-
Vratěnín Poštovní stanice
Poštovní stanice ve Vratěníně Expozice se věnuje historii poštovního spojení mezi Prahou a Vídní a především samotné poštovní stanici ve Vratěníně. Expozice tvoří kopie obrazového a tiskového materiálu, který je umístěn na devíti výsuvných plátnech, což představuje 16 m2 výstavní plochy. První panel se věnuje úvodu expozice, na dalších dvou panelech je zachycena historie a fungování poštovnictví v dávném středověku (Egypt 1292-1186 př.n.l., Mezopotámie a Persie 580-530 př.n.l., Řím 27 př.n.l.) až po vznik pošty v českých zemích za vlády Habsburků, kdy na český trůn usedl arcivévoda Ferdinand I. Tři panely jsou věnovány historii poštovního spojení mezi Prahou a Vídní, kdy se vlády ujal císař Rudolf II. Ten se svým dvorem přesídlil do Prahy, ve Vídni však ponechal řadu úřadů a tím zvýšil důležitost poštovního spojení mezi těmito městy. V této době již poštovní trasa vedla přes Vratěnín, později zde byla zřízena i poštovní stanice. Na posledním panelu je umístěna poštovní mapa střední Evropy z let 1710-1711 a výřez z této mapy, který zachycuje právě poštovní trasu z Prahy na Vídeň. Poslední dva panely jsou věnovány historii obce. Expozici dominuje řezbářské dílo dobového pošťáka od autora Josefa Gabaje. Jediným exponátem, který se dochoval z doby poštovní trasy z Prahy na Vídeň, je samotná historická budova bývalé poštovní stanice, ve které dnes sídlí obecní úřad, své místo zde má společenský sál, knihovna i požární zbrojnice.
-
Vratěnín
Vratěnín byl až do otevření tzv. Císařské cesty přes Znojmo ve druhé půli 18. století nejvýznamnějším poštovním a nákladovým dopravním centrem mezi Prahou a Vídní. Dnes se v citlivě a esteticky renovované původní pozdně barokní budově nachází obecní úřad. Ve vstupní chodbě bude umístěna expozice historie poštovního spojení Praha – Vídeň. Libreto a obsahová náplň expozice je již zpracována a stavebně technické úpravy nevyžadují náročné nákladové a řemeslně odborné nároky. Pro zajímavost uvádíme snímek současného stavu chodby, kde je zatím umístěna dřevěná socha a k ní komentář kultovní osoby českého lidu, Járy Cimrmana. Obec Vratěnín se významně podílí na každoročním řezbářském symposiu pořádané v obci Písečné a odtud také pochází dosavadní recesistický záměr, takové malé zpestření vstupu do vratěnínského Obecního úřadu. Stávající socha bude samozřejmě v zájmu nově vznikající expozice poštovní stanice přemístěna do jiných prostor.
-
Vratěnín křížení tras
Na konci Vratěnína se vlevo stáčí trasa Regionu Renesance. Rovně je možné pokračovat po cyklotrase Přírodní zajímavosti, která Vás zavede k Bílému Kříži a v Uherčicích se napojí zpět na trasu Regionu Renesance. Na opačnou stranu vede trasa Po přírodních zajímavostech na Obec Dešnou a Jemnici.
-
Bílý kříž
Bílý kříž je přírodní rezervace o rozloze cca 20, 5 ha. Předmětem ochrany je vegetace na prudkých, výslunných skalnatých svazích s navazujícím druhově a věkově pestrým lesním porostem. Na tomto území se nacházejí zvláště chráněné druhy rostlin (např. tis červený, oman chlupatý) a živočichů. Údolí Dyje je zároveň evropsky významnou lokalitou. Neopomenutelná je také estetická hodnota tohoto území.
-
Dešná Socha Na Uvítanou
Na Uvítanou Při příjezdu od Slavonic Vás přivítá kovová plastika, znázorňující charakteristické prvky obce. Dešná je známá jako centrum jezdeckého sportu, pozadí tvoří historické stavby - kostel sv. Jana Křtitele, Česká hospoda, kaplička při cestě do Plačovic a domy "koňáků". Symbolický je i podstavec z plochých kamenů. Název Dešná prý pochází od slova "deskový" podle tvaru materiálu, ze kterého byla postavena většina budov ve vsi. Autorem plastiky je umělecký kovář Jaroslav Bureš z Uherčic.
