krápníkem, což je každoročně znovu vznikající ledový stalagmit, který vytváří voda stříkající z trysky z místního samospádného vodního zdroje. Objekt dosahuje každoročně podle panujících podmínek jiných rozměrů a tvaru. Navštívit Lovětín tedy stojí za to i v zimních měsících.
Z trasy Po hradech, zámcích a zříceninách po odbočení doleva najedete na trasu: Přírodní zajímavosti, která se zde po dočasném souběhu odděluje. Trasu pojedete v protisměru.
Z cyklotrasy Po hradech, zámcích a zříceninách pokračujete vlevo. Stejnou cestou vede několik set metrů v protisměrném souběhu trasa Přírodní zajímavosti mikroregionu a na dalším křížení se můžete rozhodnout kudy budete pokračovat. Odbočením doprava najedete na poslední část trasy po Přírodních památkách a vrátíte se směrem k Jemnici.
Lípa u Lhotic se nachází u křížku východně od obce. Dosahuje výšky 20 m, obvod kmene je 385 cm. Řadí se mezi druh lípy srdčité. Dne 12.2.1976 byla vyhlášena jako chráněná.
Lípa u Louky se řadí mezi druh lípy srdčité. Její výška je 25 m, obvod 370 cm. 12.10.2011 byla vyhlášena jako chráněná. Lípa se nachází u silnice, kousek od hrobky Pallaviciny, směrem z Jemnice do Louky.
Z trasy Po hradech, zámcích a zříceninách se odbočením doprava se vydáte po trase Památné stromy, rovně pokračujete. Pokud přijíždíte po trase Památné stromy pokračujete odbočkou vlevo. Rovně se můžete vydat v protisměru trasy Po hradech, zámcích a zříceninách.
Z trasy Po hradech, zámcích a zříceninách pokračujete rovně na Lhotice. Odbočením doleva najedete na trasu Památné stromy v protisměru. O něco zpět v Mladoňovicích však můžete najet na stejnou trasu ve správném směru. Pokud přijíždíte z trasy Po památných stromech pokračujte vpravo. Pokud na dalším křížení na konci Mladoňovic odbočíte vlevo, vydáte v protisměru na cestu Po hradech, zámcích a zříceninách.
Po cestě, kdy minete dvě zastavení si můžete odpočinou a načerpat síly před výstupem na vrchol Spravedlnost - Kalvárii. Na panelu se dozvíte informace o historii křížové cesty. Toto odpočinkové místo vzniklo v rámci projektu na záchranu novoříšské křížové cesty Kalvárie znovu ožívá - podpořené Nadací Via. Foto: Daniel Chadim
Pokud se v Menharticích dáme po silnici č. 410 cca 200 m vlevo, směrem na Jemnici, po pravé straně se nachází odbočka na polní cestu. Po cca 300 m se dostanete kolem lesa přes potok až do starého lomu, lokality zvané Na Jemničkách. Okolí této lokality je geologicky poměrně komplikované. Jedná se o lokalitu převážně metamorfovaných (přeměněných) hornin, vzniklých stlačením hornin usazených (pararuly). V lokalitě se nachází mimo jiné hornina mineta, jejíž žíly jsou patrné v lomové stěně. Lokalita Na Jemničkách byla krajem Vysočina zařazena do dědictví Vysočiny, kategorie přírodní zajímavosti a unikáty.
V Nové Vsi naleznete odpočinkové místo s mapou a dětským hracím prvkem. Jedná se o výstupy projektu „Cestujeme po Regionu Renesance".
Rovně pokračujete trasou Po hradech, zámcích a zříceninách odbočením doleva pokračujete po trase Přírodní zajímavosti regionu. Pokud přijíždíte po trase Přírodní zajímavosti regionu odbočením doleva pokračujete po trase. Vpravo odbočíte na trasu Po hradech, zámcích a zříceninách směrem na Bítov.
V obci Panenská se nachází první zastavení Pohádkové stezky. Pohádková stezka je dlouhá 4 km a vede po lesních a asfaltových cestách v okolí obce Panenská. Jedenácti zastaveními vás vede malé, vnímavé, zvídavé a hravé Človíče. Probudí vaši fantazii, ukáže vám nejen cestu lesem, ale také jak se zde pohybovat, dívat se kolem sebe a jak přírodu chránit.
