Památky

Památky
Batelov Fara

Fara je po farním kostele další významnou stavbou a za svoji nynější podobu, kterou získala v letech 1635-36 vděčí zmiňovanému panu faráři P. Ondřeji Františkovi Kukačkovi z Rájova. Za něj bylo přistavěno první patro a na tuto přestavbu upomíná latinský nápis na průčelí fary. Do dějin městečka vešla fara také jako místo, kde Karel Havlíček Borovský strávil devětkrát jeden měsíc svých letních prázdnin, když zde navštěvoval svoji tetu, hospodyni na batelovské faře. Dobře se také znal s tehdejším batelovským knězem a jako bohoslovec také kázal v našem farním kostele.
Batelov Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla

Nynější farní kostel je asi třetí v pořadí a dřívější stavby byly na témže místě. V letech 1735 – 1807 se ujímá vlastnictví německý rod baronů Burkhard de Klee, jehož člen Jan Kryštof položil základy nynější podoby farního kostela. Ten byl však dokončen až roku 1836 za Blankensteinů. Obšírná zpráva o tom koluje v různých opisech a kopiích po Batelově a její originál je k nahlédnutí ve farním archivu. Za zmínku stojí dva staré zvony svatý Petr z roku 1483 a ještě starší „Adámek“ z roku 1400. V zákristii nalezneme náhrobky šlechtických rodů od roku 1543 do roku 1676 a náhrobek faráře Cuculy (Kukačky) 1655, který vešel nezapomenutelně do dějin farnosti přestavbou fary. Pod kostelem jsou hrobky. Celkem je zde pohřbeno asi 40 zemřelých od roku 1621 až do roku 1884, kdy se zde konal poslední pohřeb.
Batelov Nový zámek

Nový zámek je dvoupatrový dvoukřídlý objekt, který stojí severně od Starého zámku. V jeho okolí najdeme zbytky zámeckého parku z 19. století. Zámku předcházela tvrz, kterou vlastnili páni z Batelova. Ta často mění majitele a v roce 1586 nechává Jiří Čížovský z Čížova tvrz přestavět na zámek, u vchodu najdeme vsazené erby právě s tímto letopočtem. Zámek následně prochází barokní úpravou a kolem roku 1740 byl zámecký objekt rozšířen o nové křídlo. Počátkem 19. století byl celý zámek klasicistně upraven. V současné době slouží školským účelům.
Batelov Stará židovská synagoga

Synagoga v Batelově je bývalá židovská svatyně postavená v roce 1794 na místě starší modlitebny. Nachází se téměř na nároží Dlouhé a Perleťářské v těsné blízkosti domu č.p. 52, na tzv. Židovském plácku v místě původního ghetta, západně od batelovského obecního úřadu. Synagoga má zachovaný klasicistní vzhled, přestože sloužila jako sbor Církve československé husitské a posléze jako klubovna místní organizace svazu zahrádkářů. Je chráněna jako kulturní památka České republiky. Batelovská židovská komunita přestala existovat podle zákona z roku 1890.
Batelov Starý zámek

Starý zámek je patrová budova s novější hodinovou věží, na kterou navazuje hospodářský dvůr. Původní tvrz byla za Čížovských z Čížova ve 2. polovině 16. století přestavěna na renesanční zámek, který byl na přelomu 16. a 17. století změněn na hospodářskou budovu a obydlí úředníků batelovského panství. Později prošel přestavbami v duchu baroka.
Batelov Židovský hřbitov

Židovské rodiny se v Batelově usadily již ve 2. čtvrtině 15. století, kdy byli Židé vypovězeni z Jihlavy. Tehdy byla pravděpodobně ustavena také židovská obec. Hřbitov sloužil svému účelu do druhé světové války a přítomnost Židů připomínají jejich náhrobky na hřbitově ukrytém v listnatém lese nedaleko obce. Najdeme zde náhrobní kameny barokního a klasicistního typu. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1715. Na hřbitově se nachází kolem 300 náhrobků.
Budíškovice zámek

Na místě tvrze vznikl barokní zámek z konce 17. stol. se starším renesančním jádrem, dostavba z konce 19. století. Jednopatrová čtyřkřídlá budova s arkádami kolem čtvercového dvora, v severním křídle kaple.
Bítov hrad