-
Uherčice zámek
Zámek Uherčice se nachází v centru obce. Zámek vznikl v 16. století přestavbou původní gotické tvrze. V průběhu staletí došlo k četným přestavbám a dostavbám areálu.
-
Uherčice křížení tras
Pokud přijíždíte po trase Po hradech, zámcích a zříceninách pokračujte vlevo, kde trasa pokračuje v souběhu s trasou Přírodní zajímavosti mikroregionu k Podhradí na Dyji. Odbočením doprava budete se dostanete do protisměru na trasu: Přírodní zajímavosti mikroregionu směrem na Vratěnín. Pokud přijíždíte po trase Přírodní zajímavosti mikroregionu pokračujete vpravo. Trasa je až do Oslnovic souběžná s trasou Po hradech, zámcích a zříceninách. Odbočením vlevo můžete odbočit na její protisměr směrem na Jemnici. Tvoří zde spojku zkracující oblouk k Podhradí nad Dyji a znovu se napojíte na trasu Přírodních zajímavostí před Lubnicí. Nedaleko této křižovatky prochází páteřní cyklotrasa Regionu Renesance. Je možné udělat okliku po trase Po hradech, zámcích a zříceninách směrem k Podhradí nad Dyjí a po té se na ní zpět napojit nad Korolupami.
-
Samostatné foto
Zřícenina hradu Frejštejn se nachází na pravém břehu řeky Dyje nad obcí Podhradí. První zmínky o hradu pocházejí již z druhé poloviny 13. století. V minulosti na hradě působil Jan Krajíř, významný představitel moravské šlechty, který však přepadával okolní městečka, vsi a panství. Byl označován za rušitele pokoje, a proto moravští stavové hrad vykoupili a rozbořili. Snahy o obnovu hradu se objevují ještě v 16. století, avšak bezúspěšně. Hrad tak zůstal zříceninou dodnes. K hradu lze vystoupat lesní pěšinou, která ústní na silnici u mostu přes řeku Dyji. Vstup na zříceninu je volný, na vlastní nebezpečí návštěvníků.
-
Suché skály
Suché skály jsou přírodní rezervací o rozloze 4,5 ha. Nachází se 1 km východně od obce Lubnice na soutoku Blatnice a Želetavky. Předmětem ochrany je území s dochovaným původním charakterem lesních porostů a přirozenou vegetací reliktních (pozůstatkových) borů, sutí a nelesních vegetací skal. V této lokalitě se vyskytuje několik význačnějších rostlinných druhů (např. sněženka podsněžník, oměj vlčí, kručinka chlupatá), především však kriticky ohrožený hvozdík moravský.
-
Lubnice křížení tras
Z cyklotrasy Po hradech, zámcích a zříceninách pokračujete vlevo. Stejnou cestou vede několik set metrů v protisměrném souběhu trasa Přírodní zajímavosti mikroregionu a na dalším křížení se můžete rozhodnout kudy budete pokračovat. Odbočením doprava najedete na poslední část trasy po Přírodních památkách a vrátíte se směrem k Jemnici.
-
Police zámek
Zámek v Polici se nachází přímo v centru. Jedná se o renesanční zámek, který byl z původní tvrze vystavěn v 16. století. O jeho výstavbu se zasloužili Tavíkovští z Tavíkovic. V 17. století byly interiéry zámku barokizovány. Prohlídky zámku jsou možné v červenci a srpnu. U vchodu do zámku se nachází Návštěvnické centrum.
-
Bačkovice kostel
Bačkovice
-
Radotice kaple sv. Rodiny
V obci Radotice se nachází kaple sv. Rodiny, která pochází již z roku 1880
-
Jemnický zámek
Jemnický zámek se nachází v centru města poblíž turistického informačního centra. Jedná se o zámek, který byl přestavěn ze zeměpanského hradu pocházejícího patrně již z první poloviny 13. století. Zámek prošel během staletí četnými přestavbami. O současnou podobu zámku se zasloužil rod Pallavicini (19. století). Po roce 1945 využívala budovy zámku armáda, který zde ubytovávala mužstvo až do roku 1992. Zámek je v současné době v rekonstrukci, prohlídky jsou možné pouze mimořádné.
