Součástí měšťanské zástavby je památkově chráněná budova hotelu Pohoda - dům čp. 68 (na náměstí) - empírový dům z 1. poloviny 19. století.
K chatě Francizska se dostanete na odbočce po žluté trase do údolí Moravy. O něco dále pak dojdete i ke Sněžné chatě.
Turistická chata Návrší.
Chata Sněžná stojí žluté značce z Údolí Moravy na Králický Sněžník ve výšce 1210 m.n. na jižního výběžku Králického Sněžníku. U chaty je ohniště s posezením.
Chrám sv. Anny - pozdně renesanční trojlodní kostel z roku 1608, s pozdějšími úpravami. Ke kostelu patří ohradní zeď s bránou a kaplemi Kristovy korunovace a Olivetské hory s márnicí z 2. poloviny 18. století.
Ekozemědělci přírodě (Bioinstitut, Olomouc) se rozhodli věnovat se nejen produkci, ale i pestrosti rostlin i zvířat na svých farmách. Za zdánlivou špatnou péčí o travní porosty stojí opatření na ochranu chřástala polního, který patří nyní mezi silně ohrožené druhy. Za postupné mizení chřástala v České republice může především intenzifikace zemědělství. Ještě před 2. světovou válkou obýval chřástal téměř celé území republiky na travních porostech i polích, poté byl s rostoucí intenzifikací zemědělské výroby vytlačován do podhorských a horských oblastí s trvalými travními porosty. I zde se však zhoršovaly jeho životní podmínky ze jména velkoplošným odvodňováním luk a pastvin, scelováním pozemků a likvidací rozptýlené zeleně. Koncem 80. let minulého století se počty volajících samců odhadovaly na 200–400 kusů. Změny v zemědělské výrobě po roce 1989 vedly k postupnému narůstání stavů na konečných 1500–1700 ks volajících samců.
Dvorkský kopec kousek nad Starým Městem nabízí krásný výhled na masív Králického Sněžníku a zároveň v opačeném směru dohled Šerák-Keprník a další vrcholy hrubého jeseníku.
Dům čp. 106 (na náměstí) - barokní dům z 1. poloviny 18. století, upravený v roce 1852 a znovu ve 20. století
Dům čp. 70 stojí v řadě domů na náměstí velde památkově chráněného hotelu Pohoda.
Fontána
Pohled z Dvorského kopce na Kančí Vrch. Uprostřed v dáli lyžařský areál a horská chata Paprsek. Vpravo obec Šlégrov.
Informační centrum Starého Něsta přímo v radnici na historickém náměstí je vhodným začátkem nejen prohlídky města, ale i výletů do okolí. Načerpáte zde potřebné informace a odnesete si na cestu užitečné mapy nebo mobilního průvodce.
Výhledovém místo pod Kančím vrchem je vlevo ihned za serpetinovým stoupáním po silnici ze Starého města na Šlégrov.
Kaple Kristovy korunovace a Olivetské hory tvoří bránu u vchodu do kostela sv. Anny.
Kaplička na Šlégrovem
Kašna s Neptunem (na náměstí) - kamenická práce z počátku 19. století
Na druhé straně za lesem se otvíra pohled směrem Keprnická hornatinu začínající Ramzovou a vrcholem Šerák vlevo. Vpravo za Vikanticemi vedle Keprnické hornatiny je vidno Dlouhé Stráně.
Dům čp. 4 (ulice U Parku) - klasicistní dům z 1. poloviny 19. století s dochovanou původní dispozicí a bývalou černou kuchyní. Patří mezi 6 státem chráněných kulturních památek ve městě.
Králický Sněžník v je současnosti velmi vyhledávaným turistickým místem. Na této 1424 m vysoké „střeše Evropy“ se nachází zbytky vyhlídkové věže císaře Viléma. Pod vrcholem najdete pramen řeky Moravy a opodál zbytky Lichtensteinovy chaty a oblíbenou zastávku při cestě na Králický Sněžník – kamennou sošku slůněte.
Masív Králického Sněžníku. Začíná vlevo Sráznou pokračuje Jasaní, nad Roklí uprostřed Souš odkud padají kaskády Prudkého potoka. Za roklí pokračuje Šindelná, Tetřeví hora a tzv. Morkým hřebetem naleduje postupně klesá Sušina, Černá kupa, Stříbrnická až do Stříbrnického sedla okdud následuje stoupání na Králický Sněžník.
Na Rozcestí Nad Adéliným se napojuje žlutá turistická cesta na modrou vedoucí ze Stříbrnic na Králický Sněžník. Dále pokračuje značení modré.
Náměstí plné panorama
Národní dům čp. 70. Momentálně v něm sídlí Penzion Národní Dům a restaurace.