V Panenské Rozsíčce naleznete odpočinkové místo s mapou a dětskými hracími prvky, které vzniklo v rámci projektu „Cestujeme po Regionu Renesance“.
Vykoupat se můžete v místním obecním rybníce na Podsedkách.
Pekařův dub je vysoký 22 m, obvod stromu je 400 cm. Jedná se o dub letní. 11.8.2010 byl vyhlášen jako chráněný. Dub se nachází u obce Oponešice - směrem z Jemnice - za obcí Oponešice se dáte vlevo po polní cestě kolem rybníčku Remízek, čímž se dostanete na dohled Pekařovu dubu, který se nachází kousek dál, směrem k lesu, u budovy vodárny uprostřed louky.
Naučná stezka nabízí procházku po přírodních zajímavostech města Dačice a jeho bezprostředním okolí, propojuje přírodní památky Toužínské stráně, Moravská Dyje a Dubová stráň a další přírodně hodnotná místa. Informační systém instalovaný na jednotlivých zastávkách je tvořen popisem daného místa, jakož i výčtem významných živočichů a rostlin, které se zde vyskytují. Vybraná stanoviště jsou vybavena jednoduchým přístřeškem s lavičkou a stolkem pro krátký odpočinek a případné občerstvení. Město Dačice vám přeje příjemnou procházku. První zastavení s podrobnou mapkou trasy se nachází na vlakovém nádraží. Druhé zastavení na autobusovém nádraží. Z páteřní cyklotrasy regionu Renesance sem můžete odbočit z Ostojkovic, Třebětic nebo Budíškovic.
Přírodní lokalitě pod Zahrádeckým lesem je věnováno poslední 11. zastavení naučné stezky.
Podhradské skály jsou přírodní rezervací o rozloze 10,89 ha a nadmořské výšce 350 - 447 metrů. Jsou vyhlášeny jako chráněné území od roku 1998. Důvodem ochrany jsou kolmé, výslunné skalní stěny a strmé svahy nad levým břehem Dyje, na nichž se nacházejí významná rostlinná společenstva. Jedná se např. o hvězdnici chlumní, brambořík nachový, sněženku podsněžní a další ohrožené druhy rostlin.
Nedaleko Panenské Rozsíčky pramení řeka Moravská Dyje pod kopcem zvaný Hřeben (673 m n.m.). Moravská Dyje je jednou ze zdrojnic řeky Dyje (délka 287,3 km), druhou zdrojnicí je Rakouská Dyje (Thaya). V roce 1982 upravili členové Českého svazu ochránců přírody v Třešti prostor podél toku Dyje a 9. května se u pramenu uskutečnila za účasti více než 500 lidi slavnost otvírání studánek. Při slavnosti byla u pramenu odhalena plastika Jarní studánka, dílo třešťského rodáka akademického sochaře Jaroslava Krechlera, která vyprovází řeku na její pouti. Dnešní soška u pramene je kopií původní plastiky, která je uložena v třešťském muzeu.
Rovně pokračujete trasou Severozápadní částí mikroregionu, která je v tomto úseku souběžná s páteřní cyklotrasou Regionem Renesance. Odbočením vlevo se dostanete na trasu Přírodní zajímavosti mikroregionu.
Přírodní památka (PP) Moravská Dyje je tvořena linií řeky s dobře vyvinutou nivou. Celková délka řeky v přírodní památce je 24 km. Předmětem ochrany PP je ochrana chráněných a vzácných druhů živočichů a rostlin vázaných na biotop vodního toku, mokřadních ploch, nivních luk, trávníků mezofilního až xerofilního typu a biotopů otevřených skalních ploch. Význačnými druhy pro řeku Dyji jsou vydra říční (Lutra lutra), škeble říční (Anodonta anatina), velevrub malířský (Unio pictorum), hořavka duhová (Rhodeus sericeus), ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) a rak říční (Astacus astacus). Cílem ochrany přírodní památky Moravská Dyje je udržení vysoké biodiverzity vodního toku a okolních stanovišť (od mokrých nivních luk po biotopy otevřených skalních ploch) a postupné zlepšování zejména kvality vody a postupné zvýšení migrační prostupnosti.
Za tímto pomníkem dochází ke křížení tras. Můžete pokračovat po hlavní silnici po trase s názvem Přírodní zajímavosti mikroregionu, nebo odbočíte vlevo a pokračujete po trase Sakrální Stavby.