Státní hrad Bítov se nachází nad soutokem řek Želetavky a Dyje, jejichž údolí jsou součástí Vranovské přehrady. V Podhradí se v minulosti nacházela stejnojmenná obec, která však zmizela pod hladinou přehrady. "Nový Bítov" se v současnosti nachází cca 3 km jihovýchodně od hradu. Hrad Bítov pochází pravděpodobně již z 12. století a v současnosti je vyhledávaným turistickým cílem nejen díky největší sbírce vycpaných psů na světě. Hrad lze navštívit od dubna do října v době závisející na daném měsíci.
Corštejn hrad

Zřícenina hradu Corštejn - jedná se o pozůstatky hradu pocházející z první poloviny 14. století. Hrad byl vybudován jako královská pevnost na posílení hradu Bítov. Během staletí byl hrad obléhán a změnil několikrát majitele. Od konce 16. století je hrad neobydlený. V současnosti tvoří tato zřícenina neodmyslitelnou siluetu nad Vranovskou přehradou. Prohlídky probíhají od června do září. V letních měsících se na zřícenině konají rytířské turnaje a další vystoupení.
Dešná Socha Na Uvítanou

Na Uvítanou Při příjezdu od Slavonic Vás přivítá kovová plastika, znázorňující charakteristické prvky obce. Dešná je známá jako centrum jezdeckého sportu, pozadí tvoří historické stavby - kostel sv. Jana Křtitele, Česká hospoda, kaplička při cestě do Plačovic a domy "koňáků". Symbolický je i podstavec z plochých kamenů. Název Dešná prý pochází od slova "deskový" podle tvaru materiálu, ze kterého byla postavena většina budov ve vsi. Autorem plastiky je umělecký kovář Jaroslav Bureš z Uherčic.
Dobrá Voda barokní kaple

Poutní místo je pozoruhodné svou architekturou, nachází se v osadě Dobrá Voda, jež je součástí obce Mladoňovice. Nad pramenem dobré vody v údolí potoka Rakovce byla postavena v letech 1725 až 1745 malá barokní vodní kaple, která je propojena schodištěm s větší barokní kaplí - Mariánskou poutní kaplí, vybudovanou kolem r. 1750. Jejím stavitelem je pravděpodobně M. Kirchmayer. Uvnitř kaple je rokokový oltář s mariánksým obrazem. Postavena byla z vděčnosti za uzdravění a rozšířena r. 1878. V tomtéž roce o pouti byla nově vysvěcena za účasti sedmi knězů a čtyř tisíc věřících. S pramenem ve vodní kapli je spjata pověst. Když tudy v minulosti projížděl slepý šlechtic, omyl si oči vodou z pramene a náhle prozřel. Dobrá Voda je významné poutní místo a každý rok v září se sem sjíždějí poutníci ze širokého okolí nejen ochutnat tento zázračný pramen.
Dům J. A. Schumpetera

Dům J. A. Schumpetera. Slavným třešťským rodákem je Joseph Alois Schumpeter (1883 - 1950) zejména známý jako tvůrce japonského hospodářského zázraku.
Frejštejn hrad

Zřícenina hradu Frejštejn se nachází na pravém břehu řeky Dyje nad obcí Podhradí. První zmínky o hradu pocházejí již z druhé poloviny 13. století. V minulosti na hradě působil Jan Krajíř, významný představitel moravské šlechty, který však přepadával okolní městečka, vsi a panství. Byl označován za rušitele pokoje, a proto moravští stavové hrad vykoupili a rozbořili. Snahy o obnovu hradu se objevují ještě v 16. století, avšak bezúspěšně. Hrad tak zůstal zříceninou dodnes. K hradu lze vystoupat lesní pěšinou, která ústní na silnici u mostu přes řeku Dyji. Vstup na zříceninu je volný, na vlastní nebezpečí návštěvníků.
Hodice Münchova vila

Vilu továrníka židovského původu Zikmunda Müncha navrhl Otto Eisler, významný židovský architekt z Brna. Společně se svými bratry prováděl stavební práce na vile Tugendhat. Münchovi začínali v Hodicích s textilní továrnou, v níž se vyráběly fezy a později i sukna. Po požáru továrny a úplném zastavení výroby v roce 1926 založili firmu Akciová továrna na salám a poživatiny, a. s. Hodice. Provoz byl zahájen již v roce 1927 výrobou zejména trvanlivých salámů, která trvá dodnes. Později se vila stala majetkem obce, která zde zřídila a provozuje mateřskou školu.
Jemnice kostel sv. Jakuba

