Památky

Památky
Bernartice Kostel sv. Martina

Kostel sv. Martina je ačkoli nenápadnou, tak o to zajímavější trojlodní stavbou s presbytářem ve tvaru pěti stran osmiúhelníku. Sousedí s ním kaple, která původně sloužila jako sakristie. Při barokních úpravách počátkem 18. století byl kostel přestavěn do půdorysu v podobě kříže. Nová sakristie, vystavěná v době barokní přestavby, se k lodi přimyká na její severní straně.
Bernartice Poutní kostel sv. Rozálie u Borovan

Poutní kostel sv. Rozálie se nachází mezi obcemi Bernartice a Borovany v údolí lesa Mladého. Tato barokní stavba z konce 17. století patří sice oficiálně k Bernarticím, ale od Borovan je k tomuto poutnímu místu jen pár metrů. Na místě, kde dnes stojí kostelík, byl v roce 1680 založen hřbitov. Tehdy zuřil v Čechách mor, který si vyžádal velké množství obětí a bernartický hřbitov již k pohřbívání nestačil. Tehdy zde jezuité nechali vystavět kapli ke cti sv. Rozálie a sv. Karla Boromejského, kteří byli patrony proti moru. Každoročně v měsíci červenci po sv. Jindřichu se zde koná pouť.
Božetice Kaple Nejsvětější Trojice

Kaple Nejsvětější Trojice se nachází na návsi před obecním úřadem a v roce 1858 byla vystavěna z peněz místních občanů.
Chyšky kostel sv. Prokopa

Jednou z dominant obce Chyšky je kostel, zasvěcený svatému Prokopu, jednomu z českých světců a ochránců české země, patronu horníků. Důvodem zasvěcení byla těžba zlata, která ve středověku probíhala v okolí obce. Tento farní kostel byl založen zřejmě již v 11. století a byl původně vystavěn v románském stylu. Později byl goticky přestavěn a nakonec došlo k jeho úpravě v barokním slohu. Kostel je tvořen lodí dlouhou necelých 16 metrů, presbytářem, ve kterém se zachovalo původní románské klenutí, a mohutnou čtvercovou věží s hodinami a zvonicí. V zahradě fary je zděný altán, v němž sepsal několik svých děl host chyšeckého faráře Bouška spisovatel a buditel Prokop Chocholoušek.
Kostelec nad Vltavou Kostel Narození Panny Marie

Kostel Narození Panny Marie je zapsán v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Kostel se nachází na kopci uprostřed Kostelce nad Vltavou, a tak je považován za dominantu obce i okolí. Pravděpodobně byl založen mnichy benediktinského kláštera mezi léty 1270 - 1280. Kostel tvoří románská loď a je vystavěn z lomového kamene v podobě nepravidelného latinského kříže. Věž v západním průčelí je tvořena mohutným hranolem, který zaujímá celou šíři budovy. Roku 1763 byla přistavěna horní patra věže, v 18. století byla přistavěna oratoř a dále došlo k rozšíření lodi a postavení kruchty. Kostel je jednolodní s příčnou lodí. Pětiboký presbytář se nachází v ose se sakristií. Příčná loď a presbytář jsou sklenuty cihlovou křížovou žebrovou klenbou. Za oltářem se dochovaly dvě gotické fresky z doby před rokem 1350. Hlavní oltář je ve stylu rokoka. Před ohradní zdí okolo kostela je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, která zřejmě pochází ze sochařské dílny Matyáše Brauna (vytvořena kolem roku 1724).
Kostelec nad Vltavou Vesnická památková zóna Zahrádka

Obec Zahrádka byla roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. VPZ Zahrádka je tvořena zemědělskými usedlostmi čp. 5, 6, 8 a 15, které jsou cennými ukázkami lidové architektury regionu. Stavby pocházejí z poloviny 19. století. Nejvýznamnější je usedlost čp. 6 ve střední části obce. Toto zděné stavení má zdobené průčelí, křídlový štít a ohradní zeď s bránou s nástavcem. Nad bránou je kapličková nika. Vedle se nachází usedlost čp. 5, která je podobně řešena.
Kovářov Kostel Všech Svatých

Kostel Všech svatých v obci Kovářov byl postaven v raně gotickém stylu koncem 13. století. Jako farní kostel je připomínán již roku 1356. Koncem 17. století byl zbarokizován a v roce 1712 byl významně upraven, když k němu byla mimo jiné přistavěna věž. Jedná se o jednolodní obdélníkovou stavbu uzavřenou pětibokým presbytářem s opěráky, zaklenutou jedním polem hrotité klenby. Na jižní straně lodi se zachoval zajímavý gotický pravoúhlý ústupkový portál. Kolem kostela se nachází fungující hřbitov.
Květov Kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie

Severně od obce Květov stojí na návrší osada Svatý Jan. Roku 1567 zde byl na místě původní kaple vystavěn kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie. Jedná se o pozdně gotickou jednolodní stavbu s pětibokým závěrem se sakristií na jižní straně a předsíňkou před západním průčelím, která se nachází v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Na hřbitově u kostela jsou uloženy ostatky ze hřbitova v Červené nad Vltavou, jenž byl zatopen při napouštění Orlické přehrady.
Květov Vesnická památková zóna Květov

Vesnická památková zóna byla v obci Květov vyhlášena v roce 1995, a to z toho důvodu, že jsou zde k vidění památkově chráněné roubené i zděné usedlosti jihočeské lidové architektury - tzv. jihočeského selského baroka. Jedná se o usedlost čp. 2, 3 a 4 a všechny byly vystavěny zednickým mistrem z nedaleké Kučeře po velkém požáru, který poškodil obec v roce 1904. Roubená sýpka u usedlosti čp. 4 přestála požár bez úhony.
Milevsko 1. ZŠ T.G Masaryka

První písemné záznamy o základní škole pocházejí z roku 1879, kdy se přestěhovala do nové budovy čp. 183 - dnešní budovy gymnázia, jež byla postavena v letech 1877 - 1878. V roce 1880 byl otevřen 1. ročník chlapecké měšťanské školy a o 8 let později došlo k rozdělení školy na chlapeckou a dívčí. V této době děvčata chodila pouze do obecné školy a dívčí měšťanská škola byla otevřena až v září 1904. Škola prošla mnohými historickými bouřemi a změnami a teprve na počátku 30. let se podařilo prosadit výstavbu nové školy v dnešní Jeřábkově ulici, která v té době disponovala 24 třídami. Škola byla určena pro obě v té době existující milevské školy - chlapeckou i dívčí.
Milevsko Budova bývalé občanské záložny

V místech, kde ulice Masarykova ústí do Husova náměstí, stojí po pravé straně budova bývalé Občanské záložny. V minulosti šlo o nejstarší peněžní ústav v Milevsku i v dalekém okolí. Tato Občanská záložna byla založena významným milevským hejtmanem Vilémem Kremerem spolu s několika vlastenci v roce 1862. Původní průčelí budovy se zachovalo díky opravě z roku 1993.
Milevsko Budova bývalého okresního úřadu

Budova bývalého okresního úřadu na rohu Husova náměstí a Masarykovy ulice je dokladem meziválečného architektonického funkcionalismu. Byla postavena na místě starého zájezdního hostince "U bílého koníčka" v letech 1931 – 1932. Dnes budova slouží jako poliklinika.
Milevsko Bývalá fara čp. 3

Bývalá fara čp. 3 stojící na východní straně náměstí byla vystavěna roku 1715 na místě, kde v dobách renesance stávala městská lázeň. V letech 1805 - 1852 zde sídlili i milevští děkani. Jedná se o obdélníkovou stavbu s volutovým štítem ukončeným segmentovým tympanonem obráceným do náměstí. Právě díky svému volutovému štítu je považována za typickou stavbu jihočeského baroka. Boční průčelí do dvora je opatřeno dřevěnou pavlačí. Uvnitř domu se nacházejí prostory zaklenuté valenou klenbou.
Milevsko Bývalá radnice čp. 1

Bývalá radnice čp. 1 se nachází na východní straně náměstí, při ústí Riegerovy ulice. Jde o jednopatrovou barokní stavbu ze 17. století o 11 okenních osách s "věžičkou" - nástavbou ve hřebeni střechy, která je kryta bání s lucernou zakončenou šindelem krytou cibulí. Pravděpodobně zde v minulosti bývala městská věznice a mučírna. Od roku 1851 zde sídlil okresní soud, později berní úřad a okresní hejtmanství. Jako městská radnice budova fungovala do roku 1901, kdy byla vystavěna nová radnice na západní straně náměstí. Vnitřek budovy byl mnohokrát upravován, v původní podobě se zachovaly pouze prostory klenuté valeně bez žeber v přízemí. V interiéru nástavby nad střechou je dřevěná pavlač. K budově přiléhá bývalý renesanční pivovar. Dnes slouží část budovy komerčním účelům a dále zde sídlí městská knihovna a Galerie M.
Milevsko Dům Čeňka Holase

