Na hrad Landštejn

Domů Menu

GPS On

• 

  Broukoviště

  Broukoviště (loggery) jsou skupiny kmenů, špalků či silnějších větví zakopaných částečně v zemi nebo na ní položených. Takto uložená dřevní hmota slouží jako útočiště organismů vázaných na mrtvé dřevo. V současné krajině se vlivem intenzivního hospodaření v lese i mimo něj mrtvého dřeva příliš nenachází. Tento fakt je znatelný především v okolí lidských sídel. Pro broukoviště se nejlépe hodí dřevo listnáčů. Ty hostí nejvíce zástupců hmyzí říše. Také je důležitý objem ukládaného dřeva. Čím objemnější „klacek“ zakopeme, tím vzácnější brouky může hostit. Jak již bylo řečeno, broukoviště je schopné hostit pouze druhy organismů vázané na mrtvou či odumírající dřevní hmotu, proto například není možné, aby vytvoření broukoviště přispělo k rozšiřování škodlivých druhů hmyzu. Typickými obyvateli loggeru jsou tesařík a zlatohlávek zlatý nebo krasec třešňový. Logger v zámeckém parku slouží k ukládání části dřevin, v kterých byla zjištěna přítomnost vzácného hmyzu a které bylo nutné pokácet z bezpečnostních důvodů.

• 

  Cizkrajov

  V Cizkrajově bývala tvrz na severní straně obce uváděná kolem r. 1371. Byla poškozena patrně kolem r. 1440 a poté zanikla. Dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla.

• 

  Hřbitov v Cizkrajově

  Uprostřed hřbitova v Cizkrajově se nachází litinový kříž z roku 1835 pocházející z kdysi slavných blízkých bolíkovských železáren.

• 

  Bolíkovské železárny

  Bolíkovské železárny byly založeny v r. 1810. Vyráběné kotle, hrnce, desky a ozdobné kříže byly pro svou kvalitu prodávány i v Praze, Vídni a Štýrském Hradci. Ukázky litinových výrobků železáren jsou uloženy v muzeích v Dačicích a Telči, sbírku restaurovaných litinových křížů mají na hřbitově v rakouské obci Thaya. V r. 1878 pec zanikla. V bolíkovském údolí jsou na žluté turistické značce dosud zachovány zbytky pecí („sklípky“), zbytky kamenného zdiva, strusková halda a příkop, pozůstatek po vodním náhonu. Nyní je ale místo značně zarostlé a nepřehledné.

• 

  Židovský hřbitov u Dolního Bolíkova

  Židovský hřbitov u Dolního Bolíkova byl založen koncem 18. století jihozápadně od obce při cestě do Vlastkovce pro silnou židovskou obec. Židovská synagoga v obci byla zbořena kolem r. 1900.

• 

  Montserrat

  Západně od obce Mutná se ukrývá v zalesněném kopci poutní kostel P. Marie Bolestné, zvaný Montserrat. Původně šlo o kapli, kterou založil r. 1651 cís. plukovník Bartoloměj Tannazoll-Zill, majitel statku Bolíkov, jako dík za uzdravení. V letech 1712-1716 přestavěna na poutní barokní kostel po vzoru kostela ve španělském Montserratu. Za reforem Josefa II. byl r. 1785 zrušen a zbourán, obnoven byl v letech 1858 - 1865 rekonstrukcí kleneb a s pseudorománským průčelím zásluhou cizkrajovského faráře Josefa Springera, kterému byla u hlavního vchodu kostela odhalena r. 1912 pamětní deska.

• 

  Slavonice

  Slavonice jsou městskou památkovou rezervací s goticko-renesančními domy ze 16. století na obou náměstích (ojedinělé sklípkové klenby, bohatá sgrafitová výzdoba). Město má opevnění již od 14. stol. Ze tří věžovitých bran se zachovaly dvě - Jemnická a Dačická. U Dačické brány je zachován původní obranný barbakán. Slavonice nabízí přístupné podzemí, návštěvu muzea, galerií, prohlídku města s průvodcem, pro děti celoročně cestu pohádkovým lesem na nedalekém Strážném kopci. Je zde široká nabídka ubytování a stravování, pořádá se zde řada kulturních akcí.

• 

  Turistické informační centrum Slavonice

  Kontakt: Turistické informační centrum, nám. Míru 476, Slavonice 378 81, tel: +420 384 493 320, e-mail: i@slavonice-mesto.cz, www.slavonice-mesto.cz

• 

  Cesta pohádkovým lesem

  Začátek cesty pohádkovým lesem je v Turistickém informačním centru Slavonice. Můžete volit ze tří různě dlouhých tras lesem. Cesta je značena erbem s korunkou. Pokud děti vyplní všechny úkoly, čeká na ně po návratu do TIC diplom.