-
Pálovice
Pálovice- kaple sv. jana Nepomuckého První zmínky o obci se datují k roku 1349. Obec má 161 obyvatel, rozloha obce 589 ha.
-
Pálovice křížení tras
Rovně pokračujete trasou Severozápadní částí mikroregionu, která je v tomto úseku souběžná s páteřní cyklotrasou Regionem Renesance. Odbočením vlevo se dostanete na trasu Přírodní zajímavosti mikroregionu.
-
Po přírodních zajímavostech Dačic
Naučná stezka nabízí procházku po přírodních zajímavostech města Dačice a jeho bezprostředním okolí, propojuje přírodní památky Toužínské stráně, Moravská Dyje a Dubová stráň a další přírodně hodnotná místa. Informační systém instalovaný na jednotlivých zastávkách je tvořen popisem daného místa, jakož i výčtem významných živočichů a rostlin, které se zde vyskytují. Vybraná stanoviště jsou vybavena jednoduchým přístřeškem s lavičkou a stolkem pro krátký odpočinek a případné občerstvení. Město Dačice vám přeje příjemnou procházku. První zastavení s podrobnou mapkou trasy se nachází na vlakovém nádraží. Druhé zastavení na autobusovém nádraží. Z páteřní cyklotrasy regionu Renesance sem můžete odbočit z Ostojkovic, Třebětic nebo Budíškovic.
-
Třebětice
Obec Třebětice - v současné době má 305 obyvatel, rozloha obce je 691 ha.
-
Třebětice Socha Ptáka Motáka
Pták Moták Pochop v Třeběticích
-
Budíškovice zámek
Na místě tvrze vznikl barokní zámek z konce 17. stol. se starším renesančním jádrem, dostavba z konce 19. století. Jednopatrová čtyřkřídlá budova s arkádami kolem čtvercového dvora, v severním křídle kaple.
-
Stonařov
O Stonařově se poprvé dozvídáme v 1. polovině 13. století, kdy byl slovanskou osadou. Následně už jako městečko byl v držení mnoha rodů a od roku 1530 do roku 1848 byl Stonařov v držení města Jihlavy. V letech 1712-1722 v reakci na zvyšující se útlak jihlavské vrchnosti propukly tři vlny poddanských rebelií, vzpoura nakonec potlačena císařským vojskem. Památník bouří stojí na městečku. V roce 1750 vzrostl význam Stonařova dobudováním císařské silnice spojující Vídeň s Prahou. Dne 22. 5. 1808 se na obec a okolí snesl meteoritický déšť o počtu 200 až 300 kamenů, významný svým rozsahem a vědeckým zmapováním. Pokud přijíždíte po páteřní cyklotrase Regionu Renesance, můžete si město a okolí prohlédnout na naučné stezce Stonařov - Údolím Jihlavky na Aleje. Průvodce otevřete pomocí odkazu mapa vlevo dole.
-
Stonařov Expozice meteoritů
Na nově zrekonstruovaném městečku umístěn kamenný památník pádu meteoritů. Muzeum patří do sítě expozic vzniklých v rámci projektu „Regionem Renesance nejen po stopách historie“.
-
Stonařov kaple
Stonařovská kostnicová hřbitovní kaple – karner tvoří výjimečnou památku pozdně románského stavitelství. Má podzemní prostor, který sloužil jako kostnice a horní prostor, tedy kapli, kde se konaly bohoslužby za zemřelé. Kamenná stavba se skládá z kruhové lodi a pětibokého kněžiště, střecha nese šindelovou krytinu. Ve střední části lodě je zřetelná románská figurální malba. V roce 2014 se karneru dostalo nové šindelové střechy. Stavba je v majetku církve, klíče je možno zapůjčit v nedaleké budově farního úřadu.