Pseudobarokní vilka čp. 237 v ulici Čeňka Holase nad zdejším autobusovým nádražím, ve které žil v letech 1912 – 1921 folklorista a sběratel lidových písní prof. Čeněk Holas. Profesor Čeněk Holas se narodil 10. února 1855 v Hostíně u Kovářova, některé jiné prameny jako místo narození uvádějí i Zahořany. Studoval na písecké reálce a pak na pražské technice. Zcela v duchu tehdejší české společnosti se nadšeně věnoval i tělocviku, což bylo tehdy v rámci Sokola považováno za projev uvědomělého češství. Podnikl i několik zahraničních cest, především do Ruska, které jej zaujalo z etnografického hlediska natolik, že zde zůstal delší čas a dokonce se naučil i rusky. Po návratu pak od roku 1880 působil jako učitel tělocviku na jedné z pražských středních škol a později na malostranské reálce, kde se roku 1904 stal nakonec profesorem. Po odchodu na odpočinek se přestěhoval do Milevska, kde bydlel od roku 1912 ve zmíněné vilce. Roku 1921 se přestěhoval do Písku, kde poté bydlel v ulici Na spravedlnosti. Zde také 8. února 1939 zemřel a je pochován na lesním hřbitově.
Milevsko Hřbitovní kostel sv. Jiljí

Hřbitovní kostel sv. Jiljí patří mezi nemovité kulturní památky ČR. Nachází se v těsné blízkosti milevského kláštera a má v sobě nejstarší zdi v Milevsku. Jako románský tribunový kostel se poprvé připomíná roku 1184, tedy ještě před založením kláštera. Na konci 14. století byl přestavěn a rozšířen. V současnosti kostel tvoří gotická jednolodní stavba s pětibokým chórem, na západě s románskou zvonicí a na severu s dochovaným románským kvádříkovým zdivem. Severní stěna kostela a zejména krásná románská zvonice dodnes dokládají řemeslnou zručnost našich dávných předků. Chór je zaklenut klenbou „milevského typu“, která je nejstarší tohoto druhu u nás (stala se předlohou pro podobné stavby na území Čech v 15. století, např. pro stavbu kostela sv. Víta v Českém Krumlově). Klenba je vyzdobena malbami a nápisy, které se vztahují k rodu Hodějovských z Hodějova. Loď je plochostropá s replikou kazetového renesančního stropu. Po obvodu lodi se nacházejí patky gotické klenby a krov kostela je rovněž gotický.
Milevsko Kaple Nejsvětější Trojice

Zalesněný kopec, místními nazývaný Hůrka, sloužil v minulosti vedle Šibenného vrchu jako popravní místo na Milevsku. Ve středověku to býval holý vrch, kde byly vykonávány popravy, jako bylo stínání mečem, upalování apod. Jako upomínka na tehdejší popravy stojí na Hůrkách kaplička Nejsvětější Trojice z roku 1847. Jako upomínka na tehdejší popravy stojí na Hůrkách kaplička Nejsvětější Trojice z roku 1847. Dnes je vrch parkově upraven a nabízí nádhernou vyhlídku na milevský klášter a na krajinu severně od Milevska.
Milevsko Kaple sv. Anny ve Dmýšticích

Kaple sv. Anny ve Dmýšticích, v jedné z místních částí města Milevska, je situována na návsi a pochází z roku 1913. Rozhodnutí postavit kapli v obci padlo kvůli tomu, že místní nechtěli docházet pěšky do Milevska na bohoslužby. V květnu roku 1914 byla kaple vysvěcena a hned poté 26. 7. 1914 se zde měla konat slavnostní pouť. V tento den ale vypukla válka se Srbskem a mnozí ve vsi museli narukovat. Na bojišti padlo deset mužů. V roce 1939 byla kaple opravena a nově vymalována p. Oldřichem Pejšou z Milevska. Za II. světové války došlo k zrekvírování zvonu, ale v roce 1960 byl ze sbírky občanů pořízen zvon nový. Poslední generální oprava kaple proběhla v letech 1994 – 1996.
Milevsko Klášter Milevsko