V Rácově naleznete odpočinkové místo s mapou a dětským hracím prvkem. Jedná se o výstupy projektu „Cestujeme po Regionu Renesance".
Roštýnská obora je jednou největších bučin Českomoravské Vysočiny (32 ha) a byla v roce 1977 vyhlášena státní přírodní rezervací. Kromě mohutných stromů (buky, jasany, javory, jilmy, lípy) zde rostou v podrostu dnes již vzácné rostlinné druhy a žije řada chráněných živočichů. Od 16. století do poloviny 19. století zde byla chována zvěř. Od roku 2006 najdete opět v oboře vysokou zvěř. Od hradu vede do obory značená okružní stezka dlouhá 2 km.
V Růžené najdete místo k odpočinku s mobiliářem a mapou, které vzniklo v rámci projektu „Cestujeme po Regionu Renesance“.
Pokud jedete po trase Sakrální stavby pokračujte rovně. Odbočkou vpravo se napojíte na trasu po Památných Stromech. Pokud jedete po trase Památné Stromy odbočte vlevo. Rovně byste se vydali po trase Sakrální stavby v obráceném směru.
Pokud jedete po trase Sakrální stavby pokračujete odbočkou doleva. Rovně najedete na trasu Památné stromy v protisměru. Pokud jedete po trase Památné stromy pokračujte rovně. Vpravo byste se vydali na poslední úsek trasy Sakrální stavby.
Zastavení č.5 - 5. Rostliny a živočichové lesního mokřadu
Zastavení č. 3. - Nové tůně pro žáby Protipovodňová a revitalizační opatření toku Jihlávka v lokalitě bývalého Horního Jarošova rybníku
Zastaveni č.4 - U tří hrází Revitalizace říčního toku Jihlávky v lokalitě U Tří hrází + středověké osídlení při toku Jihlávky.
Dolní Jarošův rybník a krásný pohled na obec Stonařov nabízí zastavení č. 2 - Kde bydlí užovka?
Naučná tabule věnovaná Stonařovu a okolí je 8. zastávkou naučné stezky.
Suché skály jsou přírodní rezervací o rozloze 4,5 ha. Nachází se 1 km východně od obce Lubnice na soutoku Blatnice a Želetavky. Předmětem ochrany je území s dochovaným původním charakterem lesních porostů a přirozenou vegetací reliktních (pozůstatkových) borů, sutí a nelesních vegetací skal. V této lokalitě se vyskytuje několik význačnějších rostlinných druhů (např. sněženka podsněžník, oměj vlčí, kručinka chlupatá), především však kriticky ohrožený hvozdík moravský.
Území Přírodní památky Toužínské stráně tvoří jihozápadně až jižně exponovaný svah nad levým břehem Volfířovského potoka. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 458 - 482m. Území PP Toužínské stráně představuje pás svahové luční enklávy se skalními výchozy převážně silikátových hornin. Z floristického hlediska se jedná o území bohaté s řadou regionálně a fytogeograficky velmi významných taxonů, ale také několika vzácných a ohrožených druhů. Toto místo je 5. zastavením na naučné stezce Po přírodních zajímavostech Dačic.
Zastavení č. 5 Eleonora a zámecký zahradník u douglasky tisolisté Otázka č. 5. Kdo k nám ze Skotska přivezl druhý nejvyšší strom na světě?
Zastavení č. 8 Procházka alejí s Josefem Aloisem Schumpeterem Otázka č.8.: Čím byl ve 30. letech min. století v Rakousku ekonom Josef Alois Schumpeter?
Zastavení č. 11 Pozvání na divadelní představení Otázka 11: Doplňte první dvě slova názvu festivalu, který se v Třešti koná každý rok na jaře už více než 50 let?
Zastavení č.3 Eleonora setkání u dubu letního. Otázka č.3.: Kdo vyráběl v Třešti hodinové skříňky a nábytek?
Zastavení č. 13 Eleonora u studánky Otázka 13: Jak se jmenuje Národní přírodní rezervace nedaleko Třeště?
Zastavení č. 15 Jednorožec v modrém poli Otázka 15: Jaké bylo první jméno císaře Josefa I., který roku 1901 povýšil Třešť na město?