Dalším z kostelů v Jemnici je kostel sv. Jakuba, jenž se nachází na návrší nad soutokem Želetavky a Třebětického potoka v městské části Podolí. Starobylý kostel a vedle něho odděleně stojící románská válcová kamenná věž vzbuzují už na první pohled zájem jako vzácné kulturní památky. Masivní zeď, kterou byl kostel pravděpodobně v 16. století na východní a jižní straně obehnán, měla chránit kostel a obyvatelstvo, hledající v něm útočiště při nepřátelském přepadení. Dominantou tohoto kostela ze 14. století je okrouhlá románská věž pocházející již z 12. století. Věž je pozůstatkem původní románské rotundy, které je považována za pravděpodobně nejstarší rotundu na Moravě.
Jemnice kostel sv. Stanislava

Hlavní dominantou města Jemnice je kostel sv. Stanislava se štíhlou věží, svítící daleko do kraje. Její elegantní silueta vítá jako první návštěvníky z celého okolí.
Jemnice kostel sv. Víta

Mezi vzácné gotické stavby ve městě patří bezesporu také kostel sv. Víta, který se nachází na východním okraji Jemnice. V polovině 15. století byl kostelík součástí františkánského kláštera, jeho interiér však pochází z 18. století. Klášter se rozprostíral na sever od kostela. Ještě dnes se říká prostoru kolem tohoto kostela "U kláštera".
Jemnický zámek

Jemnický zámek se nachází v centru města poblíž turistického informačního centra. Jedná se o zámek, který byl přestavěn ze zeměpanského hradu pocházejícího patrně již z první poloviny 13. století. Zámek prošel během staletí četnými přestavbami. O současnou podobu zámku se zasloužil rod Pallavicini (19. století). Po roce 1945 využívala budovy zámku armáda, který zde ubytovávala mužstvo až do roku 1992. Zámek je v současné době v rekonstrukci, prohlídky jsou možné pouze mimořádné.
Jezdovice Mochomůrky bílé

Trs muchomůrek bílých zdobí turistickou cestu na Špičák. Mochomůrky bílé jsou vyrobené z třešňového dřeva, lavička ve tvaru nože – rybičky, je vyrobena z jasanu. Socha je uctěním památky vůdčí osobnosti českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, přezdívaného Magor. Socha je výstupem projektu „Za sochami Regionem Renesance“.
Jiratice kaple sv. Floriána

Ve středu obce Jiratice se nachází kaple sv. Floriána z roku 1865
Kdousov kostel sv. Linharta

Kostel sv. Linharta se nachází přímo v centru obce Kdousov. První zmínky o kostelu pocházejí již z roku 1341. V letech 1743 až 1753 prošel kostel barokní přestavbou. Jednopatrová budova fary s mansardovou střechou pochází z let 1757 až 1763. Obě stavby jsou dílem stavitele Michaela Kirchmayera. Kostel zaujme zejména průčelím s věží, členěným množstvím pilastrů, říms a dalších prvků. Kostel je vystavěn na místě starší, středověké stavby, jejíž existenci prokázal i archeologický průzkum. V 18. století byla stavitelem vybudována také nedaleká budova fary s mansardovou střechou.
Kostelec Kaplička

Kaplička stojí na severním návrší nad obcí Kostelec. Je to osaměle stojící stavba v pozdně barokním lidovém slohu vystavěná mezi léty 1782 až 1811 - dle Tereziánského katastrálního plánu z roku 1782, kde ještě není zanesena, a Mapy jihlavského panství z roku 1811, kde je již kaplička zakreslena. Ke kapličce se váže lidová pověst o místním strašidle, které sužovalo pocestné na místní cestě. Jednoho dne se na této cestě splašili koně s povozem při jízdě z příkrého kopce a stali se neovladatelnými. V tom se v místě dnešní kapličky zázračně objevila Panenka Marie a splašené koně zastavila. Na znamení díku byla na tomto místě vystavěna kaplička zasvěcená Panně Marii.
Kostelec kostel sv. Kunhuty

Kostel sv. Kunhuty je výrazná stavba na skalnatém ostrohu nad řekou Jihlavou, která již v dávných dobách dala celé osadě jméno, nesla původně jasné znaky opevnění s okrouhlým vyvýšeným valem. Kostel je svou historií a provedením jedním z nejcennějších vesnických kostelů v jihlavském regionu. Vznik nejstarší části presbyteria kamenného kostela patří do druhé půle 13. století. Je vystavěna v pozdně románském slohu a někteří historikové udávají rok vzniku presbyteria a postranního portálu 1250. Výstavba kostela je připisována stejné stavební huti jako chrám sv. Jakuba v Jihlavě. Ve vnitřních strukturách je ve staré části kostela žebrová klenba a kamenný portál vchodu do sakristie a ve zdi zabudovaný svatostánek s tesanou kamennou obrubou.
Kostníky kostel Narození Panny Marie