Milevský klášter patří k nejhodnotnějším památkám v Čechách, které byly postaveny v románském slohu. Jedná se o nejstarší klášter a zároveň jedinou románskou baziliku jižních Čech. V rámci celé České republiky pak jde o jednu ze tří nejcennějších románských staveb. Klášter byl založen velmožem Jiřím z Milevska pravděpodobně roku 1187, avšak již od roku 1184 probíhaly přípravy na jeho založení. Krátce poté vznikla v blízkosti ves a později město Milevsko. První doložená zmínka o klášteru pochází z roku 1187, kdy byl jmenován jeho první opat Jarloch (Gerlachus), jenž je považován za jednoho z pokračovatelů Kosmovy kroniky.
Milevsko Kostel sv. Bartoloměje

Kostel sv. Bartoloměje se nachází v centru města na náměstí Edvarda Beneše a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Tento pseudorománský kostel z roku 1866 vznikl na místě původního gotického kostelíka, postaveného Švamberky na počátku 16. století. Jedná se o trojlodní stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží nad severním průčelím, která je vedle klášterní baziliky považována za druhý symbol města.
Milevsko Nová radnice

Novorenesanční budova Nové radnice vévodí náměstí na jeho západní straně. Nová radnice, dnes sídlo městského úřadu, byla postavena podle projektu táborského stavitele Františka Ješe v letech 1900 – 1901 na místě bývalých masných krámů z poloviny 18. století. Průčelí radnice vyzdobil sgrafity v letech 1936 – 37 místní malíř Oldřich Pejša. Mezi okny v přízemí jsou umístěny pamětní desky připomínající občany města a okolí, kteří padli v boji proti fašismu, a jedna deska je rovněž věnována obětem komunismu. Nová radnice je vedena na Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
Milevsko Nová synagoga

Nová synagoga se nachází ve městě Milevsku v Sokolovské ulici čp. 209, asi 300 metrů od hlavního náměstí. Synagoga byla postavena za 1. světové války v letech 1914 – 1919 jako náhrada za starou synagogu, která přestala dostačovat. Jedná se o dílo pražského architekta Františka Střílky a předního architekta období českého kubismu Oldřicha Tyla. Představuje unikátní kombinaci pseudoempírových a kubistických prvků. Kubismus je zastoupen ojedinělým průčelím štítu, trojúhelníkovým tvarem štítu, který je podepřen čtyřmi sloupy, se stavba hlásí k empíru. Bohoslužby se v synagoze konaly až do druhé světové války, během okupace její prostory sloužily jako sklad sušeného mléka a obalů. Válka zapříčinila zánik židovské obce a od roku 1950 je budova využívána jako křesťanský kostel Církve československé husitské.
Milevsko Náměstí E. Beneše

Náměstí Edvarda Beneše, to je koncentrace jedinečných památek na jednom místě! Přímo na náměstí je k vidění kašna s bronzovou sochou s názvem „Vítězství revoluce 1945“, kterou zhotovil v roce 1950 významný český sochař Břetislav Benda z Líšnice, a novorenesanční budova Nové radnice, která vévodí náměstí na jeho západní straně. Nová radnice, dnes sídlo městského úřadu, byla postavena podle projektu táborského stavitele Františka Ješe v letech 1900 – 1901 na místě bývalých masných krámů z poloviny 18. století. Průčelí radnice vyzdobil sgrafity v letech 1936 – 37 místní malíř Oldřich Pejša. Mezi okny v přízemí jsou umístěny pamětní desky, připomínající občany města a okolí, kteří padli v boji proti fašismu, a jedna deska je rovněž věnována obětem komunismu. Socha i Nová radnice jsou vedeny na Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
Milevsko Rodný dům Jiřího Mařánka

Jiří Mařánek (12. 1. 1891, Milevsko – 4. 5. 1959, Praha) byl českým prozaikem, autorem groteskních satir a historické prózy. Jeho otec byl okresním hejtmanem a švagr O. Ostrčil hudebním skladatelem. Tento významný milevský rodák krátce studoval medicínu, práva, hudební vědu a estetiku, studia však nedokončil. V letech 1917-1941 byl úředníkem účtárny Zemského úřadu. V letech 1945-1948 byl zaměstnancem filmového odboru Ministerstva informací, pak přešel do Čs. státního filmu. Psát začal ve 20. letech groteskní satirické prózy, od 30. let psal historické romány z jihočeského kraje, napsal i práce pro mládež a knihy s motivy fantastiky. Byl rovněž členem Devětsilu. Část svého života přebýval v Českém Krumlově v domě na Parkánu čp. 112, zemřel však v Praze ve věku 68 let. Nejznámějším dílem je trilogie o rodu Rožmberků (Barbar Vok, Romance o Závišovi, Petr Kajícník), dále je autorem libret k operám O. Ostrčila (Honzovo království) a také napsal životopisný román o Bedřichu Smetanovi (Píseň hrdinného života).
Milevsko Smírčí kříž