Zastavení č. 4 Eleonora s řezbářem a lékařem Alfrédem Singrem u lípy velkolisté „vínolisté“ Otázka č.4.: Kdo přinesl košík plný lipového květu? Lékař ....
Zastavení č. 10 Povídání s hvězdářem Šimonem Partlicem o třešťské vodě Otázka č. 10. Kdo s Eleonorou rozprávěl na břehu rybníka? Hvězdář a lékař ....
Zastavení č. 9 Eleonora s myslivcem o zámeckých lesích Otázka 9: Které listnaté stromy, začínající stejným písmenem, rostou na úbočích Velkého Špičáku?
Zastavení č. 6 V oboře s ovečkou Otázka č. 6.: Co se v Třešti na jaře ukládá do krabic?
Zastavení č. 14 Parní vláček Otázka: 14. Kdo se spojil, aby podpořil výstavbu místní dráhy?
Zastavení č. 12 Sirkařství Otázka 12: Jak se jmenuje žena, která v Třešti vedla sirkařskou živnost až do roku 1876?
Milí návštěvníci a návštěvnice, Jmenuji se Eleonora Sternbachová a budu vaší průvodkyní po naučné stezce. Provedu vás krajinou, kterou důvěrně znám. Seznámím vás s osobnostmi, které v Třešti žily, tvořily a zanechaly zde svou jedinečnou stopu. Projděte naučnou stezku pozorně a na každém z patnácti zastavení hledejte odpověď na položenou otázku. Zapište ji do tajenky, kterou si můžete vyzvednout na recepci Zámeckého hotelu. Písmena, která se skrývají pod jednotlivými čísly, doplňte do velké tajenky. Zastavení č.2 - Sternbachové. Otázka č 2: Kdo ze sourozenců Sternbachových chtěl pracovat v Červeném kříži?
Zastavení č. 7 Vzpomínka dědečka na slavnost povýšení Třeště na město Otázka: 7: Eleonory dědeček byl starostou Třeště v letech 1891 - 1918. Znáte jeho křestní jméno?
Na zámku v Třešti je první zastavení naučné stezky K rybníčku a zpět s baronesou Eleonorou. Stezka je tematicky propojená postavou dcery barona Leopolda Sternbacha Eleonorou. Vzpomíná na dětství, kdy si jako malá holčička hrála v zámeckém parku, povídala si se zahradníkem o stromech a najednou se ocitla v zadní části parku, kam sami jako děti nesměly. Protože byla zvídavé a odvážné dítě, rozhodla se prozkoumat, jaké to je se sama toulat místy, která důvěrně znala ze společných rodinných procházek. Na své cestě časem potkává zajímavé osobnosti z Třeště, promlouvá se zvířátky, setká se s třešťským jednorožcem. Lidé, které potkává na své výpravě, jí vyprávějí o významných událostech souvisejících s její rodinou, zámkem, nebo Třeští. Brožurky s jednotlivými úkoly si můžete vyzvednout v Zámku v Třešti. Na tomto zastavení naučné stezky se nachází Otázka č.1: Který rod nechal koncem 16. století vystavět renesanční zámek v Třešti?
Naučná stezka Špičák vede okrajovými částmi Třeště, ale také polními a lesními cestami, podél kterých je umístěno celkem 10 informačních tabulí. Jedná se o celý okruh, který končí v Jezdovicích a je dlouhý asi 10 km. Trasu stezky je však možné rozdělit na menší okruhy a projít si například okruh z centra s návratem zpět, který je o délce 5 km, popř. další variantou je trasa ze středu města na Špičák a zpět (asi 8 km). Velký Špičák je národní přírodní rezervace (46 ha) se zbytky smíšeného horského pralesa, který je dobře přístupný od cyklotrasy po modré turistické značce. I. Nad Pekárkovými II. Pod Štolejtnou III. Šibeniční vrch IV. Katův kámen V. U Ovčačky VI. V Březíčku VII. U Křížku VIII. Špičák IX. U Černého pařezu X. Jezdovice
Zámecký park
Tříhrázný rybník Maršov (součást obce Studená) - zeměpisná zvláštnost. Rozkládá se na vodním předělu mezi Severním a Černým mořem. Při nejvyšším stavu vody teče 1 potůček z rybníka do Nežárky (Severní moře) a druhý do Moravské Dyje (Černé moře).