Kostel Narození Panny Marie se nachází v Hájku nad obcí Kostníky (uprostřed pravidelně vysázeného vzrostlého lipového háje). Filiální kostel pochází z přelomu 17. a 18. století a náleží k němu ještě starý hřbitov s empírovými náhrobky a kaple z 19. století. Jedná se o menší barokní stavbu, postavenou v roce 1696. Od 19. století zde byli pohřbívání příslušníci rodu Segür-Cabanac a poté rodu Vraždů z Kunvaldu, již byli majiteli blízkého zámku v Polici. Jejich náhrobky jsou umístěny kolem závěru kostela.
Lesni zámeček Aleje

Lesní zámeček Aleje je 6. zastavením naučné stezky Údolím Jihlavky na Aleje.
NKC1 Pán Ježíš odsouzen k smrti

I. zastavení křížové cesty - Pán Ježíš odsouzen k smrti. Od kostela sv. Petra a Pavla se vydejte úzkými uličkami východně od centra Nové Říše směrem na Zdeňkov. Před kostelem vás navede umístěný informační panel a po cestě vám cestu ukáží směrové tabule. Křížová cesta byla zásluhou občanů městečka Nová Říše a zdejšího kláštera vystavěna v roce 1873. Z 13 zděných kapliček se do současné doby dochovalo pouze 10. O navrácení zbývajících třech kapliček zpět do krajiny usiluje Novoříšský kulturní spolek - www.nokus.novarise.cz Foto: Magda Pojerová
NKC10 11 Pán Ježíš zbaven roucha

X. zastavení - Pán Ježíš zbaven roucha. XI. zastavení - Pán Ježíš přibit na kříž. Tyto dvě litinové desky s těmito výjevy se nedochovaly. Budou vytvořeny repliky.
NKC12 Pán Jéžíš umírá na kříži

Posledním bodem a vrcholem cesty je kamenný žulový kříž s korpusem Ježíše Krista, který byl opraven jako první v rámci projektu Kalvárie znovu ožívá a to v roce 2012. Tento žulový kamenný kříž byl zde postaven v roce 1863 u příležitosti tisíciletého výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu a právě o deset let později (1873) zde byla vystavěna celá křížová cesta. Kříž zastupuje XII. zastavení v křížové cestě - Pán Ježíš umírá na kříži. Foto: Daniel Chadim
NKC13 Tělo Pána Jéžíše sňato z kříže

Za kapličkami se už rýsuje pohled na okolní krajinu. XIII. zastavení - Tělo Pána Ježíše sňato z kříže. Foto: Daniel Chadim
NKC14 Tělo Pána Jéžiše uloženo do hrobu

Křížová cesta je ukončena 14. zastavením. Jste u cíle. XIV. zastavení - Tělo Pána Ježíše uloženo do hrobu. Foto: Daniel Chadim
NKC2 Pán Ježíš přijímá kříž

II. zastavení - kaplička - Pán Ježíš přijímá kříž. Po lesní cestě, která kopíruje silnici směrem na Zdeňkov postupně procházíte kolem kapliček, ve kterých kdysi dávno ještě byly umístěny litinové obrazy ztvárňující poslední cestu Ježíše Krista. Kopie těchto litinových desek by se měly také postupem času navrátit zpět do výklenků kapliček. Foto: Magda Pojerová
NKC3 Pán Ježíš padá pod křížem poprvé

Třetí kaplička - III. zastavení - Pán Ježíš padá pod křížem poprvé. Všech deset kapliček, které se dochovaly do současnosti byly po desítky let v neutěšeném stavu - chátraly, rozpadaly se a hrozil jim zánik. Díky Novoříšskému kulturnímu spolku, který v roce 2010 rozjel projekt s názvem Kalvárie znovu ožívá, se podařilo tyto kapličky zachránit a tak je zachovat pro další generace. Foto: Magda Pojerová
NKC4 Jak Pán Jéžíš potkává svou matku

tPo krátkém odpočinutí vás čeká stoupání až na samotný vrchol Kalvárie. Ale nebojte se stoupání, to bude příjemné - ve společnosti včel z mísních úlů nebo srnek pasoucích se někde v dáli na poli a v neposlední řadě ptáků, kteří bez přestávky krouží nad samotným kopcem Spravedlnost. Můžete se opět zastavit u IV. zastavení, které bude zobrazovat - Jak Pán Ježíš potkává svou Matku. Foto: Magda Pojerová
NKC5 Šimon Kyrénský pomáhá Pánu Jéžíši nést kříž