Tento kamenný nízký kříž se nachází u domu čp. 1004 v Sokolovské ulici, u komunikace ve směru na klášter. Kříž dříve stával v úrovni cesty, ale v roce 1934 byl na podnět turistického odboru pietně vyvýšen a zasazen do silničního tarasu. Kříž je silně poškozený na obou ramenech i vrcholu. Ke kříži se vztahuje následující pověst. Kříž byl postaven v místech, kde byl zabit jakýsi Ital, který tam posléze strašil a děsil poutníky, jdoucí do kláštera.
Milevsko Socha Vítězství revoluce 1945 s kašnou

Přímo na náměstí je k vidění kašna s bronzovou sochou s názvem Vítězství revoluce 1945, kterou zhotovil v roce 1950 významný český sochař Břetislav Benda z Líšnice. Socha je vedena na Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
Milevsko Socha malíře Karla Stehlíka

Vrchu Hůrka, odkud se otevírá nádherný vyhled na milevský klášter a na krajinu severně od Milevska, vévodí socha akademického malíře Karla Stehlíka (1912 – 1985), který patří mezi významné milevské rodáky. Toto umělecké dílo vytvořil v roce 1987 sochař Mrázek.
Milevsko Sokolovna

Sokol byl v Milevsku založen 6. října 1889 a v červnu 1890 měla jednota již 90 členů a 19 dorostenců. Sokolové však pro cvičení neměli vlastní prostory, a tak se stěhovali z místa na místo. První tělocvičnu nalezli v městském pivovaře, poté cvičili v bývalé tkalcovně, v letech 1903 až 1907 v zahradním sále hotelu Jindřicha Vodňanského, následoval opět pivovar a po válečné přestávce pak v roce 1920 opět hotel u Vodňanských. Zde však museli v roce 1923 cvičení zanechat, protože hrozilo zřícení stropu. Výstavba a otevření sokolského domku (1924) a sokolovny (1925) umožnily nejen podstatné rozšíření členské základny sokolské jednoty, ale nabídly prostory i dalším kulturním a osvětovým spolkům. Stavbu provedl místní stavitel František Stupka v létech 1924 - 1925 a místní členové přispěli svou prací.
Milevsko Soubor secesních vil

Soubor šesti secesních vil je vedený na Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Vily se nacházejí v ulici Generála Svobody a jedná se o tato čísla popisná - 479, 480, 481, 482, 483 a 484. Tyto zachovalé vily jsou mimořádným a cenným dokladem úrovně bydlení majetnějších vrstev obyvatel mimo hlavní společenská centra země. Vysokou estetickou, umělecko-řemeslnou, ale i stavební a konstrukční stránku realizace těchto vil už jen podtrhuje obrovská urbanistická hodnota v rámci vnitřního plánu Milevska. Tento soubor tak reprezentuje velmi hodnotný a autenticky dochovaný příklad životního stylu i úrovně maloměstského prostředí z období počátku 20. století.
Milevsko Staré sídlíště

Staré sídliště nezaujme ani tak jednotlivými budovami, jako svým urbanistickým řešením. Vzniklo v 50. letech a leckterá modernější čtvrť by mu mohla závidět. Dostatek zeleně, uprostřed park a budova s restaurací a obchody – to byl výsledek promyšlené koncepce. V průběhu desetiletí se tvář sídliště proměnila, fasády domů se rozrůznily a změnil se i účel centrální budovy.
Milevsko Výklenková kaple Panny Marie Sepekovské

Výklenková kaplička Panny Marie Sepekovské se ukrývá mezi domy čp. 590 a 592 v Sokolovské ulici, na místě, kde kdysi bývala hráz. Jedná se o barokní sakrální stavbu s bohatým volutovým štítem s plasticky vystupujícími pilastry a římsou. Stavba pochází z poloviny 18. století a v jižním i severním výklenku jsou k vidění kopie mariánských obrazů.
Milevsko Židovský hřbitov u Milevska