• 

  Cyklostezka Slavonice Dobersberg

  Po 70 letech se vrátil provoz na železniční trať mezi Slavonicemi a rakouským Dobersbergem. Vlaky tu jezdily od počátku 20. století do konce druhé světové války. Pak padla železná opona a spojení se přerušilo. Nyní byla ze Slavonic do Dobersbergu zbudována 13 km dlouhá cyklostezka, která vede částečně po nevyužitém železničním náspu. Díky tomu zde není převýšení a je tak vhodná i pro rodiny s dětmi. Vezměte kolo, brusle nebo koloběžku a už se jen nechte unášet zdejší krásnou krajinou plnou lesů a potoků. Na cyklostezku se napojíte na vlakovém nádraží ve Slavonicích.

• 

  Maříž

  Pohraniční vesnička Maříž (2,5 km od Slavonic) byla v dobách nedávno minulých za železnou oponou odsouzena k zániku. Obyvatelstvo bylo odsunuto do vnitrozemí a od té doby zůstala Maříž uvnitř vojenského pásma nepřístupná běžné veřejnosti. Nyní je magnetem pro turisty zejména díky keramice.

• 

  Kostel sv. Ducha

  Kaple Božího Těla byla údajně založena už roku 1280. Zasvěcení kaple Božímu Tělu bylo tehdy ojedinělým činem v Čechách. Při obléhání města husitský hejtman Jan z Vícemilic vypálil kostel, který byl na náklady města obnoven a nově vysvěcen už roku 1437 – presbytář byl zvýšen a nově zaklenut síťovou klenbou parléřovského typu (vzorem vysoký chór chrámu sv. Víta v Praze) a opraveny vnější zdi. Ve druhé polovině 16. století se kostel stal protestantským pod názvem kostel svatého Ducha. Pouze z historických zpráv víme o malbách na vnějších zdech kostela s náměty sv. Veroniky a sv. Kryštofa (1933 nahrazena mozaikou). Na vnější straně čelní zdi presbytáře jsou dosud patrné zbytky malby Panny Marie.

• 

  Muzeum samorostů

  Soukromé muzeum samorostů se nachází v okolí hájenky a na zahradě u silnice směrem ze Slavonic na Stálkov asi 1,5 km od Slavonic. Nabízí více než 600 exponátů a je přístupné celoročně. Tel: +420 607 632 595.

• 

  Pevnostní areál Slavonice

  Pevnostní areál Slavonice se nachází 2 km západně od Slavonic na červené turistické značce. Zahrnuje 11 lehkých bunkrů vz. 37 (řopíků) zrekonstruovaných do původní podoby, které byly zbudovány na obranu Československa proti útoku z nacistického Německa v letech 1935 – 1938. Dva z nich jsou vybaveny původní výstrojí a výzbrojí a jsou přístupné veřejnosti. Celým areálem prochází naučná trasa o délce 2,5 km s 13 informačními tabulemi, která návštěvníky podrobně seznámí s výstavbou opevnění na Slavonicku. Tel: +420 606 124 829.

• 

  Pfaffenschlag

  Archeologická lokalita s pozůstatky středověké obce 5 km západně od Slavonic. Pfaffenschlag byla středověká obec vzniklá v poslední čtvrtině 13. století, která byla v průběhu husitských válek vypálena táhnoucím vojskem. Archeologický výzkum zde probíhal mezi lety 1959 – 1971. Jedním z nejvýznamnějších objevů byl fakt, že středověká vesnice Pfaffenschlag nebyla založena na „zeleném drnu“, ale na základech staršího slovanského osídlení z 11. – 12. století.

• 

  Staré Město pod Landštejnem

  Staré město pod Landštejnem Obec se rozkládá na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska, v oblasti Novobystřické vrchoviny Jižních Čech. V místech, pro svou drsnou krásu a neporušenost přírody, právem nazývaných Českou Kanadou. V okolí se nachází značná síť turistického značení, cyklostezek, zimních běžeckých tras a hrad Landštejn. Severovýchodně od obce je vybudováno přírodní koupaliště. Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jde o gotickou stavbu, vystavěnou nákladem pánů Krajířů z Krajku v letech 1495-1514. Ze zařízení vyniká barokní hlavní oltář z roku 1723. Od stavby kostela je oddělena volně stojící hranolová zvonice, která byla ve 12. a 13. století částí opevnění a je starší než kostel samotný. Následně byla v 17. století přestavěna. Nedaleko kostela je kamenný most se dvěma oblouky z doby kolem roku 1800.

• 

  Židovský hřbitov ve Starém Městě pod Landštejnem

  Židovský hřbitov ve Starém Městě pod Landštejnem je nejstarší v okolí. Nachází se 400 m od křižovatky na Stálkov. Nyní je zde kolem 140 náhrobků, nejstarší náhrobek pochází z roku 1610. Hřbitov byl vážně poškozen nacisty, ale v dalších letech opravován.

• 

  Landštejn

  Románský, původně strážní královský hrad pro zabezpečení zemské hranice. Hrad je přístupný veřejnosti, prohlídka je bez průvodce, vyhlídková věž skýtá mimo jiné hezký pohled na vodní nádrž. Kontakt: Státní hrad Landštejn, Slavonice, 378 81, tel: +420 384 498 580, e-mail: landstejn@budejovice.npu.cz

• 

  Vodní nádrž Landštejn

  2,5 km severozápadně od obce Staré Město pod Landštejnem se nachází vodní nádrž Landštejn, která vznikla v r. 1973. Slouží k zajištění proti povodni a jako zdroj pitné vody pro okolí. Hráz je kamenitá, dlouhá 376 m a 23,4 m vysoká od dna nádrže. Zatopená plocha činí 40,5 ha. Přístup na hráz a k nádrži není dovolen.