Pokud přijíždíte po trase Po hradech, zámcích a zříceninách pokračujte vlevo, kde trasa pokračuje v souběhu s trasou Přírodní zajímavosti mikroregionu k Podhradí nad Dyjí. Odbočením doprava se dostanete do protisměru na trasu: Přírodní zajímavosti mikroregionu směrem na Vratěnín. Pokud přijíždíte po trase Přírodní zajímavosti mikroregionu pokračujete vpravo. Trasa je až do Oslnovic souběžná s trasou Po hradech, zámcích a zříceninách. Odbočením vlevo můžete odbočit na její protisměr směrem na Jemnici. Tvoří zde spojku zkracující oblouk k Podhradí nad Dyji a znovu se napojíte na trasu Přírodních zajímavostí před Lubnicí. Nedaleko této křižovatky prochází páteřní cyklotrasa Regionu Renesance. Je možné udělat okliku po trase Po hradech, zámcích a zříceninách směrem k Podhradí nad Dyjí a po té se na ní zpět napojit nad Korolupy.
Pokud přijíždíte po trase Po hradech, zámcích a zříceninách pokračujte vlevo, kde trasa pokračuje v souběhu s trasou Přírodní zajímavosti mikroregionu k Podhradí na Dyji. Odbočením doprava budete se dostanete do protisměru na trasu: Přírodní zajímavosti mikroregionu směrem na Vratěnín. Pokud přijíždíte po trase Přírodní zajímavosti mikroregionu pokračujete vpravo. Trasa je až do Oslnovic souběžná s trasou Po hradech, zámcích a zříceninách. Odbočením vlevo můžete odbočit na její protisměr směrem na Jemnici. Tvoří zde spojku zkracující oblouk k Podhradí nad Dyji a znovu se napojíte na trasu Přírodních zajímavostí před Lubnicí. Nedaleko této křižovatky prochází páteřní cyklotrasa Regionu Renesance. Je možné udělat okliku po trase Po hradech, zámcích a zříceninách směrem k Podhradí nad Dyjí a po té se na ní zpět napojit nad Korolupami.
Uherčická louka je přírodní památkou o rozloze téměř 7 ha. Předmětem ochrany jsou vlhké louky a mokřadní společenstva s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. K nejvýznamnějším patří např. kosatec sibiřský, žluťucha žlutá nebo úpolín evropský. Území je také významné z hlediska výskytu 12 druhů ostřic.
Na konci Vratěnína se vlevo stáčí trasa Regionu Renesance. Rovně je možné pokračovat po cyklotrase Přírodní zajímavosti, která Vás zavede k Bílému Kříži a v Uherčicích se napojí zpět na trasu Regionu Renesance. Na opačnou stranu vede trasa Po přírodních zajímavostech na Obec Dešnou a Jemnici.
LOM ČENKOV- Lom se nachází při silnici mezi Čenkovem a Růženou, nabízí dobrý přístup k vodě a je vyhledávaným místem ke koupání. Lom byl zatopený v 70. letech a na jeho dně se údajně nacházejí zbytky těžební techniky. Lom není jen místem ke koupání, ale také rybářským revírem a tak jsou zde k vidění kapři, okouni, štiky i candáti.
Vrch Čeřínek (761 m n.m.) se nachází uprostřed přírodního parku Čeřínek, na území s mimořádně dochovanými přírodními a krajinnými prvky. Oblast Čeřínku je celoročně vyhledávanou turistickou a rekreační oblastí. Území téměř celého parku je pokryto smíšenými lesy. V severozápadní části parku leží přírodní památka Hojkovské rašeliniště. Vyskytují se tam některé chráněné rostliny a druhy vzácného hmyzu. V chráněném území Na skalce je izolovaný skalní výchoz se skalními mísami s odtokovými žlábky a úpatními výklenky. Čertův hrádek je skalnatý vrch na hřebeni Čeřínku na jihozápadě parku. Jsou zde výrazné zbytky přírodní skalní hradby s mrazovými sruby a skalními mísami. Součástí parku je naučná stezka Čeřínek o délce 6 km s celkem 14 zastaveními. Dále se v oblasti nachází lyžařský vlek, který je vyhledávaným zimním areálem, který nabízí i běžecké trasy. Najdete zde také ubytovací zařízení.