-
Pramen Moravské Dyje
Nedaleko Panenské Rozsíčky pramení řeka Moravská Dyje pod kopcem zvaný Hřeben (673 m n.m.). Moravská Dyje je jednou ze zdrojnic řeky Dyje (délka 287,3 km), druhou zdrojnicí je Rakouská Dyje (Thaya). V roce 1982 upravili členové Českého svazu ochránců přírody v Třešti prostor podél toku Dyje a 9. května se u pramenu uskutečnila za účasti více než 500 lidi slavnost otvírání studánek. Při slavnosti byla u pramenu odhalena plastika Jarní studánka, dílo třešťského rodáka akademického sochaře Jaroslava Krechlera, která vyprovází řeku na její pouti. Dnešní soška u pramene je kopií původní plastiky, která je uložena v třešťském muzeu.
-
Panenská Rozsíčka
Panenská Rozsíčka je malá obec zasazená v drsném, ale líbezném kraji. Střed obce se nachází ve výšce 607 metrů nad mořem, tedy jako jen málo trvale obydlených míst v České republice. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1351. Za své jméno vděčí místu vzniklému poté, co se na vysekaném místě lesa (rozseč) usadili lidé, neboť ve 13. století se čeští panovníci snažili hraniční hvozdy a vrchoviny osídlit lidmi a i dnes je Panenská Rozsíčka stále tím kouzelným místem.
-
Panenská Rozsíčka Socha Poutníka
Socha Poutníka se skládá ze tří nerezových plátů tak, aby slunce vrhalo na stěnu penzionu Dyje rozfázované stíny znázorňující pohyb. Poutník směřuje ke stylizovanému znaku obce, který „kvete“ nad pramenem Dyje. Berla v jeho ruce je vzpomínkou na panny (jeptišky), které části vsi kdysi vlastnily. Autorem sochy jsou sklářští výtvarníci Eva, Svatopluk a Adam Kasalý. Socha vznikla v rámci projektu „Za sochami Regionem Renesance“.
-
Panenská Rozsíčka rybník na Podseckách
Vykoupat se můžete v místním obecním rybníce na Podsedkách.
-
Panenská Rozsíčka Odpočinkové místo
V Panenské Rozsíčce naleznete odpočinkové místo s mapou a dětskými hracími prvky, které vzniklo v rámci projektu „Cestujeme po Regionu Renesance“.
-
Třešť
Farní ves Třešť byla založena v průběhu 13. století na křižovatce dvou historických cest – Lovětínské a Humpolecké. První písemná zpráva o Třešti pochází z roku 1349. Ve městě se rozvíjela řemesla a vzkvétaly cechy. V 19. století vznikají v Třešti továrny na výrobu sukna, nábytku (zvláště vyřezávané hodinové skříně dodávané do celé Evropy) a sirek, později vznikl průmysl oděvnický a strojírenský. U zrodu průmyslu stáli místní židovští podnikatelé. Město je proslulé v rámci celé střední Evropy výjimečnou betlémářskou tradicí. Slavným třešťským rodákem je Joseph Alois Schumpeter (1883 - 1950) zejména známý jako tvůrce japonského hospodářského zázraku. V Třešti u svého strýce Dr. Löwyho kromě toho také několikrát pobýval i spisovatel Franz Kafka, jehož dílo "Venkovský lékař" je připisováno právě inspiraci prostředím Třeště. V současné době má město necelých 6000 obyvatel, včetně občanů žijících v místních částech Buková, Čenkov a Salavice.
-
Čenkov Lom
LOM ČENKOV- Lom se nachází při silnici mezi Čenkovem a Růženou, nabízí dobrý přístup k vodě a je vyhledávaným místem ke koupání. Lom byl zatopený v 70. letech a na jeho dně se údajně nacházejí zbytky těžební techniky. Lom není jen místem ke koupání, ale také rybářským revírem a tak jsou zde k vidění kapři, okouni, štiky i candáti.
