Součástí měšťanské zástavby je památkově chráněná budova hotelu Pohoda - dům čp. 68 (na náměstí) - empírový dům z 1. poloviny 19. století.
Chrám sv. Anny - pozdně renesanční trojlodní kostel z roku 1608, s pozdějšími úpravami. Ke kostelu patří ohradní zeď s bránou a kaplemi Kristovy korunovace a Olivetské hory s márnicí z 2. poloviny 18. století.
Dům čp. 106 (na náměstí) - barokní dům z 1. poloviny 18. století, upravený v roce 1852 a znovu ve 20. století
Dům čp. 70 stojí v řadě domů na náměstí velde památkově chráněného hotelu Pohoda.
Kaple Kristovy korunovace a Olivetské hory tvoří bránu u vchodu do kostela sv. Anny.
Kaplička na Šlégrovem
Dům čp. 4 (ulice U Parku) - klasicistní dům z 1. poloviny 19. století s dochovanou původní dispozicí a bývalou černou kuchyní. Patří mezi 6 státem chráněných kulturních památek ve městě.
Náměstí plné panorama
Národní dům čp. 70. Momentálně v něm sídlí Penzion Národní Dům a restaurace.
Pěknou procházku nabízí park za radnicí. V letních měsících krásně rozkvétá.
Renesanční Radnice - v jádru renesanční stavba. Radnici nechala v r. 1619 postavit Eliška Petřvaldská. Upravená byla po požáru v roce 1725 a znovu v roce 1895.
Socha svaté Trojice na náměstí ve Starém Městě pochází z 19. století.
Barokní sousoší Panny Marie s Jéžíškem a Janem Křtitelem z druhé poloviny 18. století.
Králický Sněžník nebyl v minulosti jen centrem turistiky a lyžování, ale i místem společenského a kulturního života. Řadu let se zde scházeli mladí němečtí umělci patřící k pražské skupině „Prager Secession“, která usilovala o kulturní sblížení Čechů a Němců v tehdejším Československu. Její vůdčí osobností byl šumperský rodák malíř a scénograf Kurt Halleger. Spolek, který vznikl v roce 1922, se zpočátku scházel na Ještědu, ale již v polovině 20. let si zvolil chatu na Králickém Sněžníku (zbořenou v r. 1971) za místo svých schůzek a také se významně podílel na její originální výzdobě. Měl svoji oblíbenou píseň „V ještědském údolí kvete šeřík“, podle které si dal název „Jescher“ a za symbol zvolil šeřík. Členům spolku se však později nelíbilo, že svůj název spojují s Ještědem, když jezdí na Králický Sněžník. Při nějaké příležitosti si všimli, že sloní kýchnutí zní jako „ješ“. A tak sice jméno spolku ponechali, ale odvodili je od kýchání slona, kterého přijali za svůj symbol a navzájem se potom zdravili pozdravem „ješ“.
Starý Hřbitov ve Starém městě nabízí vnímavému návštěvníkovi několik ukrytých skvostů.