Židovský hřbitov je situován severovýchodně od města Milevska, u bývalé hájovny Židovna, a dnes spadá do katastru městyse Sepekov. Ke hřbitovu vede z Milevska žlutá a zelená značka a z centra města je vzdálen téměř 2 km. Hřbitov byl založen před rokem 1714 (z tohoto roku je zde nejstarší náhrobek) a pohřbívalo se zde až do roku 1942. Toto mystické místo nabádající návštěvníky k tichému zamyšlení nad svou existencí je tvořeno devíti pravidelnými řadami, ve kterých je umístěno asi 200 náhrobků. Náhrobky jsou orientovány východním a západním směrem a jsou opatřeny hebrejskými, německými a českými texty. Dále se zde rovněž zachovala secesní márnice z roku 1928 s neckovou klenbou. Na hřbitově je mimo jiných pohřben i předek spisovatele France Kafky, Samuel Kafka. Hřbitov je volně přístupný.
Osek Kaple Nejsvětější Trojice

Kaple Nejsvětější Trojice stojí v obci Osek na návsi a pochází z 2. poloviny 18. století.
Přeštěnice Selská usedlost čp. 1 v Týnici

Selská usedlost čp. 1 se nachází v horní části obce Týnice při silnici směrem na Přeštěnici a brána této usedlosti je evidována jako nemovitá kulturní památka v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
Sepekov Poutní kostel Jména Panny Marie

Poutní kostel Jména Panny Marie představuje dominantu a zároveň i nejvýznamnější církevní památku obce Sepekov. Jedná se o majestátní barokní stavbu z let 1730 – 33 nesoucí stopy K. I. Dientzenhofera. Byl vystavěn na místě kapličky, kterou měl údajně založit opat Jarloch. Kostel připomíná chrám na Svaté Hoře u Příbrami, a tak je někdy nazýván „jihočeská Svatá Hora“. Centrální stavba je oválná, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. Chrámová předsíň s věží obsahuje výklenky, v nichž jsou umístěny sochy Immaculaty – Panny Marie, sv. Jakuba a sv. Vavřince.
Veselíčko Kostel sv. Anny

Kostel sv. Anny je díky své nepřehlédnutelné věži považován za dominantu obce Veselíčko. Kostel byl postaven v letech 1851 – 1854 a jedná se o poměrně rozlehlou jednolodní stavbu s půlkruhově zakončeným presbytářem a křížovou klenbou. Na hlavním oltáři je umístěn obraz sv. Anny, jehož autor je neznámý. Na věži kostela bývalo před první světovou válkou celkem pět zvonů o různých velikostech, všechny pocházely z dílny Pernera v Českých Budějovicích. Do současnosti se dochoval pouze jeden zvon – umíráček s obrazem kostlivce s kosou, neboť zbylé čtyři zvony byly použity na válečné účely.
Veselíčko zámek

Zámek je situován nedaleko středu obce Veselíčko nad zámeckým rybníkem a veřejnosti není přístupný. Zámek nechal vystavět roku 1635 Alexandr Günterthal poté, co se ve Veselíčku usadil se svou ženou. Tehdy se jednalo o jednokřídlou stavbu. Koncem 18. století nechal Josef Bretfeld zámek rozšířit, bylo přistavěno pravé křídlo zámku a u něj nechal v letech 1797 - 1798 postavit zámeckou kapli sv. Anny s rodinnou hrobkou. Tato romantická pseudogotická stavba s kryptou se dochovala dodnes.
Vlksice tvrz

Zachovalá renesanční tvrz v obci Vlksice pochází z 1. poloviny 16. století. Tvrz má strategickou polohu, neboť je situována na vyvýšeném místě ve vsi a z jihovýchodní strany je chráněna rybníkem. Jedná se o jednopatrovou obdélnou stavbu, jejíž místnosti jsou sklenuté původními síťovými klenbami a zachovala se zde i černá kuchyně. Na vnějších zdech tvrze si lze prohlédnout pozůstatky sgrafitové výzdoby. V létě a na podzim jsou zde pořádána divadelní představení, která každoročně přilákají řadu návštěvníků. Není se čemu divit, vždyť prostředí této starobylé tvrze ještě umocňuje děj těchto divadelních her. Tvrz sice není volně přístupná veřejnosti, ale pokud je její majitel pan Jiří Šámalík na tvrzi přítomen, rád zájemce provede i s poutavým výkladem.
Zběšičky zámek

Zámeček tvoří dominantu obce a dnes slouží jako Domov pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky. Zámek nechal postavit v roce 1885 Antonín Mašek. Později tento zámeček patřil ke zdejšímu velkostatku, jehož majitelem byl koncem 19. století stavitel Ing. Vácslav Havel, děd bývalého prezidenta republiky Václava Havla. Statek později vlastnil také otec akademického malíře Břetislava Bendy.

Zavři