-
Čenkov Dům Plukovníka Švece
RODNÝ DŮM PLUKOVNÍKA ŠVECE - Josef Jiří Švec pocházel z Čenkova (č.p. 19), léta učil v Třebíči a ještě před válkou odešel jako učitel do Ruska. Když začala vojna, hlásil se jako dobrovolník do České družiny v Kyjevě. Za výkon u Zborova ho povýšili na poručíka. S legiemi bojoval o sibiřskou magistrálu. Památná deska se na domě objevila v roce 1921. Připomínka slavného legionáře ale nevisela v Čenkově příliš dlouho. Za druhé světové války se stejně jako za té první sbíralo vše, co bylo kovové. A tak v srpnu 1940 došlo i na bronzovou desku plukovníka Švece. Naštěstí si jí v jednom vagóně na jihlavském nádraží všiml polenský železničář Antonín Jedlička. Odnesl ji z vlaku a v bedně poslal na svoji adresu do Polné. Doma ji zakopal pod okny a do oranice nasázel lilie. 5. května 1945 Antonín Jedlička desku ze země vyndal a vyčistil a v září téhož roku se deska objevila na svém původním místě.
-
Čenkov odpočinkové místo
V rámci projektu „Cestujeme po Regionu Renesance“ vzniklo v Čenkově nové dětské hřiště, ale místo je určeno i k odpočinku a je osazeno cyklomobiliářem.
-
Hodice
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303. V minulosti Hodice byly sídlem velmi významného moravského hraběcího rodu Hodických z Hodic. V obci je vlaková zastávka na železniční trati Kostelec – Slavonice a současně se zde nachází malá expozice o historii místní dráhy. Obec je turistickým východiskem pro výlety na hrad Roštejn (5 km), Javořici (10 km), pramen Dyje (6 km).
-
Hodice Expozice
Muzeum se nachází na hodickém nádraží. Celou řadu exponátů shromáždil za řadu let na dvorku u nádražního domku železničář Jiří Holoubek. Expozice je doplněna o stručnou historii trati, vedoucí z moravského Kostelce do jihočeských Slavonic, původně propojené do rakouského Waidhofenu. Prohlídka je možná po dohodě se správcem muzea. Kontakt na správce pana Jiří Holoubka: 728 034 228.
-
Hodice Münchova vila
Vilu továrníka židovského původu Zikmunda Müncha navrhl Otto Eisler, významný židovský architekt z Brna. Společně se svými bratry prováděl stavební práce na vile Tugendhat. Münchovi začínali v Hodicích s textilní továrnou, v níž se vyráběly fezy a později i sukna. Po požáru továrny a úplném zastavení výroby v roce 1926 založili firmu Akciová továrna na salám a poživatiny, a. s. Hodice. Provoz byl zahájen již v roce 1927 výrobou zejména trvanlivých salámů, která trvá dodnes. Později se vila stala majetkem obce, která zde zřídila a provozuje mateřskou školu.
-
Hodice Jelení hora
Východním směrem od obce Hodice se rozprostírá větší komplex lesů. Nejvyšší vrchol v okolí obce se jmenuje „Jelení hora“ s nadmořskou výškou 652 m n.m. Na vrcholu Jelení hory stála do padesátých let minulého století dřevěná rozhledna. Členové hasičského sboru umístili v roce 2010, na počest 120. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Hodicích, na nejvyšším vrcholu obce sochu jelena. Na Jelení horu se každoročně pořádá silvestrovský výstup.
-
Hodice Lanovka
V Hodicích najdete dětskou lanovou dráhu umístěnou na návsi obce, která je výstupem projektu „Cestujeme po Regionu Renesance“.
-
Jezdovice Mochomůrky bílé
Trs muchomůrek bílých zdobí turistickou cestu na Špičák. Mochomůrky bílé jsou vyrobené z třešňového dřeva, lavička ve tvaru nože – rybičky, je vyrobena z jasanu. Socha je uctěním památky vůdčí osobnosti českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, přezdívaného Magor. Socha je výstupem projektu „Za sochami Regionem Renesance“.
-
Jezdovice
V obci se nachází kamenný most přes Třešťský potok, který patří k nejstarším mostům na Moravě. Historicky jsou Jezdovice známé svoji těžbou stříbra. Obci dominuje Jezdovický rybník o rozloze 27 ha.
