Budíškovice leží pod horou Bába (665 m n. m.), začíná zde Českomoravská vrchovina. Dominantou obce je barokní zámek z konce 17. století, který v současnosti slouží jako domov seniorů. Uprostřed nádvoří zámku se nachází šestiboká kamenná kašna.
V Cizkrajově bývala tvrz na severní straně obce uváděná kolem r. 1371. Byla poškozena patrně kolem r. 1440 a poté zanikla. Dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla.
Dačice - jihočeské město na Moravské Dyji - jsou přirozeným centrem nejvýchodnějšího regionu Jihočeského kraje. Jako jedno z nejstarších měst na Českomoravské vrchovině (poprvé se připomíná v r. 1183) nabízí svým návštěvníkům kromě klidného prostředí i zajímavé památkové objekty. Nedaleký hraniční přechod do Rakouska, blízkost přírodního parku Česká Kanada, turistická oblast Podyjí a okolní památná místa jen podtrhují atraktivitu města. Dačice obklopuje kouzelná krajina, která je ideální pro pěší výlety i cykloturistiku. Původně šlo o knížecí osadu ležící na křižovatce obchodních cest ze Znojma do jižních Čech a z Humpolce do Rakous. V r. 1377 se o Dačicích hovoří již jako o městě. V r. 1459 získal "zboží dačické a bílkovské" Volfgang Krajíř z Krajku sídlící na Landštejně. Rod Krajířů pocházející z Korutan držel Dačice 150 let. Právě za jeho působení dosáhly svého největšího rozmachu, neboť si je Krajířové vybrali za své sídelní město.
Jemnice je moravské město, které zažilo největší rozkvět ve středověku, kdy bylo královským horním městem. Důvodem založení města v roce 1226 bylo hornictví – jamníci (= horníci, odtud název Jemnice) zde dolovali v primitivních jamách stříbro, olovo a zlato. Mělo i strategický význam, proto bylo opevněno, aby bránilo jižní hranici proti nepříteli. Díky tomu odolalo obléhání husitů v r. 1422. Hradby však nedokázaly ubránit obyvatele před uherskými vojsky krále Matyáše v roce 1468. Město bylo Uhry vypáleno a vyrabováno. Hlavní dominantou města je kostel sv. Stanislava se štíhlou věží, která svítí daleko do kraje. Jako první vítá návštěvníky z celého okolí její elegantní silueta. Kostel sv.Stanislava byl založen v polovině 14. století.
Malebná vesnička Matějovec leží v srdci České Kanady.
Pohraniční vesnička Maříž (2,5 km od Slavonic) byla v dobách nedávno minulých za železnou oponou odsouzena k zániku. Obyvatelstvo bylo odsunuto do vnitrozemí a od té doby zůstala Maříž uvnitř vojenského pásma nepřístupná běžné veřejnosti. Nyní je magnetem pro turisty zejména díky keramice.
Slavonice jsou městskou památkovou rezervací s goticko-renesančními domy ze 16. století na obou náměstích (ojedinělé sklípkové klenby, bohatá sgrafitová výzdoba). Město má opevnění již od 14. stol. Ze tří věžovitých bran se zachovaly dvě - Jemnická a Dačická. U Dačické brány je zachován původní obranný barbakán. Slavonice nabízí přístupné podzemí, návštěvu muzea, galerií, prohlídku města s průvodcem, pro děti celoročně cestu pohádkovým lesem na nedalekém Strážném kopci. Je zde široká nabídka ubytování a stravování, pořádá se zde řada kulturních akcí.
Na místě románského kostela z konce 12. století stojí kostel Nanebevzetí P. Marie, dříve sv. Ondřeje. Na místě bývalé tvrze uváděné poprvé r. 1385 stojí barokní dvoupatrový zámek, trojkřídlá budova obklopující ze tří stran tzv. čestný dvůr. Jde o původně renesanční stavbu přestavěnou do dnešní podoby v letech 1726 - 1733 za Deblínů. V jihozápadní části přízemí je zámecká kaple sv. Tomáše s freskou Korunování P. Marie na klenbě. Západně od zámku se rozprostírá anglický park. Zámek je nyní v soukromém vlastnictví a prochází nákladnou rekonstrukcí.
Staré město pod Landštejnem Obec se rozkládá na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska, v oblasti Novobystřické vrchoviny Jižních Čech. V místech, pro svou drsnou krásu a neporušenost přírody, právem nazývaných Českou Kanadou. V okolí se nachází značná síť turistického značení, cyklostezek, zimních běžeckých tras a hrad Landštejn. Severovýchodně od obce je vybudováno přírodní koupaliště. Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jde o gotickou stavbu, vystavěnou nákladem pánů Krajířů z Krajku v letech 1495-1514. Ze zařízení vyniká barokní hlavní oltář z roku 1723. Od stavby kostela je oddělena volně stojící hranolová zvonice, která byla ve 12. a 13. století částí opevnění a je starší než kostel samotný. Následně byla v 17. století přestavěna. Nedaleko kostela je kamenný most se dvěma oblouky z doby kolem roku 1800.
Dominantou a zároveň nejstarší stavbou obce je gotický kostel sv. Prokopa ze 14. století. Studená je rodiště a působiště spisovatelky vesnických románů Vlasty Javořické a zakladatelů tradice masného průmyslu na jihozápadní Moravě a ve Studené - Františka a Jana Satrapových. Dalším známým rodákem je herec Jaroslav Moučka a výtvarník Miloš Satrapa, který zemřel mladý a je autorem sochy "Rudoarmějec", jež je umístěna ve Studené u silnice na Telč. Ve Studené se nachází výchozí stanoviště naučné stezky "Poznej kraj pod Javořicí", která má návštěvníka seznámit s významnými krajinnými prvky a nejcennějšími partiemi přírodního parku "Javořická vrchovina" na území Studené a místních částí Horního Pole a Světlé. Celá stezka vede přes Horní Pole a Klatovec a lze si vybrat kratší (5 stanovišť) nebo delší okruh (9 stanovišť). Více na http://www.studena.cz/turisticke-informace/naucna-stezka/. Kontakt: Obec Studená, Náměstí Sv. J. Nepomuckého 18, 37856 Studená, tel: +420 384 401 911, e-mail: obec@ou-stu.cz, www.studena.cz
Telč byla osídlena již před 12. stoletím. Ze 13. století se dochovala pozdně románská věž, která je přístupná veřejnosti. Největšího rozkvětu Telč dosáhla v 16. století, kdy se panství ujal Zachariáš z Hradce. Velkoryse přestavěl gotický hrad a přistavěl renesanční zámek. Telč je městem historických památek, galerií, muzeí, výstav, hudebních a filmových festivalů, filmaři si ji vybrali k natočení několika desítek pohádek a filmů.