• 

  Vodní pila Peníkov

  Unikátní technická památka, celodřevěná vodní pila z 19. století v Peníkově na spojnici cest mezi obcemi Č. Rudolec a Stálkov. Vznik pily a Doubkova mlýna není přesně znám, uvádí se až letopočet 1865, do kterého je datováno současné vnitřní vybavení pily. Voda rybníka poháněla pilu a mlýn pravidelně až do doby po druhé světové válce. 50. léta přinesla konec provozu obou objektů. Mlýn se zastavil úplně, pila byla využívána příležitostně až do začátku 70. let, ale vlivem zanedbané údržby došlo k jejímu poničení. K opravě této nemovité kulturní památky (z r.1963) v majetku obce Český Rudolec došlo až v letech 2001 - 2005. Rekonstrukci pily zajišťovalo občanské sdružení Zkrášlovací spolek Rudolecko a jeho přátelé s pomocí sponzorů. Je možné zhlédnout ukázkový pořez na vodní pile. Kontakt: +420 602 464 925.

• 

  Malá Hluboká

  Původně tvrz v pol. 19. století přestavěná na novogotický zámek (tzv. "Malá Hluboká"). Dlouho chátral, v současné době se rekonstruuje, v létě je přístupný veřejnosti. IC v místě je otevřené od května do září (od ST do NE). Kontakt: tel: +420 384 320 320, e-mail: info@zamek-ceskyrudolec.cz.

• 

  Zámecký pivovar Český Rudolec

  V r. 2015 byl otevřen první novodobý pivovar v České Kanadě - Zámecký Pivovar Český Rudolec. Mladinová pánev a scezovací káď (lidově "měděné varny") se nachází přímo v restauraci v budově Zámeckého penzionu. Kvasné tanky ("spilky") a ležácký sklep s ležáckými tanky jsou v bezprostředně přiléhající rekonstruované historické budově bývalé kovárny. V restauraci je k dispozici dětský koutek. Po předchozí telefonické domluvě je možná prohlídka pivovaru. Kontakt: +420 605 291 309, www.zamek-ceskyrudolec.cz.

• 

  Kostel sv. Linharta

  Lidéřovice se mohou pyšnit hřbitovním kostelem sv. Linharta, který je jedním z nejstaršíc​h kostelů ve střední Evropě. Byl postaven počátkem 14. století. Původně byl zasvěcen sv. Jiří, v pol. 15. století byl upraven pozdně goticky a opatřen ohradní zdí se střílnami. Dřevěné podsebití užšího pětibokého presbytáře je pozůstatke​m opevnění. Před hřbitovem stojí kamenný kříž z r. 1847.

• 

  Toužínské stráně

  Přírodní památka Toužínské stráně (3,07 ha) – společenství suchomilných rostlin stepního charakteru, výskyt vzácných druhů brouků a plazů, přes 600 druhů motýlů. Území je ohraničeno bývalými lomy – západní lom je významnou geologickou lokalitou díky mimořádné složitosti vrásnění komplexu rulových hornin několika typů. Stráně jsou součástí naučné stezky, která propojuje přírodní zajímavosti v Dačicích a blízkém okolí. Informační systém instalovaný na jednotlivých zastávkách je tvořen popisem daného místa a výčtem významných živočichů a rostlin, které se zde vyskytují. Přístřešek s lavičkou a stolkem poslouží ke krátkému odpočinku, občerstven​í nebo jako úkryt před nepřízní počasí.

• Samostatné foto

  

  Bukvice lékařská (Betonica officinalis) se vyskytuje v lokalitě Toužínské stráně

• Samostatné foto

  

  Zajímavým floristickým elementem Toužínských strání je výskyt ohroženého zvonku klubkatého pomoučeného (Campanula glomerata subsp. farinosa).

• Samostatné foto

  

  V roce 2007 byl opět potvrzen výskyt hnědáska kostkovaného (Melitae cinxia) v Toužínských stráních.

• Samostatné foto

  

  Ze střevlíkovitých brouků je významný výskyt celé řady teplomilných druhů travních biotopů jako Brachinus explodens, Amara curta, Lebia cruxminor (viz.obrázek), Licinus depressus nebo Dolichus halensis. Z krasců vázaných na byliny byly potvrzeny dva významné teplomilné druhy Agrilus hyperici žijící na třezalkách a Trachys fragariae vázaný na jahodníky a mochny.

• Samostatné foto

  

  Na Toužínských stráních žije také zajímavý brouk majka (Meloe scabriusculus), který se vyznačuje složitým životním cyklem.

• Samostatné foto

  

  Divizna ozdobná (Verbascum speciosum) je bezesporu nejvýznamnějším druhem na Toužínských stráních.

• Samostatné foto

  

  Rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata) se vyskytuje na Toužínské stráni.