Kovaná plastika Tilia (Lípa byla slavnostně odhalena v roce 2009). Jedná se o poslední dílo „papeže“ uměleckých kovářů a zakladatele Hefaistonu, mistra černého řemesla Alfreda Habermanna. Tilia je monumentální svými rozměry a křehká liniemi, připomíná srdcovitý list lípy či uzavřený lipový květ. Podle výtvarného návrhu Alfreda Habermanna a jím zhotoveného modelu vzniklo umělecké dílo pod rukama kovářů vedených Pavlem Tasovským v jeho dílně v Náměšti nad Oslavou. Použity byly tradiční techniky, klasické kovářské postupy a technologie: prosekávání, nýtování, pěchování. Na realizaci se podílela i mistrova dcera Christine Habermann. Navrhla a zhotovila centrální motiv Tilie, který už její otec nestihl dokončit. Pojala jej experimentálně jako srdce plastiky, květ, energii, život, lehkost. Technologicky jde o dva vytepané díly plechu pokryté smaltem.
Autor plastiky Štěpán Klas je členem skupiny umělců s názvem Kovový projekt, kteří vystavovali své objekty v Lipníku v roce 2008 v rámci 4. ročníku výstavy Kovu ve městě .O.S.U.D. je v podstatě přesmyčka, která čerpá kromě jiného z křesťanské symboliky. Písmena lze přeskupit a číst také jako SOUD. Zároveň jej ale divák může vnímat zcela světsky jako autentické slovo „osud“, které v nás také asociuje nejrůznější spektrum výkladů. Kovová legenda vysvětluje jednotlivá písmena latinskými, popř. českými texty, ze kterých se nápis skládá: O - otec OMNIPOTENS VŠEMOHOUCÍ, S - syn SANCTUS SVATÝ, U - úděl UBIQUE VŠUDYPŘÍTOMNÝ, D - duch DOMINUS BŮH. Autor Štěpán Klas měl kompozici jednotlivých písmen přesně promyšlenou. V jeho návrhu bylo také např. uvedeno, že písmeno U v textu by mohlo být v budoucnu ponecháno postupnému zarůstání vhodnou popínavou rostlinou (např. břečťanem), aby se vizuální podoba celého nápisu v průběhu času měnila.
V blízkosti farního kostela sv. Jakuba se nachází další umělecké kovářské dílo, plastika akademického sochaře Pavla Krbálka s názvem Směr, která již z dálky vyzývá k návštěvě Meditační zahrady za kostelem. Tato plastika, v roce 2009 součást 5. ročníku Kovu ve městě, je nyní trvalou součástí souboru městských plastik. Autor, pan Pavel Krbálek, byl tak laskav a tuto plastiku městu po skončení výstavy daroval.
Jedná se o tři říkanky s kovářskou tématikou, jejichž autorem je výtvarník Štěpán Klas. Říkanky jsou nastříkány na vrata požární zbrojnice s použitím šablon, nápisy vyrobil autor. Budova bývalé požární zbrojnice není v majetku města, soukromý majitel objektu s instalací souhlasil.
Od 3. ročníku v roce 2007 se Kov ve městě začal rozšiřovat i mimo prostory náměstí a vedle helfštýnských plastik byla zapůjčena také díla přímo z dílen hefaistonských kovářů. Tak se do Lipníka n. B. dostala plastika Gramec Martina Štellera. Gramec vznikl v roce 1997 pro výstavu na zámku Kačina. Také reprezentoval tvorbu českých uměleckých kovářů v rámci Roku české kultury v roce 2002 ve Francii. Gramec je umístěn u vstupu do kulturního domu ECHO.