Někde v těchto místech bude stát pátá kaplička - V. zastavení: Šimon Kyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž Nová opravená cesta vás vítá a zve vás, abyste začali přímo stoupat na kopec Spravedlnost. Cesta byla opravena v rámci projektu Cestujeme po Regionu Renesance. Jde o původní cestu. Foto: Magda Pojerová
NKC6 Veronika podává Pánu Ježíši roušku

Šestá kaplička - VI. zastavení: Veronika podává Pánu Ježíši roušku. Tato kaplička ještě čekala v roce 2014 na svoji opravu. V příštím roce se už bude pyšnit novou omítkou. Foto: Daniel Chadim
NKC7 Pán Jéžíš padá pod křížem podruhé

VII. zastavení se bude nacházet mezi dvěma kapličkami v kopci: Pán Ježíš padá pod křížem podruhé. Foto: Daniel Chadim
NKC8 Pán Jéžíš napomíná plačící ženy

VIII. zastavení. Osmá kaplička - zastavení: Pán Ježíš napomíná plačící ženy. Tato kaplička se také dočká v roce 2014 opravy. Je to také pamětní místo na tragickou událost. Na boční straně kapličky je pamětní deska s nápisem: Místo tragické smrti selky Marie Veselé 19. 8. 1957 - říká se, že se uvolnil vůz a selku přejel. Foto: Daniel Chadim
NKC9 Pán Jéžíš padá pod křížem potřetí

Po nedlouhém výstupu se odměna blíží - pod kopcem můžete zahlédnout vrcholky posledních pěti zastavení křížové cesty. IX. zastavení - Pán Ježíš padá pod křížem potřetí. Tato kaplička se také nedochovala a bude vystavěna těsně pod kopcem - vrcholem křížové cesty. Foto: Daniel Chadim
Novoříšská křížová cesta

Novoříšská křížová cesta začíná... Novoříšská křížová cesta je krásná výletní – vycházková trasa, která vede půvabnou krajinou. Na této stezce vám budou průvodcem jednotlivé zděné výklenkové kapličky, které byly po několik desítek let neudržované. Pokud vytrváte, zavedou vás kapličky až na samotný vrch křížové cesty – kopec Spravedlnost, kde na vás čeká odměna v podobě překrásného výhledu na Novu Říši a okolní krajinu. Vydejte se tedy i vy po stopách GENIA LOCI této kulturní památky a objevte kouzlo Novoříšské křížové cesty, která postupně odkrývá znovu svůj historický a kulturní půvab. Naše naučná stezka začíná u majestátního premonstrátského kláštera a barokního kostela sv. Petra a Pavla. Novoříšská křížová cesta je zapsaná v registru nemovitých kulturních památek pod č. 28145/7-5043 Foto: Vojtěch Krajíček
Nová Říše Premonstrátský klášter

Pohled na celý komplex premonstrátského kláštera s kostelem sv. Petra a Pavla - Kostel je vystavěn v letech 1677-1707 při klášteře. Pozn. Červeně je vyznačen začátek naučné stezky - křížové cesty. Dějiny kláštera: * V roce 1596 vymírá ženský konvent osobou převorky Anny Černické z Kačova. * Již v roce 1598 totiž složili první dva zábrdovští premonstráti řeholní sliby pro Novou Říši. Probošt Adam Skotnický (proboštem 1605-1631) duchovně i hospodářsky pozvedl a připravil tak jeho definitivní přeměnu v klášter mužský. * Za jeho nástupce Vavřince Plocara bylo pak roku 1641 slavnostně uvedeno do Nové Říše sedm premonstrátů ze Zábrdovic. * Důkazem skvělého rozvoje kláštera je i udělení práva pontifikálu papežem Inocencem X. roku 1654. * Roku 1733 byl novoříšský klášter povýšen na opatství. * Kulturní vzestup, který pokračoval i za následujícího opata Jana Nepomuka Pelikána, kdy bylo v klášteře zřízeno i gymnázium, byl zabrzděn dalším zkázonosným požárem roku 1813, jemuž podlehl i nově postavený trakt prelatury. Přesto však po zbytek 19. a až do půli 20. století dostál klášter vždy plně svému duchovnímu poslání. Klášter ve válce: * Nová série nešťastných událostí a pohrom stihla klášter roku 1942, kdy byl, po atentátu na říšského protektora Heydricha, klášter v květnu 1942 přepaden jednotkami SS a proměněn v středisko organizace Hitlerjugend. Premonstráti byli odvezeni do Kounicových kolejí v Brně, pak do Osvětimi, kde v plynových komorách, s výjimkou tří noviců, všichni zahynuli. * Krátce po skončení války se stal sotva obnovený klášter opět trnem v oku, tentokrát komunistickému režimu. V únoru 1950 byli řeholníci zatčeni a v zinscenovaném monstrprocesu odsouzeni k mnoha letům vězení a pracovním táborům. Z kláštera se stalo na čtyřicet let vojenské skladiště. * V roce 1991 byly zchátralé budovy navráceny řádu, který zde působí dodnes.
Nová Říše kostel sv.Petra a Pavla