-
Salavice
V rámci projektu „Cestujeme po Regionu Renesance“ vzniklo v Salavicích odpočinkové místo s cyklomapou. Přes silnici od umístěného mobiliáře najdete kapličku a památnou lípu velkolistou.
-
Kostelec
Obec Kostelec leží téměř na dně údolí obklopeného poměrně vysokými vrchy - na západě Čeřínkem (761 m n.m.), na jihu Špičákem (733 m n.m.), na východě Kamenitým vrchem (660 m n.m.) a na severu Strážníkem (713 m n.m.) – v srdci Českomoravské vrchoviny. Údolím protéká Třešťský potok a řeka Jihlava. Nejstarší doloženou zmínkou je nevelký pergamenový list datovaný 27. ledna 1288. K tradičnímu pastevectví, těžbě a zpracování dřeva přibyla v roce 1893 brusírna skla firmy Zimmer a Schmied z Jablonce nad Nisou, kterou koupili Jan Satrapa a Richard Spitzer a její přestavbou v roce 1917 založili světoznámou firmu Továrna na uzeniny a konzervy spol. s.r.o. v Kostelci na Moravě, dnes Kostelecké uzeniny, a.s. K rozvoji průmyslu obce přispělo otevření železniční stanice dráhy z Jihlavy do Veselí nad Lužnicí (1887) a místní dráhy z Kostelce do Třeště (1898), která později dále pokračovala do Rakouska.
-
Kostelec kostel sv. Kunhuty
Kostel sv. Kunhuty je výrazná stavba na skalnatém ostrohu nad řekou Jihlavou, která již v dávných dobách dala celé osadě jméno, nesla původně jasné znaky opevnění s okrouhlým vyvýšeným valem. Kostel je svou historií a provedením jedním z nejcennějších vesnických kostelů v jihlavském regionu. Vznik nejstarší části presbyteria kamenného kostela patří do druhé půle 13. století. Je vystavěna v pozdně románském slohu a někteří historikové udávají rok vzniku presbyteria a postranního portálu 1250. Výstavba kostela je připisována stejné stavební huti jako chrám sv. Jakuba v Jihlavě. Ve vnitřních strukturách je ve staré části kostela žebrová klenba a kamenný portál vchodu do sakristie a ve zdi zabudovaný svatostánek s tesanou kamennou obrubou.
-
Kostelec odpočinkové místo
V obci Kostelec u památkově chráněných objektů najdete cyklomapu a stojan na kola, neboli výstupy v rámci projektu „Cestujeme po Regionu Renesance“.
-
Kostelec Kaplička
Kaplička stojí na severním návrší nad obcí Kostelec. Je to osaměle stojící stavba v pozdně barokním lidovém slohu vystavěná mezi léty 1782 až 1811 - dle Tereziánského katastrálního plánu z roku 1782, kde ještě není zanesena, a Mapy jihlavského panství z roku 1811, kde je již kaplička zakreslena. Ke kapličce se váže lidová pověst o místním strašidle, které sužovalo pocestné na místní cestě. Jednoho dne se na této cestě splašili koně s povozem při jízdě z příkrého kopce a stali se neovladatelnými. V tom se v místě dnešní kapličky zázračně objevila Panenka Marie a splašené koně zastavila. Na znamení díku byla na tomto místě vystavěna kaplička zasvěcená Panně Marii.
-
Kostelec vodní lyžování
Klub vodního lyžování Slavoj Kostelec je jediným klubem vodního lyžování v kraji Vysočina. Od roku 1969 působí na rybníku "Silniční". Klub vodního lyžování provozuje nejen závodní činnost, ale také rekreační lyžování. V současné době má klub zastoupení ve výběru reprezentace České republiky. Trénink probíhá od dubna do září. V měsíci červnu pravidelně pořádají mezinárodní závody Kostelec cup. Dosaženými výkony se řadí k předním klubům vodního lyžování v České republice. Zájemcům o vodní lyžování zapůjčí v klubu výstroj a provedou odbornou instruktáž.
-
Kostelec Venkovní fitnes
V rámci projektu „Regionem Renesance zdravě“ byly do Kostelce umístěny 2 venkovní fitness stroje, jedním je šlapadlo na procvičení dolních končetin a druhý stroj slouží k posílení horních končetin.