Na podzim roku 2009 se na město obrátil student 4. ročníku soukromé umělecké školy AVE ART v Ostravě Lukáš Dvorský s návrhem, že pro Lipník vyková jako svoji maturitní práci dílo s tématem holocaustu. Pro plastiku bylo vybráno příhodné místo - u hradeb nedaleko bývalé židovské synagogy. Instalace i odhalení proběhly v rámci vernisáže 6. ročníku Kovu ve městě. Plastika ve tvaru ruky s židovským evidenčním číslem z koncentračního tábora měla původně pracovní název Ruka, později však byla plastika nazvána Memento a je prezentována jako památník obětem holocaustu. Je zde umístěna na počest 141 židovských obyvatel Lipníka, kteří byli v červnu 1942 deportováni dvěma transporty ze sběrného střediska v Olomouci do Terezína. Odtud později nastoupili na cestu do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
Při rekonstrukci prostoru vstupu z Bratrské ulice na zámecké nádvoří byla v těsném sousedství budovy zámku objevena zasypaná studna. Představitelé města rozhodli, že studna bude obnovena, nadzemní část po kruhovém obvodu vyzděna a opatřena krásnou kovanou mříží. Jejím autorem je Jiří Jurda mladší. (viz Otevřená brána). S nápadem obohatit prostor kovaným symbolem, souvisejícím s vodou, přišla Mgr. Marcela Kleckerová, dlouholetá kastelánka Helfštýna, dnes kurátorka výstavy Kov ve městě. Umístění studny v blízkosti zámku a zámeckého parku, kde kdysi bývalo jezírko, jí vnuklo motiv žabky. Počkala, až se konečná podoba studny včetně mříže „vyloupne“ v celé kráse, aby zvolila formu, která vhodně studnu doplní. Žabka tedy nevznikla jako umělecký solitér, pro který se následně hledá umístění, ale právě naopak, její podoba byla utvořena přesně na míru tomuto místu.
Kovaná plastika Kůň z dílny Pavla Tasovského byla jednoznačně nejoblíbenějším exponátem 5. ročníku Kovu ve městě. Po celou dobu téměř čtyř měsíců se na této kinetické hračce houpali zástupci všech generací, byl oblíbeným cílem fotografů, nejvyhledávanějším objektem milovníků kovářského umění. Tato plastika působí esteticky, navíc svým pohybem vtahuje pozorovatele do hry a poskytuje tak další možnosti smyslového vnímání uměleckého díla. Město Lipník nad Bečvou jeho koupí vyhovělo četným přáním obyvatel, aby Kůň zůstal ve městě natrvalo. Vhodně doplňuje prostor zámeckého nádvoří vedle bývalé konírny.
Kovaná plastika Chodníkové sloupky vznikla v roce 2011 a byla zapůjčena pro 7. ročník výstavy Kov ve městě. Jednotlivé sloupky znázorňují postavičky řemeslníků s charakteristickými atributy řemesel a jsou spojeny řetězovým zábradlím. Podobné sloupky už stojí v Křenovicích u Slavkova, kde žije a ve své kovárně tvoří autor exponátu Oldřich Bartošek.
U příležitosti přijetí Lipníka n. B. a Helfštýna do Kruhu evropských kovářských měst byla v Lipníku n. B. v roce 2006 slavnostně odhalena kovaná plastika Otevřená brána (Janua Reserata), kterou podle návrhu Ing. Arch. Ladislava Palka realizoval umělecký kovář Jiří Jurda. Bránu vyplňuje kruh s heslem od J. A. Komenského OMNIA SPONTE FLUANT, ABSIT VIOLENTIA REBUS (Všechno plyň od sebe samo, buď násilí vzdáleno věcí). Tento kruh vyplňuje spirála upravená do ocelového lesku, která nese jména členských měst Kruhu evropských kovářských měst. Z obou stran kruhu se rozevírají křídla brány. Pootevřené dveře se již ve středověku používaly jako symbol upřímnosti, otevřenosti, pohostinnosti a jistoty.
Plastika In aqua aequitas se v rámci Kovu ve městě VI. těšila pozornosti a přízni. Kovová socha kruhového tvaru má uvnitř skleněnou baňku naplněnou vodou. Oblostí tvaru koresponduje jak s kruhovým tvarem studny, tak s obloukem vstupu na zámecké nádvoří i s kruhovým výklenkem na kostele za ohradní zdí. Po skončení výstavy byla plastika odvezena zpět do Ostravy a vrácena majiteli, nebyla prodejná. Když však město Lipník projevilo o dílo zájem, autor plastiky nabídl, že pro Lipník vytvoří repliku, druhý originál, od prvního k nerozeznání. Původní plastika byla vytvořena v rámci kovářského Sympozia KOV, KÁMEN A VODA v roce 2009, zmiňovaná plastika na sympoziu vyhrála první místo. Název plastiky In aqua aequitas II. odkazuje k latinskému přísloví: In vino veritas (Ve víně je pravda) a znamená: Ve vodě je čistota. Autor tímto svým dílem vzdává čest kráse, průzračnosti a zdánlivé jednoduchosti a lehkosti vody.