Kostel sv. Petra a Pavla je spojovací chodbou spojen s komplexem premonstrátského kláštera. * Se stavbou bylo započato v roce 1676 pod vedením stavitele Pavla Weinbergera na místě starého kostela z roku 1504. Dokončen byl po zničujícím požáru roku 1683 stavitelem Bartolomějem Hasslerem. * Kostel je barokní jednolodní stavba, se dvěma bočními kaplemi a dvěma kvadratickými věžemi. Je 45 m dlouhý, 12 m široký v hlavní lodi a 9 m v presbytáři. * K nejvzácnějšímu vybavení kostela z doby jeho dostavby patří obraz svatých Petra a Pavla nad hlavním oltářem od benátského malíře Adama Enze z roku 1705, chórové lavice z roku 1696 s pozdějšími dodatky a zejména kazatelna z doby kolem roku 1700 překypující nádherou a bohatostí figurálního i rostlinného dekoru, propracováním téměř překračujícím možnosti materiálu. * Vůbec nejstarší je však milostný obraz Panny Marie v jižní boční kapli, jenž byl po již zmíněném požáru roku 1683 nalezen zázračně ohněm netknutý. * Za opata Josefa Bernarda Pelikána, zdejšího rodáka, vyzdobil v letech 1766-1767 Johann Lukas Kracker, člen vídeňské akademie, strop i stěny kostela freskami a obohatil jeho interiér i o další obrazy. Klenbu presbytáře kryje výjev, kdy Kristus předává sv. Petrovi klíče od Nebeského království (Mat. 16/18 - 19). Freska na klenbě hlavní lodi ukazuje úžasnou duchovní proměnu člověka Šavla z Tarzu na jeho cestě do Damašku (Skt. 9/1 - 18). Čtyři figurální alegorie nad pilíři presbytáře znázorňují čtyři tehdy známé světadíly, ve kterých je hlásáno evangelium. * Cenné zařízení kostela doplňují varhany, dílo novoříšského varhanáře Bedřicha Semráda z let 1764 - 1765, a boční kaple Panny Marie Bolestné s ostatky sv. Kandidy. * Kaple bývala místem meditací básníka a zdejšího učitele Otokara Březiny. Konečně nelze opomenout křížovou cestu Františka Bílka a Viktora Förstra. Foto: Vojtěch Krajíček
Olšany Židovský hřbitov

Prastarý židovský hřbitov se nachází na návrší u heřmanečské silnice v Olšanech.
Panenská Rozsíčka Socha Poutníka

Socha Poutníka se skládá ze tří nerezových plátů tak, aby slunce vrhalo na stěnu penzionu Dyje rozfázované stíny znázorňující pohyb. Poutník směřuje ke stylizovanému znaku obce, který „kvete“ nad pramenem Dyje. Berla v jeho ruce je vzpomínkou na panny (jeptišky), které části vsi kdysi vlastnily. Autorem sochy jsou sklářští výtvarníci Eva, Svatopluk a Adam Kasalý. Socha vznikla v rámci projektu „Za sochami Regionem Renesance“.
Police zámek

Zámek v Polici se nachází přímo v centru. Jedná se o renesanční zámek, který byl z původní tvrze vystavěn v 16. století. O jeho výstavbu se zasloužili Tavíkovští z Tavíkovic. V 17. století byly interiéry zámku barokizovány. Prohlídky zámku jsou možné v červenci a srpnu. U vchodu do zámku se nachází Návštěvnické centrum.
Radotice kaple sv. Rodiny