-
Trať Kostelec Telč Slavonice
Trať Kostelec – Telč – Slavonice má za sebou bohatou historii. V roce 1898 byla uvedena do provozu trať mezi Kostelcem a Telčí. V září roku 1902 byl slavnostně uveden do provozu úsek Telč – Dačice – Slavonice. O rok později již bylo možné dostat se vlakem do Rakouska a za další rok, konkrétně 1. 5. 1904 byla na trati zřízena vlaková pošta. Největším a nejslavnějším nákladem, který vyjel 3. prosince 1925 z telečského nádraží, byl žulový blok vytěžený v Mrákotíně pro monolit na Pražský hrad, kde byl slavnostně vztyčen 28. 10. 1928 u příležitosti 10. výročí vzniku republiky. Dodnes je trať Kostelec – Telč – Slavonice hojně využívanou tepnou.
-
Čeřínek
Vrch Čeřínek (761 m n.m.) se nachází uprostřed přírodního parku Čeřínek, na území s mimořádně dochovanými přírodními a krajinnými prvky. Oblast Čeřínku je celoročně vyhledávanou turistickou a rekreační oblastí. Území téměř celého parku je pokryto smíšenými lesy. V severozápadní části parku leží přírodní památka Hojkovské rašeliniště. Vyskytují se tam některé chráněné rostliny a druhy vzácného hmyzu. V chráněném území Na skalce je izolovaný skalní výchoz se skalními mísami s odtokovými žlábky a úpatními výklenky. Čertův hrádek je skalnatý vrch na hřebeni Čeřínku na jihozápadě parku. Jsou zde výrazné zbytky přírodní skalní hradby s mrazovými sruby a skalními mísami. Součástí parku je naučná stezka Čeřínek o délce 6 km s celkem 14 zastaveními. Dále se v oblasti nachází lyžařský vlek, který je vyhledávaným zimním areálem, který nabízí i běžecké trasy. Najdete zde také ubytovací zařízení.
-
Dolní Cerekev Expozice
Další expozici, která vznikla v rámci projektu „Regionem Renesance nejen po stopách historie“, najdeme v Dolní Cerekvi. Návštěvníkům přibližuje nejen významné skladatele, rodáky z Dolní Cerekve (Antonína Ptáčka, Františka Prášila, Karla Pádivého a Blahoslava Smišovského), ale i historii a život nebo místní přírodní krásy. Expozice je otevřena po domluvě na telefonních číslech 567 315 014 anebo 724 186 092.
-
Rohozná Sv. Václav
Hned dvě nové sochy, které odkazují k historii a symbolům obce jsou k vidění u kapličky přímo v centru Rohozné. Sv. Václav, patron místní kaple vybudované v roce 1881 a Poutník, pravděpodobně původní patron Rohozné – svatý Jakub, který je zobrazen na staré rychtářské pečeti obce. Autem obou soch je Petr Krajíček. Sochy jsou výstupem projektu „Za sochami Regionem Renesance“.
-
Batelov
Nejstarší písemná zmínka o Batelově pochází z r. 1279. Původní osada s tvrzí vznikla v části, které se říká Na Vůbci.
-
Nová ves odpočinkové místo
V Nové Vsi naleznete odpočinkové místo s mapou a dětským hracím prvkem. Jedná se o výstupy projektu „Cestujeme po Regionu Renesance".
-
Rácov odpočinkové místo
V Rácově naleznete odpočinkové místo s mapou a dětským hracím prvkem. Jedná se o výstupy projektu „Cestujeme po Regionu Renesance".
-
Švábov Socha Vítající
Na kraji obce Švábov se vyjímá socha „Vítajícího“ od uměleckého kováře Davida Habermanna. Kovová figurální plastika je alegorií božích muk, jejím hlavním motivem je uvítání poutníků. K příchozím se sklání postava podávající ruku a vybízející posadit se na dřevěnou lavičku, která je součástí plastiky. Socha je výstupem projektu „Za sochami Regionem Renesance“.