Pěknou procházku nabízí park za radnicí. V letních měsících krásně rozkvétá.
Penzion Královec
Polomy na vrstevnici kolem Stříbrnické mezi vyhlídkou Pod Ludmilou a sedlem tvoří specifický ráz tohoto úseku cesty. Umožňují také krásné vyhlídky od Kladského Sedla přes Paprsek a Šerák až na Praděd. Fotografie výhledů nalezenete pod místem Vyhlídka Pod Ludmilou.
Králický Sněžník je opravdovým otcem mnoha řek, potoků a pramenů. Ze svahů pohraniční hory Klepý (1144 m n.m.) odtéká Liptovský potok do Tiché Orlice, ta přes Labe do Severního moře, řeka Nysa plyne do moře Baltského, řeka Morava teče do Dunaje a do Černého moře. Nejdelší moravská řeka Morava pramení ve výšce 1380 m n.m. Vlastní pramen je uzamčen, aby jej neukáznění turisté neničili, voda vytéká z trubky kousek pod ním.
Renesanční Radnice - v jádru renesanční stavba. Radnici nechala v r. 1619 postavit Eliška Petřvaldská. Upravená byla po požáru v roce 1725 a znovu v roce 1895.
Socha svaté Trojice na náměstí ve Starém Městě pochází z 19. století.
Barokní sousoší Panny Marie s Jéžíškem a Janem Křtitelem z druhé poloviny 18. století.
Králický Sněžník nebyl v minulosti jen centrem turistiky a lyžování, ale i místem společenského a kulturního života. Řadu let se zde scházeli mladí němečtí umělci patřící k pražské skupině „Prager Secession“, která usilovala o kulturní sblížení Čechů a Němců v tehdejším Československu. Její vůdčí osobností byl šumperský rodák malíř a scénograf Kurt Halleger. Spolek, který vznikl v roce 1922, se zpočátku scházel na Ještědu, ale již v polovině 20. let si zvolil chatu na Králickém Sněžníku (zbořenou v r. 1971) za místo svých schůzek a také se významně podílel na její originální výzdobě. Měl svoji oblíbenou píseň „V ještědském údolí kvete šeřík“, podle které si dal název „Jescher“ a za symbol zvolil šeřík. Členům spolku se však později nelíbilo, že svůj název spojují s Ještědem, když jezdí na Králický Sněžník. Při nějaké příležitosti si všimli, že sloní kýchnutí zní jako „ješ“. A tak sice jméno spolku ponechali, ale odvodili je od kýchání slona, kterého přijali za svůj symbol a navzájem se potom zdravili pozdravem „ješ“.
Nový sportovním areál s minigolfem nabízí návštěvníkům ativní vyžití.
Staré Město pod Sněžníkem leží v malebném kraji okolních pohoří a luk.
Starý Hřbitov ve Starém městě nabízí vnímavému návštěvníkovi několik ukrytých skvostů.
Stříbrnická je hora v Podbělském hřbetu pohoří Králický Sněžník. Nadmořská výška je 1250 m. Ze západních svahů hory odtéká voda do přítoků Moravy, z východních svahů do přítoků řeky Krupé. Řeka Krupá se dále vlévá u Hanušovic do Moravy. Severní (polské) svahy patří do úmoří Baltu, vody odtékají hlavně přítoky potoky Kamienica.
Stříbrnické sedlo v nadmořské výšce 1212m je na křížení modré značky pokračující jako vrcholová přes vrchy Střibrnická, Černá Kupa, Sušina, Podbělka, Souš, Jasaní do Vojtíškova (spojení na Kárlíky a Hanušovice). Červená nás dovede dále na Králický Sněžník.
Vyhlídka na údolí Moravy u Suťového pole pod Lichenstainovou Chatou. Stojí u ní naučná tabule stezky Králický Sněžník.
Lichtenštejnova chata na Sněžníku (německý název Liechtensteinschutzhaus nebo Fürst Johann Liechtenstein Schutzhaus) se nacházela v nadmořské výšce 1375 m n. m., na jihovýchodním svahu Králického Sněžníku. Stavba byla začátkem 70. let 20. století zbořena, v současnosti zde spatříme pouze její základy.
Obec Vikantice
U Výhlídky Pod Ludmilou sejdeme při tůře na Králický Sněžník ze zpevněné cesty a následuje úsek polomů s mystickou atmosférou.
Šléglov
Šléglov autobusová zastávka - možnost spojení zpět do Starého Města.
Z vrchu Štvanice 866 m.n. vede sedačková lanovka skierálu SkiKráličák. Při cestě po modré turistické trase ze Starého Města na Králický Sněžník se pod vlekem Štvanice napojíte na silnici, po které budete pokračovat kousek do Stříbrnic.
Žibřidovice