V obci Radotice se nachází kaple sv. Rodiny, která pochází již z roku 1880
Rohozná Sv. Václav

Hned dvě nové sochy, které odkazují k historii a symbolům obce jsou k vidění u kapličky přímo v centru Rohozné. Sv. Václav, patron místní kaple vybudované v roce 1881 a Poutník, pravděpodobně původní patron Rohozné – svatý Jakub, který je zobrazen na staré rychtářské pečeti obce. Autem obou soch je Petr Krajíček. Sochy jsou výstupem projektu „Za sochami Regionem Renesance“.
Roštejn

Hrad Roštejn, který se zvedá na skalnatém vrchu ve výši 677 m v romantických lesích mezi obcemi Růžená a Doupě, pochází z poloviny 14. století a vystavěli jej páni z Hradce. V 70. letech 16. století nechal hrad přestavět Zachariáš z Hradce v duchu renesance na lovecký hrádek s rozlehlou oborou v blízkém okolí. V roce 1915 hrad vyhořel. Dnes jsou zde vystaveny sbírky z fondu Muzea Vysočiny v Jihlavě. Prohlédnout si můžete jak vnitřní prostory hradu, černé kuchyně, ale za výstup stojí i pohled z místní sedmiboké pozdně gotické kamenné věže, která je 45 metrů vysoká. Celé okolí hradu je protkáno sítí turistických a cykloturistických stezek.
Růžená kostel

Kostel z 15. století je zajímavá stavba krytá šindelovou střechou. Nad vstupem je mozaika s motivem Krista nesoucího kříž. Uvnitř se dochovaly stavební prvky z doby založení – románské okno a gotická klenba. Jeden z náhrobních kamenů nese letopočet 1499. Opravu po třicetileté válce datuje letopočet 1648 nad hlavním portálem v západní věži. Kostel obklopuje hřbitov obehnaný kamennou zdí, která zřejmě kdysi plnila obrannou funkci.
Slavíkovice kostel sv. Kateřiny

O vybudování kostela sv. Kateřiny z Alexandrie, jenž se nachází v obci Slavíkovice, se v polovině 18. století zasloužil kdousovský farář Václav Freund. Jedná se o nejvýznamnější památku obce. V kostele se nacházejí tři otláře a varhany z dílny Jana Komorníka z Rouchovan. Na místě dnešního barokního kostela stával pravděpodobně pozdně románský plochostropý kostel s podélnými loděmi a věží z 1. pol. 13. stol. Do dnešní doby se dochovala pouze věž, která je připojena k dnešní barokní stavbě z r. 1749. U kostela se nachází hřbitov, na němž jsou dvě kaple s tradiční šindelovou střechou. Poblíž kostela u rybníka Stodolák stojí stará sýpka.
Stonařov Křížová cesta

Křížová cesta na Kalvárii vznikla ve 20. letech minulého století a jejími iniciátory a donátory byli pozůstalí po padlých v 1. světové válce. V roce 2014 prošla křížová cesta kompletní rekonstrukcí všech 14 zastavení (křížů) a byla vybudována přístupová stezka od hřbitova až na vrchol Kalvárie, který se stal relaxačním místem s výhledem do krajiny. Na vrcholu naleznete nově vybudovanou kapličku s replikou původní sochy sv. Anny s Ježíšem. Na křížovou cestu vás zavede od jihu i trasa stonařovské naučné stezky „Údolím Jihlávky na Aleje“, jedná se o zastavení č. 9
Stonařov barokní kaple Kalvárie

Barokní kaple Kalvárie
Stonařov kaple

Stonařovská kostnicová hřbitovní kaple – karner tvoří výjimečnou památku pozdně románského stavitelství. Má podzemní prostor, který sloužil jako kostnice a horní prostor, tedy kapli, kde se konaly bohoslužby za zemřelé. Kamenná stavba se skládá z kruhové lodi a pětibokého kněžiště, střecha nese šindelovou krytinu. Ve střední části lodě je zřetelná románská figurální malba. V roce 2014 se karneru dostalo nové šindelové střechy. Stavba je v majetku církve, klíče je možno zapůjčit v nedaleké budově farního úřadu.
Stonařov kostel sv. Václava