-
Růžená
Růžená leží v průměrné výšce 604 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1483. V obci je činný sbor dobrovolných hasičů, který vznikl v roce 1900. Podél silnice mezi obcemi Růžená a Doupě leží hrad Roštejn. Lovecký hrádek je ukryt na okraji rozsáhlých lesů kolem nejvyššího vrcholu Vysočiny Javořice (837 m n.m.).
-
Růžená kostel
Kostel z 15. století je zajímavá stavba krytá šindelovou střechou. Nad vstupem je mozaika s motivem Krista nesoucího kříž. Uvnitř se dochovaly stavební prvky z doby založení – románské okno a gotická klenba. Jeden z náhrobních kamenů nese letopočet 1499. Opravu po třicetileté válce datuje letopočet 1648 nad hlavním portálem v západní věži. Kostel obklopuje hřbitov obehnaný kamennou zdí, která zřejmě kdysi plnila obrannou funkci.
-
Růžená odpočinkové místo
V Růžené najdete místo k odpočinku s mobiliářem a mapou, které vzniklo v rámci projektu „Cestujeme po Regionu Renesance“.
-
Roštejn
Hrad Roštejn, který se zvedá na skalnatém vrchu ve výši 677 m v romantických lesích mezi obcemi Růžená a Doupě, pochází z poloviny 14. století a vystavěli jej páni z Hradce. V 70. letech 16. století nechal hrad přestavět Zachariáš z Hradce v duchu renesance na lovecký hrádek s rozlehlou oborou v blízkém okolí. V roce 1915 hrad vyhořel. Dnes jsou zde vystaveny sbírky z fondu Muzea Vysočiny v Jihlavě. Prohlédnout si můžete jak vnitřní prostory hradu, černé kuchyně, ale za výstup stojí i pohled z místní sedmiboké pozdně gotické kamenné věže, která je 45 metrů vysoká. Celé okolí hradu je protkáno sítí turistických a cykloturistických stezek.
-
Růžená Roštýnská obora
Roštýnská obora je jednou největších bučin Českomoravské Vysočiny (32 ha) a byla v roce 1977 vyhlášena státní přírodní rezervací. Kromě mohutných stromů (buky, jasany, javory, jilmy, lípy) zde rostou v podrostu dnes již vzácné rostlinné druhy a žije řada chráněných živočichů. Od 16. století do poloviny 19. století zde byla chována zvěř. Od roku 2006 najdete opět v oboře vysokou zvěř. Od hradu vede do obory značená okružní stezka dlouhá 2 km.
-
Dlouhý Rybník
Dlouhý rybník - Graselova stezka
-
Slavonice pevnostní areál
Pevnostní areál Slavonice - muzeum čs. opevnění 1935 - 38
-
Slavonice
Slavonice - Horní náměstí
-
Slavonice podzemí
Slavonické podzemí
-
Zámek Olšany u Dačic
Zámek Olšany u Dačic (Studené) - pohled 1
-
Tříhrázný rybník Maršov
Tříhrázný rybník Maršov (součást obce Studená) - zeměpisná zvláštnost. Rozkládá se na vodním předělu mezi Severním a Černým mořem. Při nejvyšším stavu vody teče 1 potůček z rybníka do Nežárky (Severní moře) a druhý do Moravské Dyje (Černé moře).
-
Olšany Židovský hřbitov
Prastarý židovský hřbitov se nachází na návrší u heřmanečské silnice v Olšanech.
Samostatné foto
Close
Zřícenina hradu Frejštejn se nachází na pravém břehu řeky Dyje nad obcí Podhradí. První zmínky o hradu pocházejí již z druhé poloviny 13. století. V minulosti na hradě působil Jan Krajíř, významný představitel moravské šlechty, který však přepadával okolní městečka, vsi a panství. Byl označován za rušitele pokoje, a proto moravští stavové hrad vykoupili a rozbořili. Snahy o obnovu hradu se objevují ještě v 16. století, avšak bezúspěšně. Hrad tak zůstal zříceninou dodnes. K hradu lze vystoupat lesní pěšinou, která ústní na silnici u mostu přes řeku Dyji. Vstup na zříceninu je volný, na vlastní nebezpečí návštěvníků.
Zpět