Kostel sv. Václava leží uprostřed městečka na bývalém hřbitově, zrušeném roku 1878. Kostel je jednolodní, složen z presbyteria (kněžiště), lodi, z věže v západním průčelí a ze sakristie. Kostel je vystavěn z lomového kamene, klenby v lodi a presbyteriu z cihel. Současné cihelné klenby presbyteria a lodi vznikly v roce 1804, kdy došlo k celkové úpravě kostela. V dosud poměrně nedotčeném prostředí se tak nachází stavební celek skládající se z renesanční fary, barokizovaného farního kostela, barokní kaple Kalvárie a pozdně románské hřbitovní kostnicové kaple
Stonařov renesanční fara

Renesační fara
Státní zámek Dačice

Původně renesanční zámek, který byl několikrát přestavěn, naposledy ve stylu empíru, se nachází na Havlíčkově náměstí. První zmínky o tzv. Novém zámku, jehož přestavbu realizoval italský stavitel Francesco Garof de Bissone, pochází z r. 1591. K první větší úpravě renesančního sídla přikročil Heinrich Karl hrabě z Osteinu. Tehdy barokní přestavba byla svěřena Francescu Cameli, na jehož návrh byly do zámecké věže vsazeny hodiny datované 1713. V r. 1809 přešel zámek dědictvím na šlechtický rod Dalbergů. Ti iniciovali empírové úpravy průčelí. Tehdy se stal jeho dominantou středový rizalit se dvěma pilastry a trojúhelníkovým štítem.
Třebětice Socha Ptáka Motáka

Pták Moták Pochop v Třeběticích
Třešť Socha Pana Tau

Socha Pana TAU. Otto Šimánek byl český filmový a divadelní herec, který hrál v řadě komedií a několika pohádkách. Jeho asi nejznámější role byla titulní postava v seriálu Pan Tau. Figurka seriálové postavičky byla vyřezána v roce 2010 na Dřevořezání a v životní velikosti zdobí prostor u autobusového nádraží. Tedy v místech, kde stávala dříve stará lékárna, ve které se narodil.
Třešť Sochy Tří králů

Sochy Tří králů v Třešti doplnily rozrůstající se betlém v nadživotní velikosti. Svatá rodina společně s andělem, pastýři, ovečkou a Třemi králi dávají vědět, že Třešť je město s více jak dvousetletou betlemářskou tradicí. Sochy Tří králů jsou dílem umělce Daniela Stejskala. Sochy jsou výstupem projektu „Za sochami Regionem Renesance“.
Třešť Zámek

Zámek Třešť
Třešť Židovský hřbitov

Židovský hřbitov
Uherčice zámek

Zámek Uherčice se nachází v centru obce. Zámek vznikl v 16. století přestavbou původní gotické tvrze. V průběhu staletí došlo k četným přestavbám a dostavbám areálu.
Zámek Olšany u Dačic

Zámek Olšany u Dačic (Studené) - pohled 1
Čenkov Dům Plukovníka Švece

RODNÝ DŮM PLUKOVNÍKA ŠVECE - Josef Jiří Švec pocházel z Čenkova (č.p. 19), léta učil v Třebíči a ještě před válkou odešel jako učitel do Ruska. Když začala vojna, hlásil se jako dobrovolník do České družiny v Kyjevě. Za výkon u Zborova ho povýšili na poručíka. S legiemi bojoval o sibiřskou magistrálu. Památná deska se na domě objevila v roce 1921. Připomínka slavného legionáře ale nevisela v Čenkově příliš dlouho. Za druhé světové války se stejně jako za té první sbíralo vše, co bylo kovové. A tak v srpnu 1940 došlo i na bronzovou desku plukovníka Švece. Naštěstí si jí v jednom vagóně na jihlavském nádraží všiml polenský železničář Antonín Jedlička. Odnesl ji z vlaku a v bedně poslal na svoji adresu do Polné. Doma ji zakopal pod okny a do oranice nasázel lilie. 5. května 1945 Antonín Jedlička desku ze země vyndal a vyčistil a v září téhož roku se deska objevila na svém původním místě.
Švábov Socha Vítající

Na kraji obce Švábov se vyjímá socha „Vítajícího“ od uměleckého kováře Davida Habermanna. Kovová figurální plastika je alegorií božích muk, jejím hlavním motivem je uvítání poutníků. K příchozím se sklání postava podávající ruku a vybízející posadit se na dřevěnou lavičku, která je součástí plastiky. Socha je výstupem projektu „Za sochami Regionem Renesance“.

Menu
Hlavní strana
Obecné info
Trasy
Místa
Akce

Zavři